KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Archiv 2012 Loupež století aneb zvyk je železná košile
Zpět

Loupež století aneb zvyk je železná košile

Přidáno 10. 8. 2012
Ilustrační foto
Tvrdé zhodnocení současného stavu restitucí. Článek Jana Kasala na Idnes.cz.
Komunisté a sociální demokracie, která do jejich náručí po vítězném únoru 1948 s chutí hupsla, si zvykli žít na cizí účet. Znárodňovali a loupili kde se dalo a co se dalo. A říkali tomu vláda lidu. Jejich nenasytnost neznala mezí a nějaký čas z toho, co nakradli, dokázali uspokojit a oblbnout řadu lidí. Jejich řádění se pochopitelně nemohlo vyhnout ani církvím a náboženským společnostem. Tam se loupilo zvlášť dobře.
Po listopadu 1989 stála společnost před problémem, jak komunistická zvěrstva alespoň částečně zmírnit. Někde se to podařilo lépe, jinde hůře. Právnické osoby – lidová družstva, ale i mnozí další, přes snahu KDU a k naší lítosti, ostrouhali. Církve a náboženské společnosti nedopadly o mnoho lépe – přes existenci blokačních paragrafů, přes rozhodnutí Ústavního soudu,přes přísliby politických reprezentací,se nedělo nic. A to Sociální demokraté byli osm let ve vládě a mohli tak snadno naplnit své církevně fondové vize. Až pod tlakem obcí se problém začal řešit a postupně se dospělo do dnešní situace, kdy je uzavřena dohoda mezi všemi dotčenými církvemi a státem a kdy tuto dohodu má potvrdit zákonodárce. Obě strany musely ze svých představ hodně slevit.
Ne církve, ale Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze došla k závěru, že stát tím, že „převzatý“ státní majetek spravuje, ročně z něj získává cca 3 mld Kč (v dnešních cenách) a církvím na jejich činnost přispívá pouze cca 1,4 mld Kč. Církve nechtějí refundaci tohoto ušlého zisku a že by to za 60 let bylo hezkých pár desítek miliard! Dohoda řeší jen částečnou finanční náhradu za majetek, který už vydán být nemůže a naturálně vrací to, o co církve požádají a zároveň doloží , že jim to k 25.únoru 1948 nezpochybnitelně patřilo. A tento akt pouze částečné spravedlnosti je současnou sociálnědemokratickokomunistickou ad hoc koalicí prezentován jako loupež století. Za nadšeného hýkání závistivého davu a podpořen trapnými a urážejícími billboardy. Vůbec se nedivím jednoznačné a ostré reakci církví – vždyť kdo je tady loupežník a kdo je tady okradený a postižený ?
V době , kdy Jiří Paroubek tyl na pražských Restauracích a jídelnách a kdy současná věrchuška sociální demokracie chodila do Pionýra, seděli mnozí z těch, kteří jsou teď napadáni, v komunistických kriminálech. Ale pozor – ti, kterým je dnes narovnání vztahu mezi státem a církvemi proti mysli, by si měli uvědomit, že hospodařit s cizím majetkem se nemá. A že teď jde sice o majetek (nemilovaných a nesnášených) církví, ale že může jít vbrzku také o majetek každého z nás. Už nám to tato parta jednou – po únoru 1948 – předvedla. A zvyk je železná košile.

Ing. Jan Kasal
autor je členem Celostátního výboru KDU- ČSL
Text najdete na http://kasal.blog.idnes.cz/c/282709/Loupez-stoleti-aneb-zvyk-je-zelezna-kosile.html