Místopředsedkyně KDU-ČSL Klára Liptáková má řadu výhrad ke státnímu rozpočtu. „Makroekonomická preskripce ministerstva financí předpokládá v příštím roce 2,5% růst HDP. Tvůrci rozpočtu přesto počítají s příjmy zvýšenými o 2,7 %. Spoléhat se na optimistický hospodářský scénář v době dluhové krize a růstu HDP v EU pod 1 %, považuji za nezodpovědné,“ varuje Liptáková.
Současně upozorňuje, že v souvislosti se zvýšením spodní sazby DPH je nutné počítat s dalším snížením spotřeby českých subjektů. „Nadhodnocený plán příjmů způsobí živelné škrty a dodatečné zásahy do hospodaření subjektů závislých na rozpočtu nebo rezignaci na Maastrichtská kriteria a rychlejší zadlužování,“ tvrdí lidovecká místopředsedkyně.
KDU-ČSL proto navrhuje:
- počítat se stejnou výší příjmů jako v předchozím roce. Chybějících 29 mld. získat zvýšením daně z příjmů právnických osob o 2 % (9 mld.), úsporou postradatelných agend ministerstev (dosud byl počet státních zaměstnanců omezen jen o 0,6 %) (15 mld.) a důsledným dotažením zdanění hazardu podle původního záměru – bez možnosti započtení odvodu dle loterijního zákona do daňových nákladů (5 mld.)
- nesnižovat odvod zaměstnavatele za zaměstnance o 2 %. Toto snížení způsobí v celostátním měřítku pokles příjmů o 20 mld. a přitom není dostatečným stimulem pro oživení trhu práce. Větší multiplikační efekt lze očekávat od přímých investic státu než od daňových slev.
- znovuzavedení progresivní daně z příjmů fyzických osob. Vyspělé ekonomiky ji zavádějí jako automatický vestavěný stabilizátor výkyvu ekonomických cyklů.
- elektronické zveřejňování státního rozpočtu, které by bylo možno rozbalit až do jednotlivých smluv a obchodních případů státní správy. Tak by se veřejné prostředky dostaly pod kontrolu veřejnosti. Opatření by umožnilo významně zredukovat korupci, lobbismus a předražování zakázek.
- zavést zadávání státních zakázek formou veřejně přístupných elektronických aukcí.
KDU-ČSL nesouhlasí:
- s vyvedením 21 mld. z příjmů státního rozpočtu do soukromých fondů (pod pseudonymem „důchodová reforma“), aniž by tím zajistila generaci současných třicátníků vyšší výnos z uložených úspor než kterýkoliv komerční bankovní ústav.
- se sjednocením výše obou sazeb DPH. Zachování snížené sazby na potraviny je nejméně zneužitelnou sociální pomocí nízkopříjmovým skupinám a zároveň podporou poplatníkům, kteří kromě sebe živí děti – budoucí tvůrce HDP. Současně by snížená sazba DPH na potraviny byla přínosem pro zemědělce.