25.7.2011 21:10    ČRo 6    strana     
           
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer, vážení posluchači, začíná dnešní vydání pořadu Člověk a obec. Od mikrofonu vás zdraví a při poslechu vítá Ivana Denčevová. Tak dnes se ocitneme ve východních Čechách. Budeme hovořit o tom, jaký je vůbec současný život v menších obcích, také jak lze podporovat spolky, poněvadž obec, o které dnes budeme mimo jiné také hovořit, má několik spolků. Zaujalo mě, že má nejenom klasicky zahrádkářský, dobrovolné hasiče, Červený kříž a myslivce, to se možná  shodneme, že ve většině obcí tohoto typu bývá, ale má také hokejový klub, horolezecký klub, klasický Sokol a loutkářský soubor. Budeme dnes v obci, jejíž název se přiznám, že jsem se tak trochu učila vyslovovat - Horní Čermná. Nejen odkud se vzal název, také, jak už jsem se zmiňovala, současnost obcí tohoto typu a také jak lze vůbec skloubit práci senátora a starosty a do jaké míry vůbec ve prospěch obcí lze ovlivnit přinejmenším to, kolik peněz přijde. I to budou dnešní otázky. Hostem je starosta Horní Čermné, ale také zároveň senátor Parlamentu České republiky, pan Petr Šilar.

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Dobrý večer.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
A já vám samozřejmě přeji příjemný poslech. Vy jste se v Horní Čermné narodil, pak jste absolvoval studia zemědělská škola střední, vysoká, pak jste od roku 89 působil v Občanském fóru a byl jste na ústecko-orlicko starostou v Letohradě. Ale možná zajímavostí je, že dnes jste opět starostou právě té Horní Čermné. Jak jste tak udělal po venkově takový okruh?

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
To se tak někdy semele v životě. Do Letohradu jsem se přiženil a dělal jsem tam ve vedlejším zemědělském družstvu a potom v Žamberku v zemědělských službách. A v devadesátým roce, nebo v 89 to byla  velká výzva konečně v politice, kterou jsem vnímal velice aktivně, tak něco zařídit a změnit, protože když se změnily jaksi společenské poměry, tak jsem byl tehdy nominován jako náplava v Letohradě do tehdejšího národního výboru. A potom jsem byl zvolenej jako první starosta a  vydržel jsem tam tři volební období. Potom jsem  dělal na kraji tři volební období nebo necelé tři volební období v Pardubickém kraji od roku 2000. A pak jsem logicky postupoval tak, jak se má, to znamená v politice ne být rychlokvaškou, ale snažit se uplatnit všechny zkušenosti. Kandidoval jsem teďka v loňském roce do Senátu. Mezitím jsem se odstěhoval z Letohradu, musím říct, že sám, do své rodné obce. Tam jsem si dal trvalé bydliště. Tam mi místní hasiči oslovili, abych s nima kandidoval. Já jsem říkal jenom jako rezervu, plán B, do Senátu, že bych to zkusil. A vyšlo oboje. A ukecali mě, že bych ještě měl dělat toho starostu. Jsem tam neuvolněný starosta. Neberu za to plat. To jsem řekl jednoznačně, že za mě bude dělat náhradník, dneska to je náhradnice. Vybral jsem si tam pracovnici, nebo  výběrové řízení rozhodlo, že bude jedna právnička pracovat tam na plný úvazek vlastně za mě. Ale stejně starosta je starosta. Takže starosta stejně musí všechno zařizovat, takže to na tom starostovi je, i když je mezitím v Praze.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme říci, že nejen starostování klasická komunální politika, jak už jste se zmiňoval, krajská politika, tedy ten vyšší prvek samosprávy, a teď tedy souběžně menší obec a zároveň parlament. Když se podíváte na komunální politiku, devadesátá léta v Letohradě, současnost Horní Čermná. V čem se podle vašeho názoru změnila komunální politika pohledem na uplynulých dvacet let?

