Politický odkaz Václava Havla
ČT 24 | 19.12.2011 | 22:00 | Pořad: Události, komentáře | Téma: Senátní klub
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer. Začínají komentované události. 2011 - rok, ve kterém odešla řada významných osobností českého veřejného i politického života, a v paměti nám zůstane i to, že na jeho sklonku odešel Václav Havel. Jaké bylo jeho odcházení, jaký odkaz nám zanechal, jak se zasloužil o svobodu a demokracii, vzestupy a pády Václava Havla s těmi, kteří ho znali nebo se jeho postoji profesně zabývali.
Na Václava Havla lidé spontánně vzpomínají po celé zemi. Podepisují se a píší vzkazy do kondolenčních knih a zástupy proudí do Pražské křižovatky.
redaktor
--------------------
Pražská křižovatka, místo, které pro Václava Havla představovalo duchovní středisko pro setkávání lidí různých kultur. Dnes se stalo místem smutku a loučení. Rakev s ostatky Václava Havla přivezla manželka Dagmar. Na oficiální otevření brány tady už čekaly stovky lidí. Dagmar Havlová mezitím položila na rakev svého manžela květiny. Pak dostali možnost poklonit se u rakve i lidé z davu. Jako první pan Bohumil z Prahy.
Bohumil
--------------------
Já jsem prezidenta Havla měl strašně rád.
redaktor
--------------------
Od rána se pak na Pražském hradě, ale i na radnicích a v divadlech lidé po celé republice podepisují do kondolenčních knih.
osoba
--------------------
Na to se nedá zapomenout, co ten pan prezident Havel pro nás udělal, pro celou zem, pro moji rodinu.
redaktorka
--------------------
Někteří Ostravané se ráno vydali do Prahy, aby ještě naposled vzdali hold Václavu Havlovi.
osoba
--------------------
Určitě si ho všichni moc váží. Zatlačíme slzu dneska.
osoba
--------------------
Komunistický režim ho nenáviděl a on na oplátku nesnášel komunistický režim. Kdo by se tomu mohl divit. Chlapec z milionářské rodiny, které všechno sebrali.
redaktor
--------------------
A takto na Václava Havla vzpomínaly i děti základní školy ve Vyskytné na Vysočině.
žák ZŠ Vyskytná
--------------------
Dokázal být i normálním člověkem, takže jakože byl jako, jako že dokázal být prezidentem a normálním občanem v jednom.
redaktor
--------------------
Osobnost Václava Havla bez výjimek ovládla i všechny české deníky. Titulním stranám dominovala černá.
prodejce tisku
--------------------
Dneska jsou noviny veškeré skoro prodané.
redaktor
--------------------
Netradiční?
prodejce tisku
--------------------
Netradiční.
redaktor
--------------------
Památku velké osobnosti si Češi připomínají už od včerejšího dne. Spontánní akce končily kolem půlnoci.
Vladimír MERTA, písničkář
--------------------
On byl v tom geniální, že propůjčil svůj osud osudu národa a to už nikdo po něm nezopakuje.
Tomáš SEDLÁČEK, ekonom
--------------------
On byl ten, který neuhnul ani o milimetr před totalitním režimem, ale bál se konfrontace s bankovním úředníkem, který mu nechtěl změnit způsob účtování konta, a prosil nás, abychom to vyřídili za něj.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Místopředseda Senátu Petr Pithart. Dobrý večer.
Petr PITHART,
místopředseda Senátu /
KDU-ČSL/
--------------------
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane místopředsedo, podle vás byl Václav Havel idealista, ale mimořádně praktický. Byla to ale pravda? Šlo to dohromady v případě osobnosti Václava Havla?
Petr PITHART,
místopředseda Senátu /
KDU-ČSL/
--------------------
Já jsem toho byl svědkem. Možná, že když vznášíte tu otázku, tak myslíte na tu složitou dobu jeho prezidentování. Já jsem ho viděl jako mimořádného organizátora v každodenní práci disentu a viděl jsem ho jako skvělého improvizátora, formulátora, režiséra v těch důležitých měsících v listopadu, v prosinci 89.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda teď navrhuje, aby parlament přijal zákon, že se Václav Havel zasloužil o svobodu a demokracii. To ale všichni vědí. Je podle vás potřeba odkaz Václava Havla uzákoňovat?
