Věřme, že tento krok bude zejména pro nastupující generaci Ukrajinců znamenat přiblížení k hmatatelné a uskutečnitelné vizi – vstupu mezi plně svobodné a plně demokratické státy Evropy, které pojí společné hodnoty a právní základy, jež my sami již považujeme většinou za samozřejmé.

Na rozdíl od „starých“ zemí EU možná z perspektivy našeho vlastně ne tak dávného přistoupení daleko více vnímáme, co všechno musí Ukrajina podstoupit, aby se plnohodnotným členem Unie skutečně stala. Musí se změnit legislativně, ale především mentálně. To bude jistě nejtěžší. Zemi tíží korupce a oligarchizace se všemi jejími projevy – vzpomeňme jen okázalou kýčovitost paláců bývalého ukrajinského prezidenta. Problém je i místy přepjatý a destruktivní nacionalismus určité části populace.
Ukrajina se opravdové demokracii a občanskému pojetí společnosti teprve učí. To vše neříkám proto, abych jakkoliv mentorovala. Vždyť z pohledu člověka pocházejícího z bývalého východního bloku sama vím, jak se s tímto úkolem pereme i v naší zemi dodnes. Skutečně nemám na nose růžové brýle a vidím všechny problémy a těžkosti, které současná Ukrajina má a které bude muset i s naší pomocí vyřešit.

Prioritou zítřka je samozřejmě vyřešení ozbrojeného konfliktu, který i přes dosavadní příměří na Ukrajině doutná. Jsem však přesvědčena, že posunutí obchodní části asociační dohody na rok 2016 dává šanci na vyřešení konfliktu diplomatickou cestou.

Pro ratifikaci dohody s Ukrajinou jsem hlasovala s čistým svědomím. Jsem totiž přesvědčena, že bude-li tato nyní bolestí stižená země prosperující, demokratická a stabilní, bude to zároveň to nejlepší nejen pro její obyvatele, ale též pro nás i ostatní Evropany!

Michaela Šojdrová, poslankyně Evropského parlamentu