Číst to lze tak, že rybář hodil udičku a rybička se chytla. Nebo naopak, rybička si vzala jen to, co má s prezidentem hodnotově společného, a za to vděčně poděkovala. Pro konzervativního politika byl prezidentův projev výzvou, aby se přestal bát slov pokrokář, modernista, netušené výsady v jejich pravém pejorativním smyslu, a to z obav před politickou nekorektností. Prague Pride 2011 zůstala nepojmenována, ale je jasné, že se tu mluvilo o tomto symbolu privilegovaných skupin (gay-les aktivisté a jejich průvod) a pomatených podporovatelů (pražský primátor a starosta Prahy 1).

Slyšeli jsme zdravě konzervativní slova - od nezdravě liberálního politika. Kde je nějaký důkaz o Klausovi politikovi, který by chtěl například v otázce státních penzí odstranit ekonomickou diskriminaci rodin? Neslyšeli jsme od něj vždycky a všude jen ono beznadějné a bezvýjimečné „každý ať si poradí sám“ (s nevyřčeným kdo si nepomůže, má smůlu)? A co jeho chování po druhé prezidentské volbě? Klanět se odpoledne u lebky svatého Václava a večer si „po boleslavsku“ užívat noci, která je mladá? I to má vypovídající symbolickou hodnotu. Konzervativismus jako třešnička na liberálním dortu?

Považuji boleslavský projev prezidenta za silný a svým způsobem statečný. Asi poprvé takto otevřeně vyzval církev k výraznější, tedy i cílevědomější účasti na veřejném dění. Benedikta XVI. zmínil, ale necitoval. Snad by panu prezidentovi neuškodilo prostudovat si týden starý Benediktův projev ve Spolkovém sněmu a jeho slova o ekologii.

Stará Boleslav 2011 je hozená rukavice pro zdravě konzervativní politické síly. Vyplatí se vymezovat vůči liberálům i takzvaným konzervativcům a hájit rodinné hodnoty v morální, občanské, ale i v ekonomické dimenzi. Jinak v roce 2013 přijde k významné skupině takto naladěných voličů Václav Klaus a vyrve si je do rukou svého (staro)nového uskupení. Stará Boleslav byla jen startovním výstřelem zkušeného rétora.

Pavel Mareš, místopředseda pražské KDU-ČSL, předseda Redakční rady Nového HLASu