Petr PITHART,
místopředseda Senátu /
KDU-ČSL/
--------------------
Já si vůbec myslím, že politici nemají soudit dějiny formou zákonů. Dávám to najevo od té doby, co jsem senátorem. Možná, že si vzpomenete, že Senát byl přehlasován, když sněmovna navrhovala zákon a prosadila ho, o tom, že prezident Beneš se zasloužil o stát. Myslím, že to vláda měla, měla se poradit s oběma komorami. Je velmi pravděpodobné, že takový zákon projde. Mnozí budou hlasovat proti svému přesvědčení, ne, že by si mysleli, že se Václav Havel nezasloužil, ale myslí si možná něco podobného jako já, že prostě politika nemá soudit dějiny. A památce Václava Havla to ani gramem nepomůže.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Do Londýna zdravím velvyslance České republiky ve Velké Británii Michaela Žantovského. Dobrý večer.
Michael ŽANTOVSKÝ, bývalý mluvčí a poradce Václava Havla, velvyslanec ČR ve Velké Británii
--------------------
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane velvyslanče, jak se podle Britů Václav Havel zasloužil o svobodu a demokracii a je třeba to dávat do zákonů podle vás jako gesto?
Michael ŽANTOVSKÝ, bývalý mluvčí a poradce Václava Havla, velvyslanec ČR ve Velké Británii
--------------------
Tak nejenom podle Britů. Podle všech lidí, které potkávám. Já jsem se právě vrátil z vánoční recepce britského ministra zahraničí a potkal jsem tam 50 nebo 60 svých kolegů z nejrůznějších zemí světa. Všichni mi kondolovali, všichni mluvili o tom, jak výjimečný člověk Václav Havel byl a co udělal pro svobodu a lidská práva nejenom v Československu a v České republice, ale také v jiných částech světa, ať už v Asii, na Kubě, ve východní Evropě, na Balkánu, na nejrůznějších místech. Takže to uznání, které vyjádřil dneska britský premiér Cameron, a které vyjadřují další britští oficiální činitelé, není jenom britskou věcí, to je, a já myslím, že je důležité si to uvědomit, je to věc celosvětová. A pokud jde ...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane velvyslanče, a uzákonil byste to, uzákonil byste tedy ta slova o tom, jak moc se Václav Havel zasloužil?
Michael ŽANTOVSKÝ, bývalý mluvčí a poradce Václava Havla, velvyslanec ČR ve Velké Británii
--------------------
To je věc parlamentu. Já momentálně v parlamentu nejsem.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Váš názor mě zajímá.
Michael ŽANTOVSKÝ, bývalý mluvčí a poradce Václava Havla, velvyslanec ČR ve Velké Británii
--------------------
Můj názor je trochu jiný, než je Petrův. Já souhlasím s tím, že politici nemají soudit dějiny, ale myslím si, že jsou okamžiky v dějinách, kdy národ vzdá úctu někomu výjimečnému, někomu, kdo prokazatelně něco udělal, nějakým symbolickým gestem. A kdo jiný by to gesto měl udělat než nejvyšší zastupitelský orgán. To není souzení dějin. To je podle mého názoru obyčejná slušnost.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Do Bratislavy zdravím bývalého poslance Národní rady Slovenské republiky Františka Mikloška. Dobrý večer.
František MIKLOŠKO, bývalý předseda Slovenské národní rady
--------------------
Dobrý večer přeji.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Havel byl jednu dobu i slovenským prezidentem, ale podle některých politiků byl jeho handicap v tom, že Slovensko příliš neznal, že slovenské otázce příliš nerozuměl. Odpustili mu už mnozí Slováci to, že se mu nepodařilo zabránit rozpadu Československa?
