LN upozorňují v komentáři na sjezd CDU. Rámec projevu Angely Merkelové i proevropského dokumentu CDU ovšem není tak zkratkovitý, jak ho líčí Daniel Kaiser. Kancléřka tvrdě zkritizovala zadlužování z doby rudo-zelených vlád a realisticky obhajovala sociálně tržní koncept hospodářství v době krize. Pozoruhodné je v tomto ohledu to, jak na sociálně tržní hospodářství útočí poslední dobou Václav Klaus. Vysvětlit si to lze mimo jiné nesentimentálním křesťanstvím v základech tohoto konceptu. Merkelová vzdor krizi hájí snižování nezaměstnanosti, dokonce plnou zaměstnanost pro ty, kdo chtějí pracovat, slušné životní podmínky pro zaměstnance nebo podřízenost "nikdy nenažraného" finančního sektoru lidem, tedy určité společenské smlouvě. Předkládaná daň z transakcí se jeví jako univerzální pravidlo, a ne jako státní intervence: pro liberální ekonomy tedy nic, proti čemu musí protestovat. Co je poněkud nevkusné, je Kaiserova hantýrka ("zavedení rozpočtového protektorátu" nebo "Berlín bude chtít uniformnější, němečtější Unii"). Kde se výrazy s tak jasnými asociacemi rodí? Trocha jazykové sebekázně by neuškodila.