* LN LN Co považujete za priority právního výboru, v jehož čele stojíte?

Pro nás i pro Evropu je prioritní otázka energetické unie. Ležíme na křižovatce dopravních a přenosových cest. Pro Čechy jsou důležité tři věci - zachování práva určit si sami takzvaný energetický mix, lepší propojování přenosových sítí a zlevnění energií obecně. Pro celou Evropu je ale v tuto chvíli klíčovým bezpečnostním tématem imigrace. Jako obvykle ukazujeme, že máme srdce z kamene. Od doby, kdy z našeho území zmizeli Židé a Němci, jsme zvyklí jen na české nosy a řeč. Neradi cestujeme a cizinci jsou pro nás všichni divní. Jenže jen například v Jordánsku žijí pod plachtami tři miliony válečných uprchlíků s dětmi, kterým hrozí zima a hlad. Ano, je to mimořádně velké bezpečnostní riziko, to je bez debat. Němci si s ním ovšem dokážou poradit, dokážou uprchlíky prověřovat, my jsme pozadu.

* LN Hovoří se i o „distribuci“ přistěhovalců?

To sice bývá zmiňováno, ale nevím, nakolik je to reálné. Spíš bych řekl, že to neprojde. Většina členských států EU to nepřijme.

* LN Říkáte, že lidovci by měli zastávat silná stanoviska ke kontroverzním tématům. Jak se stavíte k otázce náboženských symbolů na veřejnosti?

Uvědomuji si, že se bitva odehrává v rovině právní a náboženské. Islám na příklad často neodděluje náboženství a právní systém. Tím je náboženská povinnost náhle i povinností občanskou. Evropa rozlišuje povinnost náboženskou a povinnost právní - proto existuje sekulární stát. Za to, že nedodržíte náboženskou povinnost, nemůžete v postkřesťanských zemích být právně stíháni. V islámských státech je to ale běžné. Nedodržení náboženských pravidel je trestné, často jsou to tresty mezní. Jenže důsledná sekularizace zatlačila do kouta spolu s křesťanstvím i naše cenné kulturní kořeny. Byl bych pro to, abychom tvrdě bránili svůj kulturní prostor. Jsme v západnímkřesťanském civilizačním okruhu, který dal tomuto světu princip úcty k jednotlivci a lidskému životu, na němž je vybudován celý systém lidských práv. Pokud přestaneme úctu k jednotlivci a její kořeny brát vážně, zaděláváme si na problémy. Možná jednou zahyneme na politickou korektnost. Demokracie totiž potřebuje, aby problémy byly pojmenovány jasně. Když například otázky imigrace začneme filtrovat politickou korektností, vytvoříme tím mezi lidmi nástupní prostor pro extrémní strany. Ty se těchto témat rády ujmou, pervertují je a pošlou demokracii k čertu.

* LNV EU je údajně politická korektnost velmi rozvinutá.

Mohu potvrdit, že používat v Evropském parlamentu mimo moji Evropskou lidovou stranu slovo „křesťanství“ je politicky nežádoucí. To jsme to dopracovali! Chceme-li třeba dosáhnout toho, aby se EU zastala mučených křesťanů ve světě, musíme to nějak zaobalit, například vyjmenovat konkrétní skupiny, ale pokud možno se vyhnout slovu křesťanství. Benedikt XVI. pro to má krásný pojem „sebenenávist Evropy“.

* LN Ve volební kampani jste akcentoval téma kvality potravin. V této souvislosti se zmiňuje zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti, který znemožňuje přísnější pravidla pro dovážené výrobky. Jak tuto situaci řešit?

Jsem právník a dost jsem se tímzabýval. Měli bychom si udělat paralelu se soutěžním právem, které se odehrává na úrovni vztahů mezi podniky. U potravin i jiných výrobků jsme ale v situaci, kdy výrobce záměrně vyrábí v jednom obalu jiný výrobek pro západní trhy a jiný pro východní trhy. Omlouvá to tím, že to prý takhle na Východě chtějí. Něco takového by se mělo zakázat - a i za současné úpravy by to mohlo jít. Máme-li mít jednotný trh, pak je jeho dělení podle železné opony nepřípustná a neetická praktika. Nebát se ozvat je heslo dne. Nejsme v EU proto, abychom mlčeli, je to i naše Unie.

* LN Bylo by namístě přijetí nové regulace?

Možná by stačil i jediný judikát Soudního dvora EU, v jehož duchu by se daly aplikovat i současné předpisy. Komplexní regulace by ale asi byla namístě.

* LNV čem spočívá těžiště činnosti vašeho výboru?