František MIKLOŠKO, bývalý předseda Slovenské národní rady
--------------------
Víte, když se na Slovensku rozšířila zpráva, že Václav Havel zemřel, tak jsem měl pocit, že na chvíli se tu zastavil čas. Viděl jsem lidi, které i znám, že na ulici stáli, povídali si, zůstali najednou tiše stát, protože byli si vědomi, že se stalo něco mimořádného, že odešel, odešla velká osobnost, odešel velký politik, odešel i náš prezident. Václav Havel byl poslední československý prezident, byl to poslední prezident Čechů i Slováků ve společném státě. Čili v tomto směru si myslím, že to všechno ostatní zůstává jen takovou nějakou záležitostí, jak bych to řekl, vědeckých nebo intelektuálních diskusí.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Mikloško, v 97. jste prohlásil, že když jste s prezidentem Havlem cestoval po Slovensku, tak z toho měl migrénu. Tak jak to bylo? Opravdu ji měl, opravdu ji míval? Slovensko měl přece rád.
František MIKLOŠKO, bývalý předseda Slovenské národní rady
--------------------
Václav Havel měl Slovensko velmi rád, ale Václav Havel se sem za komunismu nemohl dostat. Oni ti estébáci ho vždycky tam někde na hranicích mezi Moravou a Slovenskem vrátili zpátky. On znal Dominika Tatarku z občanských setkání, on znal Jána Langoše. Já jsem se s ním setkal v 87. na Dni lidských práv 10. prosince v bytě Jána Langoše. Ale on neměl možnost zažit tu atmosféru, to, jakým způsobem se dotknout té mentality Slovenska. A z toho měl problémy. On vždy, kdy jsem ho doprovázel v autě, tak měl, byl ve velkém napětí, protože nevěděl, jak ho to Slovensko přijme. On měl Slovensko velmi rád, nechtěl rozpad státu, ale to Slovensko se najedou, ve chvíli, kdy se stalo svobodným, začalo objevovat v rozměrech, které jsme ani my moc nepoznali. Čili nebylo to jednoduché a jemu velmi, velmi záleželo na tom, aby nějakým způsobem oslovil to Slovensko.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane místopředsedo, Václavu Havlovi bytostně záleželo na zachování republiky. Václava Klause ani Vladimíra Mečiara podle některých komentátorů se mu zkrátka zastavit nepodařilo. Měl z toho nějaký čas trauma? Jak to snášel?
Petr Pithart.
Petr PITHART,
místopředseda Senátu /
KDU-ČSL/
--------------------
Já jsem si jist, že ve chvíli, kdy on koncem léta, koncem léta 92 rezignoval na funkci prezidenta, že mu bylo velmi těžko. On byl jediný z nás, který skutečně sliboval nejenom věrnost Československé republice, ale jako prezident měl ještě větší závazky. On udělal v posledních měsících naprosto všechno pro to, aby tomu zabránil. A když viděl, že nemůže dodržet svůj prezidentský slib, tak rezignoval. Byl to jeden z nejsmutnějších dnů v mém životě. Já jsem ho chápal.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane velvyslanče, které další události z naší novodobé historie, do níž byl už Václav Havel jako státník zapojen, považoval za svou prohru, řekněme, co se ocitlo mimo jeho kontrolu?