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Změnila se hodně. V devadesátých letech bylo obrovské nadšení, party lidí, kteří chtěli něco změnit. Bylo tam samozřejmě hromadu kariéristů, kteří se rychle šplhali po těch zádech druhých nebo po funkcích do vlivných místeček, ale pořád v té první partě, myslím, že na to vzpomínají poslanci parlamentu tehdy, když byli ti kooptovaní první do toho federálu, že to bylo obrovský nadšení, touha něco změnit. Ta se, to nadšení zmizelo. Bohužel již dneska i na malých obcích probíhá takzvané dělení na opozici a koalici. A kdo se mnou drží a kdo se mnou nedrží. Už tam není ten jednotící prvek, že se dělá všechno pro obec. Ve městech už to vůbec funguje jako v Praze. A je tam, přibylo tam více závisti, což ostatně v celé společnosti s tím, jak se rozevírají nůžky mezi tím, že máme některou skupinu bohatších lidí a někteřích, kteří jsou hodně  chudí a někteří, kteří jsou stále chudí a myslí,  že za to můžou ti bohatí. Takže ta závist tam je všude jako častá květinka v našich zahrádkách. A ta politika se hodně změnila, protože přibylo obrovský množství administrace. Tehdy nebyly zákony, my jsme to vlastně tvořili. Když jsme začínali jako starostové, tak v podstatě to, co řeklo zastupitelstvo nebo na čem jsme se dohodli tehdy i s partou starostou v celém okrese, tak to prostě platilo. Dneska neplatí vůbec nic, plus ta kontrola, podezírání.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto říkáte, řekněme, s velmi kritickým nádechem, vy už jste, jak jsem říkala, senátorem. Do jaké míry vůbec náš zákonodárce může i tuto oblast ovlivnit, případně pozměnit? Poněvadž to zřejmě se shodnou všichni starostové, že i, řekněme, požadavků ze strany státu, ať už, které vyplývají ze zákona či souvisejících na obce, stále přichází čím dále více. Ale kdybychom to vzali v té jednoduché rovině, že si stát objednává jisté služby, tak ty platby třeba za ty služby vůbec nechodí. Je nějaká možnost to změnit, poněvadž jedna věc je konstatovat a druhá věc je využít teď stávajících politických možností.

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Nejsem naivní, vím, jak to vypadá a vím taky, že ten jedinec, jako je zákonodárce, moc toho nezmůže. Musí spoléhat na své stranické kolegy nebo na své kolegy v klubu. A musí spoléhat, že prostě při tvorbě těch zákonů musí vystupovat a sehnat pro tu podporu změny toho zákona podporu většiny. To takhle se dělá politika. A v podstatě to je věc, kterou dělám jako zákonodárce. To znamená, mohu tam ovlivňovat některý vliv, společně se starosty jsem předsedou komise pro venkov. Takže tam probíráme ty témata. Zrovna teď mě napadá, že jsme diskutovali otázka rozpočtového určení daní. Můžeme si pozvat i pracovníky ministerstva, zveme i náměstka ministra. A jsme připomínkovým místem a diskutujeme dopředu v těch věcech, které zajímají venkov. Takže si myslí, že se dá při přípravě zákonů použít. Otázka druhá je, že nejsem, říkám, že to není ta hlavní činnost toho senátora, ale protože senátor je volen přímo a ze svého obvodu, tak je spjatý s tím regionem. A tam dělá něco, co málokdo, dneska to říká hodně ošklivě lobismus, ale já spíš říká,že senátor je jednak ombudsmanem, že musí vyslechnout ty lidi, vyslechnout jejich trápení a pokusit se jim pomoci, anebo, což dělal můj předchůdce a snažím se to dělat já také, takzvaně otevírat dveře. To znamená senátora prostě z kterýhokoliv úřadu prostě těžko jaksi můžou říct, že se s ním nesetkají. A já můžu zase toho příslušnýho starostu nebo člověka, kterej má nějaký problém a můžeme to řešit společně, což ten senátor dělá, proto má tu svoji oblastní kancelář.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Domníváte se, že by pomohlo právě v prosazování zájmů jednotlivých obcí i třeba ještě větší koordinace? Poněvadž existuje tady svaz měst a obcí, pak existují různé sdružení obcí, které spíše jsou zaměřeny, dejme tomu, na trochu jinou činnost. Je to třeba sdružení historických měst a  sídel. Pak existuje sdružení místních samospráv, mikroregiony, masky, kraje, tak bychom mohli pokračovat. Vy jste totiž zmínil, proč o tom hovořím, zákon o rozpočtovém určení daní. Tak to je velké téma. Ostatně velké téma, které také se objevilo v programovém prohlášení vlády. A v té jednoduché, řekněme, rovině  jde o to, aby takzvaně na občana v menších obcích nebylo o tolik méně, než je v současnosti oproti některým velkým městům, Praha, Brno, Plzeň, Ostrava. Přesto velká silná města jistě vytvoří  velmi silné tlaky. Jak si tak troufnete i po té debatě i po těch zkušenostech odhadnout,že by například mohla být tato problematika řešena. Je k tomu dostatek vůle nebo to opravdu ta čtyři velká města se svým počtem zákonodárců mohou zablokovat?

