O událostech spojených s kauzou Mostecké uhelné a 12 miliardami ležícími ve Švýcarsku netřeba široce psát, snad každý už slyšel o naprosto neuvěřitelném lapsu našich orgánů, které nekonaly a republiku možná připravily o 12 miliard korun. Je ale s podivem, že všichni ukazují na ty druhé, aniž by někdo řekl, kdo konkrétně pochybil! Najednou desítky lidí hledají řešení, a bude nás všechny to stát miliony.
Jde o tak velkou částku, že se mi nechce věřit, že by šlo o pouhou nedbalost. Avšak já nejsem povolán k tomu, abych zjišťoval a řekl, kdo za to může. Od toho jsou zde policejní orgány a soudy. Proto jsem splnil svou zákonnou povinnost, a jelikož jsem nabyl dojmu, že v dané kauze může jít o trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku, podal jsem dnes trestní oznámení na neznámého pachatele. Vyšetřující orgány by měly zjistit, kdo a proč onu pohledávku nepřihlásil, protože i kdyby se nám podařilo nakonec oněch 12 miliard ze Švýcarska získat, bude nás to stát řadu milionů korun, které v době škrtů mohly být použity úplně jinak.
Věřím, že se policejní orgány budou tímto podáním řádně zabývat a prošetří případ do nejmenších detailů. Z dnešních novin se jeví, že je celá kauza součástí širšího komplexu podivných okolností spojených s privatizacemi dalších významných českých podniků. Má-li švýcarská prokuratura rozsáhlou škálu zjištění a důkazů o podivných platbách, je povinností České republiky přistoupit ke své části vyšetřování zcela zodpovědně a bez ohledu na jednotlivé zainteresované osoby, jinak hrozí mezinárodní ostuda.

Švýcarsko nás vyzvalo k přihlášení pohledávky do trestního řízení, k čemuž z naší strany nedošlo, a najednou s křížkem po funuse hledáme nějaké další řešení. To ale nestačí, je třeba, abychom i vysvětlili, proč jsme se nepřihlásili. Přejdeme-li to mlčením, pak to bude jen důkazem toho, že nepatříme do Evropy, ale mezi banánové republiky, kde je korupce jedním z mála účinných prostředků, jak zajistit řád.