Michael ŽANTOVSKÝ, bývalý mluvčí a poradce Václava Havla, velvyslanec ČR ve Velké Británii
--------------------
Tak Václav Havel byl natolik prozíravý, že nejenom nevylučoval, ale dokonce očekával, že se věci ocitnou mimo jeho kontrolu. On od samého začátku své funkce prezidenta říkal: "Teď začne zmatek, teď bude demokracie, teď budou věci mimo naši kontrolu a já nad tím budu mít čím dál tím méně vlády." Ale většina těch věcí byla té povahy, s kterou on souhlasil, nebo proti ní vážně nenamítal. Rozpad Československa, v tom má
Petr Pithart naprostou pravdu, byl traumatickou událostí pro Václava Havla a troufám si říct pro nás všechny, kteří jsme s ním tenkrát pracovali, a to gesto rezignace na funkci prezidenta bylo morální gesto, gesto nesouhlasu s něčím, čemu se snažil zabránit, ale čemu zabránit nedokázal.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Mikloško, podle slovenského sociologa Bútory sice Václav Havel nebyl jako Masaryk, který jezdil na Slovensko, který znal velmi dobře tamní inteligenci a politiky, ale podle sociologa dokázal Havel svou počáteční neznalost Slovenska rychle dohonit. S kým se stýkal později na Slovensku? Kdo mu imponoval, kteří umělci, spisovatelé nebo disidenti?
František MIKLOŠKO, bývalý předseda Slovenské národní rady
--------------------
Václav Havel měl některé blízké přátele, tak určitě to byl Milan Šimečka starší, který ale bohužel velmi rychle odešel z toho světa, byl to potom Martin Bútora, který byl rovněž jeho poradcem, Ján Langoš, kterého znal ještě z disentu. Myslím, že jsme se velmi sblížili s ním i spolu s Jánem Čarnogurským, když jsme jednali o dalším uspořádání státu, já jako předseda parlamentu, Čarnogurský jako předseda vlády. Byl to samozřejmě mladý Šimečka. Z umělců to byl Marián Labuda, byl to Milan Lasica. Bylo to takové jeho životní prostředí, ve kterém se pohyboval, nejprve jako umělec, a potom jako politik. Václav Havel si myslím, že měl velký vztah ke Slovensku, že skutečně to Slovensko měl rád a to, co tu bylo řečeno, že ten rozpad státu byl pro něj trauma, to si pamatuji, jak jsme jednou soukromě seděli u něho na Pražském hradě s Jánem Čarnogurským, jak nám řekl: "Chlapci, já jsem poslední, kdo by chtěl bránit Slovákům, aby prostě měli svůj vlastní stát, ale myslím si, že ti naši otcové to dobře vymysleli, že to Československo nějakým způsobem vůči někomu brání Čechy a vůči někomu brání i Slováky."
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane místopředsedo, proč si podle vás Václav Havel nikdy nechtěl založit vlastní politickou stranu nebo přemýšlel o tom někdy?
Petr PITHART,
místopředseda Senátu /
KDU-ČSL/
--------------------
To je dobrá otázka. Skutečně o tom nikdy nepřemýšlel a dokonce to bylo tak, že pokud některé straně vyjádřil podporu, tak ta strana zpravidla ve volbách neuspěla, a pokud někomu dal osobní podporu, tak se vždycky při tom tak trochu smutně usmíval a říkal: "To je polibek smrti, já ti to nevnucuju." To je zvláštní. On měl prostě jiný smysl pro politiku než většina politických hráčů. Jemu vždycky šlo spíš o to tu moc kontrolovat zevnitř dělbou moc, podporou menších stran, podporou silných osobností. Jsou politici, kteří dokáží myslet jenom na jedno, jak tu moc získat, dobýt, zvětšit, udržet. On byl v tomto smyslu vždycky jakýmsi svědomím politiky, aby té moci nebylo příliš mnoho. Proto možná ho nikdy nenapadlo založit si vlastní politickou stranu. Dokonce Občanské fórum mu určitě bylo v tomto smyslu k dispozici. Ale on chtěl, on chtěl k nám ke všem mluvit z vyššího patra, chtěl nás dávat dohromady. Byl to konsensuální politik. Teď, když jsem to vyslovil, tak mě napadlo, že to adjektivum téměř vypadlo z oběhu, protože jím zřejmě není co pojmenovat v současné politice. Byl to prostě jiný typ politika a já si myslím, že to nám všem, pokud nám to nedošlo, tak nám to dojde, že v tom byl nenahraditelný.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane velvyslanče, já když jsem pokládala tu otázku, zda si bývalý pan prezident chtěl někdy založit politickou stranu, viděla jsem tady u nás na obrazovce, že vás to velmi pobavilo, velmi jste se u té otázky smál. Proč se mu tedy podle vás ta politická stranickost tak vracela v nedobrém a co vás vlastně na té otázce tak pobavilo? Vypadalo to, jako byste o tom věděl své.
