Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Potíže a problémy, nic jiného nám členství v Evropské unii neslibuje, říkají odpůrci evropské integrace. Zapravdu jim dávají údaje o čerpání evropských dotací. Česko patří mezi čtyři nejhorší země a očividně má problémy s tím přemluvit bruselské úředníky, aby nějaké peníze vůbec poslali. Jak k tomu došlo, to zjišťoval magazín Zaostřeno na finance, který společně připravily Český rozhlas 6 a Aktuálně.cz. Pořadem provází Petr Holub. Před pěti lety jsme slýchali o evropských dotacích jen dobré zprávy. Objevila se vyhlídka, že v letech 2007 až 2013 změní obrovské bruselské investice všechny důležité oblasti veřejného života. O nadějích tehdejší doby vypovídá krátký rozhovor s tehdejším ministrem pro místní rozvoj Petrem Gandalovičem.

Petr GANDALOVIČ, bývalý ministr pro místní rozvoj
--------------------
Já bych především chtěl říci, že si možná ještě vůbec neuvědomujeme, jak obrovský objem finančních prostředků to je, když to porovnáme s objemem státního rozpočtu, který je řádově tisíc miliard, tak je to vlastně desetina státního rozpočtu navíc. A když vezmeme v úvahu fakt, že velká část státního rozpočtu je fakticky rozdělena dopředu na mandatorní výdaje, tak ty peníze, které máme k dispozici, jsou skutečně peníze, které jsou pro tuto republiku jedinečné a je naší nejvyšší povinností je umět smysluplně využít. To vaše trošku zjednodušené určení, že to půjde do výzkumu a do dálnic, chci trošku opravit v tom, že jde o poměrně široký soubor programů, které zahrnují podstatně více částí veřejného života. Je tam samozřejmě životní prostředí, jsou tam sociální věci, jsou tam záležitosti kultury, kulturního rozvoje, zachování kulturního dědictví, cestovní ruch, jsou tam i otázky řešení, řekněme, sociálně vyloučených komunit a podobně, takže tady se dá říct, že se nám podařilo, samozřejmě společně s jednotlivými ministerstvy, sestavit jakýsi program obnovy nebo rozvoje České republiky, založený na těch evropských penězích, který si myslím, že je velmi široký a velmi dobře zpracovaný.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Já se právě ptám na ty konkrétní cíle proto, aby bylo jasné, kterým směrem ta proměna půjde.

Petr GANDALOVIČ, bývalý ministr pro místní rozvoj
--------------------
Řekněme, že zhruba pětina jde do regionů. To je obrovský posun oproti tomu minulému, kdy vlastně většina těch peněz se rozhodovala v centru. Dnes kraje jsou už natolik emancipované, že jsou schopny si o těch penězích rozhodovat samy. Myslím si, že každý ten region, jsou to ty dvojice nebo trojice krajů, si zpracovaly velmi dobrý operační program. A myslím si, že je správné, aby skutečně tak velký objem měly k dispozici. Další pětina zhruba jde do životního prostředí, další pětina jde do oblasti dopravy. Menší programy potom zahrnují oblast podnikání, což je o něco více než desetina. Potom je to oblast vědy, vzdělání a výzkumu, což je 15%, sociální věci tvoří 7% a potom, jak už jsem říkal, máme ještě takový malý program, který zahrnuje všechny ostatní oblasti, to znamená kulturu, zachování kulturního dědictví, otázky například také integrovaného záchranného systému, ale i informatizace ve veřejné správě. Z toho je vidět, že skutečně evropské peníze půjdou do mnoha oblastí života České republiky. Jednotlivé operační programy a ministerstva, která jsou za ně zodpovědná, budou po těch sedm let přijímat žádosti o projekty a samozřejmě předpokládám, že tak, jak jsou ty jednotlivé priority nastaveny, že skutečně bude těch žádostí hodně a že se ty peníze dokážou využít.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Tím vlastně do značné míry potvrzujete to, co jsem říkal, protože opravdu, jestli jenom na dopravu, především na dálnice půjde ta pětina všech prostředků, tak to bude asi ohromná změna. Totéž asi platí pro ten výzkum, který by se měl nějak propojit právě s podnikáním. A k tomu bych se chtěl zeptat, když tam je několik programů, které jdou buď na výzkum nebo na podnikání, tak kdo vlastně bude tyto peníze čerpat, dostanou se k nim spíš vědecké ústavy, anebo podnikatelé, různé firmy?