Výbor má především důležité pravomoci, které mu dávají velmi silnou vyjednávací pozici - je to taková „šedá rozhodovací eminence“ EP. Existuje-li pochybnost o právním základu unijního aktu, řeší to náš výbor. To sice zní učeně a nesrozumitelně, ale je to jednoduché - když zpochybníte právní základ, zpochybní se tím celý legislativní proces a norma může spadnout pod stůl. Řešíme také otázky subsidiarity - projednáváme žádosti členských států EU o vyjádření, zda by ve vybrané oblasti nebylo lépe nechat státy, aby si ji upravily samy podle svého. Což se v mnoha případech děje, často lidé nadávají na Brusel, přičemž je to jen binec uvnitř jejich státu.

* LN Jednímz témat vašeho výboru je právo na duševní vlastnictví. Čím je tak významné?

Evropa si na sebe v budoucnu nevydělá jako montovna, ale jen svými mozky - vysokou přidanou hodnotou své práce. Toto zhodnocení je možné jen ochranou duševního vlastnictví. Řešíme patenty, ochranné známky, má se řešit otázka, zda celoevropsky upravit obchodní tajemství. To je koneckonců oblast, která předchází duševnímu vlastnictví. Každý stát to má upraveno jinak a chudáci exportéři či dovozci aby si najali právníka v každém státě, kudy jejich zboží projede. Největší bitva je ale otázka copyrightu, protože tam současná úprava neodpovídá digitálním podmínkám 21. století. Trochu jsme zaspali.

* LN Jakým směrem by seměla vydat ochrana copyrightu?

Autorské právo se vyvíjelo vždy a nyní nelze říci, že jsme v ráji autorského práva a že se už nemůže nic změnit. Vnímání autorského práva se mění, a to i u vlastníků práv. Je třeba podívat se na to tak, aby všechny zájmy byly rozumně naplněny.

* LN Jak bude vypadat spolupráce vašeho právního výboru s eurokomisařkou pro spravedlnost Věrou Jourovou? Lze říct, že váš právní výbor bude projednávat téměř vše, co její úřad bude navrhovat?

Tento český tandem snad dokáže leccos prosadit a v lecčems se dohodnout. To, že oba mluvíme česky a známe se, bude nesporně výhodou. Bude důležité o legislativních záměrech hovořit už ve chvíli, kdy je Evropská komise (EK) navrhuje, a ne až když to na konci legislativního procesu dospěje k nám do výboru.

* LN Proč je evropská legislativa v České republice vnímána natolik negativně?

Není to jen české specifikum. Když se něco nedaří, může za to „zlý“ Brusel, ale když se něco v Bruselu naopak podaří, mohou za to „dobří“ čeští politici. Uvítal bych trochu poctivosti. Patří k tomu i takzvané pozlacování, kdy si v legislativním procesu k evropským normám přidáváme další požadavky, které po nás „zlý Brusel“ vůbec nepožaduje, ale schováváme se za něj. To byl třeba případ povinného balení koblih. Často vymyslíme úplné „ptákoviny“ - a pak je vydáváme za byrokracii z Bruselu. Okolo eurovoleb se pořádala anketa, dle níž se 80 procent respondentů domnívalo, že je členství v EU na nic. Informačních tabulí, kolik se tady opravilo kulturních památek, vybudovalo mostů a silnic, je všude spousta. Každý už má v rodině nějakého studenta - ti dnes mohou odjet za peníze EU studovat do zahraničí a to by si rodiče normálně nemohli dovolit. Kdo to nevidí, je slepý a zabedněný. A politici se to bojí říct nahlas, aby si nezadali.

* LN Evropské fondy jsou jedna věc, ale i na právní úrovni nalezneme věci, které lidem přímo prospěly?

Třeba to, že záruční dobu na výrobky máme dva roky místo jednoho roku nebo že cestovní kancelář má komplexní odpovědnost za naši dovolenou, když nám už balíček služeb prodala. To není geniální český výmysl, nýbrž nucený import z Bruselu. Brusel chrání práva spotřebitele mnohem lépe než Česko.

* LN Někdy ale může být kritika evropské legislativy oprávněná.

Nehodlám tvrdit, že vše, co pochází z Bruselu, je geniální. Není. Ale pořád jen nadávat na Brusel je ubohé a ponížené. Možná to tak cítil Václav Klaus. Já ne.


Pavel Svoboda Docent evropského práva na Právnické fakultě UK a předseda právního výboru Evropského parlamentu. Je dlouholetým členem KDU-ČSL. Odborně se vedle práva EU zabývá právem duševního vlastnictví a soutěžním právem.

Rozhovor si můžete přečíst v Lidových novinách ze dne 8. 12. 2014