Michael ŽANTOVSKÝ, bývalý mluvčí a poradce Václava Havla, velvyslanec ČR ve Velké Británii
--------------------
No, já tady musím asi něco prozradit, co možná
Petr Pithart neví, ale taky má v zásadě pravdu. Václav Havel přemýšlel o tom, že by mohla vzniknout nějaká strana s jeho programem. Strávili jsme na tom jednou celý víkend v Lánech. Ale nakonec dospěl skutečně k tomu, že něco takového si nedovede představit a něco takového nechce. On se vlastně po celou dobu své prezidentské funkce zabýval rozporem mezi hodnotovou politikou a tomu, čemu říkal mechanika moci, ten praktický výkon a to bylo něco, s čím on se nedokázal ztotožnit, co mu bylo asi cizí jako duchovnímu člověkovi, jako dramatikovi a nakonec došel k názoru, že by to nemělo naději na úspěch. Ale není tomu tak, že by o tom nepřemýšlel. Přemýšlel o tom.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane místopředsedo, překvapilo vás to tedy, že Václav Havel přemýšlel svého času o založení politické strany?
Petr PITHART,
místopředseda Senátu /
KDU-ČSL/
--------------------
Nepřekvapilo. Člověk tak důsledný a svědomitý nemohl o tom nepřemýšlet, ale pozoruhodné je, co říkal Michael, že tomu věnovali jeden celý víkend. To tak odpovídá podle mého názoru Havlovým potencím stát se stranickým vůdcem. On věděl, že na to nemá. On neměl potřebu přesvědčovat voliče, slibovat jim nesplnitelné, strašit je a nabízet jim ochranu. Neměl potřebu tupit ty druhé. To prostě nebyl jeho styl. On dobře věděl, že by to vlastně ani neuměl.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Mikloško, v čem podle vás byl Václav Havel lidsky výjimečný?
František MIKLOŠKO, bývalý předseda Slovenské národní rady
--------------------
Václav Havel si nikdy neurčoval svůj život, neurčoval si, kdy se narodil, neurčoval si to, že nemohl studovat, že potom podepsal Chartu, že vlastně nebyl přijatý českou společností. Ta česká společnost, bych to řekl, spontánně ho přijala možná po 10 letech. Tehdy poprvé, když na Staroměstském náměstí na Den lidských práv lidé křičeli: Ať žije Charta! Ať žije Havel!" Václav Havel toto všechno přežil díky své silné víře. Václav Havel byl muž víry. Teď to nemám na mysli ve smysle náboženském, ale byl mužem víry ve smyslu pravdy v demokracii, slušnost. A víte, lidi víry má pánbůh velmi rád. Václav Havel byl podle mě vyvoleným boha a pánbůh u vyvolených bohem někdy i přimhouří oko nad jejich slabostmi, má je rád.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, já vám děkuji. Do Londýna i do Bratislavy přeji klidnou noc a pana místopředsedu Pitharta ještě poprosím o účast v následujícím rozhovoru. Komentátora Lidových novin Daniela Kaisera teď zdravím, připojuje se k nám. Dobrý večer.
Daniel KAISER, novinář, autor knihy o V. Havlovi
--------------------
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se dařilo Václavu Havlovi přetavovat ideály do politické skutečnosti? Byla to ve všech ohledech jen utopie?