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Uvidíme. Návrh svazu měst a obcí je takový, že se vlastně z toho balíku daní, které jdou do obcí, že se rozdělí tak, že se  zvýší ta část. Úplně malé obce na tom nejsou špatně. Tam mají na obyvatele, tam na tom nejsou špatně, ale i když si nemůžou pískat a nemůžou dělat žádné investice, ale na provoz jim to stačí. Ale ty obce od tisíce do pěti tisíc obyvatel, ty jsou nejvíc bity, protože mají už nějaké prvky státní správy, musejí vykonávat státní správu. A mají velmi málo. A pak jsou ty velká města, ty statutární města. V tom návrhu posledním, který je z ministerstva financí, je návrh, aby se jaksi těm velkým vzalo a přidalo těm středním. Uvidíme. Samozřejmě ve svazu měst a obcí to neprošlo, protože ty statutární města Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc ...

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Olomouc a další statutární města ale jsou financovány, takže jsou vlastně podfinancovány.

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
A tak se rozhoduje, že se jim sebere zhruba asi, já nevím, pro Prahu je to asi tři miliardy korun. Mohlo by se to povést. Ale problém je ještě v tom rozpočtovém určení daní, že je celkově málo peněz pro provoz obcí a měst. My bychom potřebovali, abysme zdvihli ten balík. A třeba je naprosto nešťastný, což málokdo ví, teďka současný době, že s tím zamýšleným navýšením DPH, v DPH určitý podíl z těch vybraných daní, daně z přidané hodnoty má poměr, mají kraje a mají obce a města. Nějaké procento. A teďka v tom návrhu na zvýšení DPH, když by zůstalo stejné procento, tak by nám to zvýšilo částku. Ovšem pan ministr Kalousek to okamžitě snížil a v tom návrhu na zvýšení DPH už je snížení o ty procenta, aby obce a města nedostaly. Kdyby /nesrozumitelné/ podařilo prosadit, aby ta soudržnost o to procento, i na tom by obce měla větší podíl.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme si říct konkrétně, jaké jsou, dejme tomu,čísla v Horní Čermné. Jaký je rozpočet, jaké je stávající financování a jaké by to změny právě obci, kde vy starostujete, přineslo.

