Rozsudek Krajského soudu v Brně z 19. srpna t.r. ,kdy byla odsouzena Záchranná služba k pokutě - resp. její lékař- velitel posádky za to, že postupoval dle svého svědomí a erudice v zájmu novorozeného dítěte a po domácím porodu nechal odvézt novorozence i s matkou do nemocnice je průlomový. Celá věc zasluhuje podstatně větší pozornost. V odůvodnění je totiž zmiňován lékařský paternalismus, který tu máme údajně ještě od socialismu a se kterým je nutno skoncovat. Je třeba ctít lidská práva.
Rozsudek je ale v přímém protikladu s povinností lékaře, který je dle platného právního řádu povinen učinit vše pro záchranu ohroženého dítěte, i když je to proti vůli rodičů.
Lékař tak učinil a byl odsouzen. Dle rozsudku tedy pochybil a měl nechat dítě tak jak bylo a nikam je nepřevážet.
Pokud by ale dítě onemocnělo a v důsledku toho zemřelo- byl by obviněn, že nezajistil potřebnou péči.
Všichni lékaři v aktivním věku, kteří jsou ve službě a zejména v urgentních oborech jsou denně konfrontováni se situacemi, kdy je třeba rozhodovat v zájmu pacientů. Nejedná se určitě o lékařský paternalismus, ale o vyhodnocení míry rizika pro pacienta.
U dětských pacientů je zodpovědnost o to vyšší. Vynesený rozsudek tuto zodpovědnost relativizuje a ex post lékaře odsuzuje za rozhodnutí, které mělo předejít zdravotním komplikacím novorozence.
Jde o průlomové rozhodnutí, které demotivuje lékaře pracovat v urgentních oborech.
Již nyní je jich zoufalý nedostatek.
Uvidíme, jak dopadne odvolací rozsudek Vrchního soudu v Olomouci.
MUDr Daniel Rychnovský