Daniel KAISER, novinář, autor knihy o V. Havlovi
--------------------
Já bych řekl, že ty utopické rysy byly nejsilnější na začátku jeho pobytu v té výkonné politice, a potom úplně na konci. Kdybychom si chtěli vyjmenovat nějaké příklady z toho, z té rané fáze, to znamená řekněme první polovina roku 1990, tak těch příkladů by byla přehršel, od toho, že chtěl kromě Varšavské smlouvy zrušit souběžně i NATO a američtí emisaři, kteří byli v Praze v lednu, v únoru 1990, když se připravovala Havlova cesta do Spojených států a kladli mu na srdce, aby to pro zdar té návštěvy v Americe, pokud možno, nezdůrazňoval. Václav Havel se tady od toho svého původního přesvědčení docela rychle a myslím, že správně pragmaticky vzdálil. Tak to by byl takový konkrétní příklad. A důležitější, systematičtější pro tu první fázi myslím bylo to, že on měl jistý trošku, nevím, jestli mám říct přezíravý, ale takový přístup k politice jako k řemeslu, kdy tu politiku úplně nedoceňoval. Řekl bych, že v něm pořád dřímalo jeho starší přesvědčení z konce 70. a z 80. let, že parlamentní demokracie je vlastně jako systém trošinku přežitá, a že by ji v optimálním případě měly nahradit malé občanské iniciativy s charismatickými lídry, jak o tom psal v Moci bezmocných, ve slavném eseji z roku 78, který nikdy neodvolal samozřejmě. A že vlastně na začátku toho roku 1990 ty vnější okolnosti, to znamená zbožštění nebo taková adorace Václava Havla a jakoby neschopnost politických stran nebo ostatních politických činitelů mu čelit, pokud by chtěli, takže ho vlastně utvrzovala v tom názoru, že přišla doba trošku, kdy by tady ty svoje staré názory mohl prosazovat. A to se samozřejmě nemohlo podařit, protože parlament si po nějaké době začal být vědom své vlastní váhy a Václavu Havlovi se stavěl na odpor a z toho pramenilo to základní nedorozumění, které si myslím, že přes všechnu dobrou snahu Václav Havel, ani potom ty parlamentní strany úplně nepřekonaly.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane místopředsedo, byli i tací politici, kteří tedy měli tu sílu stavět se Václavu Havlovi na odpor? Podle vás se pak podařilo některé z těch nejvyšších ideálů uvést v praktický život?
Petr PITHART,
místopředseda Senátu /
KDU-ČSL/
--------------------
Víte, ideál je možná opravdu to, co není uskutečnitelné. Ta jeho slova o pravdě a lásce, která zvítězí nad lží a nenávistí, je svým způsobem neuskutečnitelný ideál, ale jenom když máte takovýto ideál, tak to z vás dostane to nejlepší. Já si nemyslím, že měl přezíravý vztah k politice. On vždycky tvrdil, že politické strany bez toho hustého podloží, bez té tkáně občanské společnosti budou degenerovat a já bych rád viděl, kdo by dneska tvrdil, že se v tom Václav Havel mýlil. On prostě zdůrazňoval tuto stránku veřejného života a jiní zdůrazňovali samozřejmě tu mocenskou stránku, tu soutěž politických stran, která je podle mého názoru, bohužel, nevyhnutelná, neobejdeme se bez toho. Prostě Havel zdůrazňoval to, co je předpokladem zdravého politického stranictví. O to vedl největší spory a ...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano?
Petr PITHART,
místopředseda Senátu /
KDU-ČSL/
--------------------
... je mi líto, že současnost potvrzuje, že měl stoprocentně pravdu.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Danieli, v dnešním vydání se ptáte, zda udělal Václav Havel dobře, když vstoupil do politiky, a zda nepřetáhl pobyt v ní a že si tyto otázky nejčastěji kladl on sám. Odpověděl si na ně podle vás a jak, pokud ano?