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Aby to zdvihlo zhruba podle mého kolegy místostarosty, který má rozpočet na starosti, já tam mám právě finančního magnáta a jsem rád, že se o to stará, já se starám jenom o investice a o tu práci navenek, tak říkal, že by nám to znamenalo, kdyby změny rozpočtový zhruba do milionu korun, což by bylo velice fajn. Protože ten rozpočet celkový Horní Čermné je 20 milionů korun, ale mám v tom i některé investice. My jsme teďka zainvestovali hodně, nebo jsme si vzali velkej úvěr, protože dokončujeme kanalizaci. A spadnul jsem do obce, kde mám ještě dluhy z výstavby plynofikace, takže samozřejmě na rozdávání nemáme. A je to v každé té obci úplně stejné, zoufalý nedostatek peněz na základní struktury obce.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik žije obyvatel v Horní Čermné? Jak byste vůbec charakterizoval tuto obec?

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Podhorská, malebná vesnice, která má více jak tisíc obyvatel a která má specifikum v tom, že máme vedle sebe rozdělenou jenom cedulí Dolní Čermnou a dříve to byla jedna Čermná u Kyšperka. A musím to tady říct, protože to byla dlouhou dobu, je to velká vesnice, která se táhne v údolí potoka Čermenky a Čermná znamená od slova čermnati se, čili červenati se staročeštině, protože tam byla červená půda, takže ten potok byl červený, takže proto ta Čermná. To je vždycky všude, kde jsou ty Čermné v celé naší vlasti, tak to je z toho, že tam mají červenou půdu a teče tam červená voda v potoce.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Je pro obec typu Horní Čermné využitelný, řekněme, celý prostor evropských fondů nebo to už přesněji je katagorie, která se týká jenom větších měst?

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Tak teď už jsou fondy všechny pryč. A právě z toho  programu rozvoje venkova mohly ty obce do pěti set obyvatel, a to jsou typy právě vesnic od pět set obyvatel nejvíc bity. A mohly čerpat z regionálního operačního programu, to už je dneska rozdělený, mohou v maskách, když jsou sdružováni, to znamená ten program Lídr, doufám, že bude pokračovat, to je tak asi všechno.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
K čemu například určen, abychom pro posluchače ...

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Lídr byl, lídr je projekt, který, podmínka, to je právě otázka spolupráce. Já si myslím, že to je dobře myšlený a okoukaný z Rakouska, z Bavorska, že stát nebo země podporuje obce tím způsobem, že ty obce se mohou dát dohromady v takzvané masky, já nevím, jak by se to, /nesrozumitelné/ je to strašnej název. Ale v podstatě sdružujou tam třetinu tam je samospráva, třetinu tam jsou podnikatelé v té obci, to znamená především zemědělci, ale i drobní řemeslníci, a třetina jsou neziskovky. V tom správní výboru jsou takhle zastoupeny třetinově. To znamená, že jde o celý rozvoj vesnice, nejenom obce, nejenom toho zemědělce. A oni se musejí domlouvat, který projekt budou dělat. Můžou potom požádat a získat podporu.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
A tím už se dostáváme k tomu, jak vůbec fungují vztahy a jaká může být podpora také spolků a tohoto neziskového sektoru. Pokračuje dnešní vydání pořadu Člověk a obec na okruhu Českého rozhlasu 6, milí posluchači, u mikrofonu je Ivana Denčevová a hostem ve studiu je starosta obce Horní Čermná a zároveň senátor Parlamentu České republiky za KDU-ČSL, pan Petr Šilar. Pojďme se tedy pozastavit vůbec u toho jak vytvářet nejen vztahy v souvislosti třeba s takovými projekty, ale vůbec atmosféra obcí. Víme, že východní Čechy bezpochyby patří k těm více konzervativním krajům. Horní Čermná, kde je to, řekněme, obec menšího typu, ale přece jen přes tisíc obyvatel už není úplně málo. Řekněte mi, pane starosto, jak se tam objevily u vás ti horolezci a ti loutkáři?

