Chybějící prostředky se koalice rozhodla získat zvýšením sazby DPH (u potravin apod.) na konečných 17%. „KDU-ČSL je přesvědčena, že i 17% sazba je na potraviny a základní životní potřeby neúměrně vysoká. Injekci státní pokladně opět poskytne střední vrstva, která neprofituje ze stropů pojistného či z nízké daně právnických osob a při každodenním pracovním kolotoči ji ani nenapadne, že by mohla dosáhnout na kompenzační sociální dávky,“ říká lidovecká místopředsedkyně. „Jenže se ukazuje, že ani 17% DPH neuspokojí hladový chřtán státní pokladnice a bude i tak chybět 30 mld. korun,“ dodává.

Rýsující se schodek vláda plánuje zarovnat škrty postradatelných agend a zmražením dopravních staveb i na další období. V současných výdajích však lze uspořit potřebné prostředky, aniž by bylo nutno zdražovat základní spotřebu a uškrtit rozvoj infrastruktury, čímž přijdeme o 50 mld. korun na dotacích z Evropské unie.

Lidovecká zlatá střední cesta
„Kdyby vláda ODS, TOP 09 a VV neodčerpávala z důchodového účtu prostředky do soukromých fondů, mohla by ponechat současnou výši DPH a vyhnout se zdražování potravin,“ připomíná Liptáková.

„Všeobecně se ví, že významnou kapitolou státního rozpočtu je korupce v mnoha podobách. Je třeba od slov přejít konečně k činům a zpřístupnit na internetu všechny smlouvy o veřejných zakázkách, dodatky i faktury,“ dodává místopředsedkyně KDU-ČSL zodpovědná za ekonomická témata.

KDU-ČSL navrhuje pokrýt aktuálně chybějících 30 miliard korun:
• snížením rozpočtu hl. města Prahy, které má zcela prominentní financování. I při ponechání významných výsadních financí pro hlavní město (oproti zbytku republiky) lze ušetřit tímto krokem 6 mld. Kč.
• postavením podnikání se sázkami a hrami na roveň ostatnímu běžnému podnikání a zdaněním stejným obvyklým způsobem jako každý jiný podnikatelský subjekt. Tímto krokem lze při velmi střízlivém odhadu získat 5 mld. Kč.
• zvýšením daně z příjmu právnických osob ze stávajících 19% na 21%, což by přineslo 9 mld. Kč.
• snížením postradatelných agend ministerstev o 10 mld. Kč. (Podle HN jsou představitelé ministerstev schopni takto ušetřit až 15 mld. korun)