Daniel KAISER, novinář, autor knihy o V. Havlovi
--------------------
On si na ně, on si ty otázky kladl, to byla, myslím, napůl ty otázky myslel upřímně, napůl to byla taková trošku hra, protože si myslím, že Václav Havel rád byl přemlouván, aby se ujímal velkých státnických úkolů. Já sám za sebe si myslím, že je dobře, že do politiky v roce 89 šel, že porazil v tom ..., nebo na konci listopadu a v prosinci 89 Alexandra Dubčeka v boji o prezidentský úřad a že je dobře, že se stal potom, že přešel vlastně z Československa do České republiky a stal se českým prezidentem, ač mu to někteří jeho přátelé vyčítali a myslím, že je i dobře, že tím prezidentem byl i potom po roce 98, kdy myslím, že ty poslední, těch posledních pět let, od roku 98 do roku 2003, že to byla doba, kdy opravdu on sám měl nejvážnější pochybnosti, jestli už jakoby trošku nepřetáhl strunu. Ale řekl bych, že tam v zásadě šlo o to, že ačkoliv jakoby jeho moci nebo jeho vlivu od toho roku 90, od začátku roku 90 až do toho roku 2003 s určitými výkyvy, ale neustále postupně ubývalo, takže ten jeho hlavní přínos byl v tom, že vlastně jakoby svoje renomé propůjčoval nebo dával nejdříve Československu, pak České republice.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane místopředsedo, podle vás nerozměnil Václav Havel svou značku tím, že vstoupil do politiky?
Petr PITHART,
místopředseda Senátu /
KDU-ČSL/
--------------------
Já jsem byl svědkem toho, jak Václav Havel, byl jsem toho přímým účastníkem, takříkajíc tělo na tělo, jak odmítal zprvu tu úvahu, že by kandidoval na prezidenta. To byly tak vážné pochybnosti, které se nám snažil sdělit, že při tom prvním orientačním hlasování v plénu Občanského fóra já jsem patřil mezi těch asi 8, kteří pro to nezvedli ruku. Já jsem, on mě přesvědčil, ale pak větší váhu měly argumenty těch, kteří přesvědčili jeho a posléze i nás. On prostě pořád pochyboval. Chcete-li pochybnosti jaksi Václavu Havlovi vyoperovat, tak ztratíte Václava Havla. On pořád pochyboval. Pro někoho to byl defekt a s takovými pochybnostmi do politiky nepatříte. Pro jiné to byla prostě garance, že nikdy nezneužije své moci, že se bude vždycky snažit najít konsensus. To jsou prostě 2 názory, které těžko můžete sloučit.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
V posledních letech se vrátil k hájení, řekněme, utopických ideálů podle vás. Lidská práva, jejich ochrana nebo ochrana životního prostředí. Přece dnes už ale nejsou utopií nebo nemusíme se na ně takto dívat. Danieli. Daniel Kaiser.
Daniel KAISER, novinář, autor knihy o V. Havlovi
--------------------
Asi se ptáte na to, že tak od roku 2002, 2003 Václav Havel viditelně a v zásadě veřejně dával podporu a směřoval k zeleným, což byl opravdu trošku návrat jakoby do jeho předpolitického mládí v tom smyslu, že ..., já si myslím, že v politice byl vlastně od 60. let, ale jakoby ve chvíli, kdy vstoupil do vysoké politiky v tom roce 89, tak tyhlety názory v sobě buďto potlačil nebo je na chvíli ztratil a vrátil se k nim vlastně na stará kolena, což ale, bych řekl, že vlastně není až tak důležité při jeho takové nebo při jeho koneční bilanci, protože víc nebo nejvíc na jeho názorech záleželo nejdřív, to znamená ty první 2 roky federace, a potom v letech, v prvních letech České republiky, kdy se Česká republika stavěla na nohy a tehdy nebyl zelený nebo pokud by byl, tak to v sobě potlačoval, a byl daleko víc, řekl bych, proreformní prezident v tom smyslu tehdejší vládní většiny. A myslím si, že před historií jakoby tady ten jeho názor váží víc než ten jeho velmi pozdní návrat k zelenému.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane místopředsedo, děkuji vám a děkuji taky komentátorovi Danielu Kaiserovi. Na shledanou.
Daniel KAISER, novinář, autor knihy o V. Havlovi
--------------------
Na shledanou.
Petr PITHART,
místopředseda Senátu /
KDU-ČSL/
--------------------
Na shledanou.