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Tak ti loutkáři tam mají tradici, protože tam byl předtím ještě ochotnický spolek. A ti loutkáři z toho vznikli, že tam se objeví jeden, dva lidi, kteří se naučí tahat loutky a prostě se tam u něj udělá scéna. Já si myslím, že ti loutkaři, oni dělají tak jedno divadlo, představení, ale horolezci, to jsou kluci, který, protože se ve škole postavila horolezecká stěna, tak vzniknul oddíl horolezců. To není takový problém, ale to my máme i takový spolky, jako je Odkaz, to tam ani není napsaný. To jsem udrželi ze socialismu. To jsou lidi, který se sdružovali, aby měli na pohřeb, tak si střádali tehdy deset korun. A dneska, já nevím, kolik korun si střádají, aby potom měli peníze na vyplacení pohřbu. Takže ten spolek předržel takovej spolek Odkaz, to nikdo neví.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale je na řadě míst a dokonce vím, že se tyto spolky jmenují Záchrana,že fungují jaksi v rámci pospolitosti mezi lidmi v dané obci.

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
A naše, víte proč, ty lidi museli držet pohromadě. V těch chudejch obcích, můj otec to vždycky vyprávěl, že jedna moje velká kamarádka, která říkala, víš, tady v těch Orlických horách lidi musejí pevnou páteř, protože museli hodně pracovat a cvičit, protože tady hodně pracují na poli. A ti lidi se naučili, protože tam nebyl žádnej velkej sedlák. V tej vesnici byla přirozená soudržnost, že museli držet pospolu, proto ta Solidarita, proto třeba i ti hasiči. A proto všude, v každý obci kampelička, proto taky byly ty první družstva vznikaly, stavěly se mlíkárny, protože lidi se museli, naučili se, že když potáhnou dohromady, skutečně, jak to říkal ten kampelík, takže dokážou víc. Ale potom samozřejmě  každej musí trošku ubrat a dát to do společnýho. A to si myslím, že se  daří jenom tam, kde ty lidi spojuje nějakým způsobem to, ten dobrej vztah vůbec k životu a ostatním lidem. Tak já nevím, jak bych to dořekl.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o spolcích a také hovoříte o historii a také o tom, jak je nezbytně nutné, aby vztahy nějakým způsobem kladným fungovaly. Jedním ze spolků je Spolek rodáků a přátel obce Horní Čermná. Také vydávají si Hornočermenský zpravodaj. To nebývá úplně obvyklé, že by obce tohoto typu takový spolek měly a udržovaly vlastně jistou pospolitost i těch, kteří už třeba bydlí na úplně druhém konci republiky.

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Ten časopis se vydává dlouhá léta. A musím říct, že ho v minulém období, ještě za socialismu, vydával a psal především můj otec, který byl písmákem v obci a kronikářem. A vlastně většinu článků psal. To teďka se nechlubím, to byl fakt. A prostě když skončil s touto činností,tak byl, vzniknul, jakým způsobem udržet tuhle tu linii, protože ten  časopis měl velmi vysokou úroveň. Hlavně historickou a vzpomínkovou. A takto vzniknul ten spolek jako proto, aby se mohl ten zpravodaj vydávat. Ten se hradí z dobrovolných příspěvků a je i nezávislý na obci. A vlastně nějakým způsobem  se posílám všem  rodákům z celé republiky. V současné době už ta forma, bohužel, přetrvává. Ten spolek chci udržet. My jsme se sešli spolu znovu se spolky a chci ten spolek udržet. Ale asi ten zpravodaj převezme obec kvůli financím. To bude asi jednodušší i kvůli tomu posílání do světa, ale chci, aby byl nezávislý na obci, aby prostě  do toho nikdo nepovídal, aby si prostě vydávali svůj časopis, protože to je nesmírně důležitý, aby v obci vycházel zpravodaj v tištěné podobě. A hlavně, aby to nebyly jenom jaksi radniční hlásná trouba, ale aby tam prostě starosta sděloval svoje názory. Já do něj přispívám také, ale musí ten časopis být obecný, nesmí bejt, řeknu, politický.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o tom, jak vůbec vytvářet atmosféru, jak také udržovat tradice a to, co můžeme nazvat sounáležitostí, tak spolky jsou jednou z cest. Hovořili jsme o financí, ostatně i teď v té souvislosti se zpravodajem. Financemi to, jak víme, obvykle začíná a také končí. Jaké jsou možnosti obcí typu Horní Čermné,  cirka tisíc obyvatel? Jak podpořit polky, případně vytvářet prostředí pro to, aby spolky mohly existovat?

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Tak spolky především musejí mít místo, aby se měly kde scházet. To znamená, to je první předpoklad, nabídnout jim teda obecní prostory. Máme  sokolovnu, máme kulturní dům na horní části obce, takže prostoru máme dost. Máme klubovnu, máme zasedačku obecního úřadu, takže ty místa jsou. Chybí nám hřiště. To je velký dluh z minula, že tam není hřiště pro děcka, abysme měli místo. A potom tu činnost samozřejmě musí stanovovat oni. A jestliže za mnou, teď jsme zrovna se sešli se všemi spolky. A já jsem říkal, když budete něco cokoliv dělat, včas si požádáte, tak vám finančně pomůžeme. Nebudou to horentní částky, ale ono stačí pět tisíc, ono stačí pět tisíc  na akci a oni si taky musejí vydělat, udělat takovou akci, která jim zase přinese peníze. Že jo, hasiči udělají plesy a myslivci udělají známej táborák, na kterým vydělají peníze a to jim slouží pro tu činnost, ale musíte jim pomoct, nejde to, aby to šlo samo.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Působil jste několik volebních období na kraji, v Pardubickém kraji. Jak se díváte na vůbec existenci právě kraje, toho, řekněme, vyššího stupně samosprávy. Splnilo to očekávání rozdělení kompetencí, ten klasický prvek subsidiarity, anebo nám vytvářejí se zde nová administrativně jaksi mocenská centra, aniž bych nějakým způsobem chtěla předestírat to či ono hodnocení?

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Za B je správně. A to, co jste řekla, a to první, co jste říkala, tak o to jsme se snažili aspoň u nás v Pardubickém kraji. A musela byste se zeptat starostů obcí, protože já jsem měl na starosti venkov a rozjížděli jsme tam některé podpůrné akce jako program obnovy venkova jsme zvýšili téměř dvojnásobně ve financích a zvýšili jsme nové granty na podporu možnosti v drobných vodohospodářských stavbách. A snažil jsem se, abysme na venkov získali z toho krajského rozpočtu co nejvíc a především pro malé obce. A pomáhali jsme s vytváření soutěže Vesnice roku, ale byl jsem třeba rád, že jsme zavedli také podporu myslivcům na ochranu aut před zvěří, kde jsme vymysleli zábrany na silnicích. Že jsme začali podporou včelařů, protože to tehdy vůbec nebylo obvyklé, podpořit, včelaři dneska dostávají podporu, jako začínají včelaři a další  a další věci. Čili musí tam být ta spolupráce. Podívejte, to je samospráva krajská a samospráva obecní, musí být spolupráce a nesmí to být vrchnost. Dneska se to bohužel stává ten kraj vrchností a začínají poroučet jako dřív. Dneska to je spíš KNV a já z toho mám hrůzu. Jezdil jsem ani na jednání mikroregionu. Když jsem přijel, tak oni mi říkali, přijeli krajánci. A bylo to dobrý. Dneska řeknou, přijede vrchnost. Ty samý lidi v tý samý funkci, protože je to o tom, jak se chovají a jakým způsobem co od nich chci. Já teďka nechci jmenovat, abych nebyl konkrétní.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste celý život působil v zemědělství. Ostatně teď už jste zmínil i ve své další dráze ať senátorské, či když jste působil na kraji právě tématiku zemědělství. Do jaké míry se vlastně promítne v konkrétním politickém rozhodování, ale může to být i na obci i a kraji. A samozřejmě v parlamentní politice stejně tak jaksi i priorita osobní, profesní, toho či onoho politika.

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Zemědělství a život na vesnici má obrovskou výhodu, že člověk se naučí trpělivosti a pokoře. Vůči přírody a ví, že prostě, protože tam je ten roční cyklus, že jo. On když špatně zaseje, tak už to nezmění až příští rok, anebo udělá špatný rozhodnutí. To znamená, že to je určitá rozvážnost, člověk musí být rozvážný, vzdělaný a jako dobrý hospodář. A musí se rozhodovat ne ukvapeně, ale s rozumem, ale potom zase má dlouhý dech a vydrží dlouho. To znamená, že to jsou všechno lidi, kteří žijou na vesnici a jsou spjatý s tou přírodou a pracují v tom zemědělství, tak se tam naučí, to je v těch genech, nemáme to asi všichni, ale ...

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
A není to trošku ještě romantická představa?

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Ne, to máte, to já potkávám hodně lidí, kteří to mají v sobě. Není to na nich vidět, ale mají to v sobě. Tyhle ty vlastnosti se tam skutečně u nich objevují, ale řeknu, víte, ta pokora, která nám chybí vůči přírodě a tomu, že tady, že dneska je prostě tendence, že prostě o všem rozhoduju sám, o všem si chci rozhodnout sám a všem  poroučím. Tak ta tendence je možná ještě horší než dřív. Takže tady si myslím, že ty lidi, který skutečně pracují na poli, v kravíně nebo kdekoliv na venkově, tak mají větší pokoru.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se pak ale promítne například životní zkušenost, také to, co dotyčný politik má rád a co nemá rád. Někdo prostě více konvenuje ke sportu, někdo jiný třeba ke kultuře v tom konkrétním politickém rozhodování. Nejsme stejní. A na straně jedné jsou programy a na straně druhé to, co je nám tak jaksi bytostně vlastní.

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Největší krizi politiky, kterou vidím, a teď to vypadá, jakože bych moc poučoval, ale přece jenom jsem tam dvacátý rok. A tak už můžu hodnotit. Je otázka toho, když se, mně velmi baví pozorovat lidi. A zjišťuju, že vždycky je chyba, že se ukáže, když prostě někdo myslí víc na sebe, svůj zájem nebo zájem svýho spolku nebo svýho, své firmy nebo kohokoliv než na ten obecní.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to ale člověku vlastní, pane senátore?

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Je, samozřejmě, že je. Každý samozřejmě musí myslet na sebe, každý jsme trošku sobec. Ale nesmí to převážit. Ale jestliže se rozhodnu a jednou jdu do tý obecní politiky,  tak já musí tu obec položit na první místo. Já vím, že to je idealistický a všichni se tomu usmívají a každej vždycky říká, že to je, ale bez toho to nejde. A to, když v sobě nemáte, tak prostě ten člověk není schopnej podle mě být dobrým komunálním politikem, nebo jakýmkoliv politikem, protože politika  není komunální a velká a malá. Politika je buď poctivá nebo nepoctivá, dobrá a špatná.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak také víme, že politika je správa věcí veřejných,takže ty nerozdělujeme. Takže vy jste hovořil o pokoře, hovořil jste o trpělivosti a také o jistém respektu právě k přírodě. Také jste na sebe upozornil mimo jiné svou jaksi aktivitou, snahou, abysme měli zrušený letní čas. Měl jste sbírat podpisy z členských zemí Evropské unie, aby jich bylo, zástupci sedmi zemí, aby pak se dostala jaksi petice na přetřes. Proč jste se k tomu rozhodl? Váš předchůdce, který se také z východních Čech věnoval, tak několik let úsilí a výsledek nula.

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Protože to vzal za špatný konec. Ale ne za špatný konec, on chudák prostě to vzal, protestoval proti všemu, takže ho lidi zařadili do kategorie obtížistů a bylo mi ho spíše líto. Já si myslím, že tady jde o to vystihnout to, co je podstatné. A to je to, že tady někdo zavedl změnu letního času z důvodu pragmatických, kvůli tomu, aby se tehdy ušetřila energie nebo z důvodů první světové války, aby se mohlo dýl válčit, jak jsem se dočetl v historických pramenech, mezi Francouzi a Němci. A hlavně, aby se ušetřilo na svícení. A teďka se zjistilo, že to není potřeba. A teďk se tady utvořil zvyk a najednou se ukázalo, že ta změna, která probíhá dvakrát do roka, že spoustě lidem vadí. Najednou se ukázalo, že to má i negativní dopady na zdravotní stav některých lidí. A najednou se ukázalo, že to způsobuje problémy. Tak jsem, já jsem, právě protože se bavím s lidmi a při té volební kampani jsem byl neustále v některé vesnici, já jsem si dozvěděl takový množství lidí, kterým to vadí, tak jsem si říkal, s tím musím něco  udělat. Já už jsem to říkal před dvěma lety, ale samozřejmě, když jsem nebyl ve funkci, tak mi nebylo dopřáno sluchu. Teďka jsme ve stádiu, že jsme prostě připravili projekt Pouze jeden čas a my ten projekt teďka musíme prosadit v Evropské unii a prosadíme ho v příštím roce, teprve budeme shánět ty podpisy. My to teďka celou dobu v klidu připravujeme, protože musíme jít podle směrnice Evropské unie. Takže to trvá.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Co na to říkají v Horní Čermné? Všichni vás podporují, pane starosto, nebo řekl někdo, že jsou to tedy pěkné hlouposti, co si vymýšlíte.

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
V Horní Čermné, protože jsem tam přišel jako náplava teďka po pětadvaceti letech, tak si pamatuju spíš jenom rodiče a mně znají podle jména hlavně ti mladší, tak cítím tam velkou podporu. To asi bude jenom do té doby, než udělám nějaká nepopulární opatření. A co se týče letního času, tak jenom v Horní Čermné většina lidí mně podporuje.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Závěrečná otázka. Nepopulární opatření, hovořili jsme o financování, také o nedostatku financí. Byl byste zastáncem toho, aby například obec mohla více zvedat a ovlivňovat daň z nemovitosti tak, aby jistá výtěžnost tím pádem byla dál do obecní pokladny. Byl byste pro a řekl byste u vás v Horní Čermné, že je třeba zvýšit poplatky za různé služby i za cenu, že by to byl krok nepopulární?

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Já bych byl rád, aby co nejvíc věcí se rozhodlo na úrovni obce, potažmo kraje, abysme měli třeba i vlastní daně, jako mají ve Švýcarsku. A jsem proti dotacím v  té plošné míře, protože to vzniká právě ta závislost a lobbování a chození s čepicí v ruce. Takže já bych byl rád, abysme byli hospodáři každý ve své obci.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
A navrhl byste zvýšení místních poplatků?

Petr ŠILAR, starosta Horní Čermné, senátor Parlamentu České republiky
--------------------
Určitě, když to bude potřeba, tak určitě. A zrovna tak bych navrhl některá nepopulární opatření, jako teďka se chystám zrušit, sloučit školu se školkou. Takže to bude určitě velmi nepříjemné.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to říká starosta Horní Čermné a také senátor Parlamentu České republiky za KDU-ČSL Petr Šilar. A také host dnešního pořadu Člověk a obec. Milí posluchači, technicky spolupracovala Iva Braunerová a od mikrofonu Českého rozhlasu 6 se s vámi loučí a na slyšenou těší Ivana Denčevová.