Petr GANDALOVIČ, bývalý ministr pro místní rozvoj
--------------------
Jestli můžu ještě k tomu programu Doprava, ono to není jenom o dálnicích. Ten program má své priority. Je to celkem pět priorit a dá se říci, že zhruba polovina půjde do dálnic a rozvoje silniční sítě a druhá polovina půjde do železniční dopravy. Takže ani na železniční a i další druhy ekologické dopravy se vůbec nezapomíná. Co se týká vzdělání, tak do vzdělání jdou vlastně dvoje peníze. Jednak takzvané tvrdé investiční peníze a jednak měkké, to znamená peníze, které slouží pro pořádání různých kurzů, vzdělávacích programů a podobně. Tyto prostředky půjdou do vlastně všech kategorií vzdělání. Je pravda,že ty investiční prostředky jsou více směřovány právě do oblasti vědy a výzkumu. To znamená, tam se více uplatní vysoké školy, vědecké ústavy a podobně. Ale také je to propojeno dobře s podnikáním, protože ten operační program Podnikání a inovace má vlastně velmi dobrou návaznost na ty programy v oblasti vzdělání. Ty měkké peníze, ty by měly směřovat dokonce i do oblasti třetího věku, to znamená, do oblasti vzdělávání celoživotního. A je to zaměřeno jak na soukromé osoby, tak ale samozřejmě nejvíce na firmy, které pro své zaměstnance chtějí pořádat kurzy na zvyšování kvalifikace.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Řekl v listopadu 2006 ministr pro místní rozvoj Gandalovič. Dnes však chodí na téma evropských dotací jiné zprávy. Už je jisté, že se někdejší naděje nesplní, navíc se ukazuje, že Česko dosud neumí čerpat evropské peníze efektivně. Europoslanec Jan Březina upozornil na to, že pokud jde o rychlost čerpání dotací v rozpočtovém období 2007 až 2013, je Česká republika ze všech evropských zemí čtvrtá nejpomalejší. Dosud jsme vyčerpali jen 23% přislíbené částky, přitom běžná země už z Bruselu dostala třetinu očekávaných dotací a ti nejlepší dokonce přes 40%. Horší je jenom Itálie, Rumunsko a Bulharsko, které ovšem vstoupily do Evropské unie později a dohání počáteční ztrátu. Jestli údaje o čerpání skutečně dokazují, že jsou Češi v užívání evropských investic skutečně málo efektivní, na to jsme se zeptali již zmíněného europoslance Jana Březiny z lidové strany.

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Tohle není možno takto jednoduše odpovědět. Já upozorňuji pouze na trend. Tady došlo k tomu, že zatímco ještě před rokem, před rokem a půl jsem byli někde vprostřed pelotonu, tak dnes se propadáme. A to je varující trend. Čili mělo-li by to takto pokračovat dále, asi by to nevedlo k ničemu dobrému.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Přesto, pokud jde o čerpání, tak jsme pořád ještě zhruba v polovině toho rozpočtového období. Ono sice končí v roce 2013, ale čerpat se dá až do roku 2015. Takže zbývají 4 roky a Česká republika je známa tím, že čerpá peníze zvláště na velké projekty. Bylo to tak i v minulém rozpočtovém období a dotace se tedy mohou později výrazně zrychlit. Tato alternativa je pořád ještě možná.

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Je možná, podle mého názoru by ale muselo dojít k organizačním změnám a k tomu, aby nad tím čerpáním někdo zesílil tlak a kontrolu, protože, jak známo, dva programy máme pozastavené a ani třetí program, byť není pozastavený, tak není proplácen. Něco je špatně a někdo by to měl reflektovat a učinit příslušná opatření. A tisková zpráva, kterou jsem vydal, jde tímto směrem. Prostě musíme se vzpamatovat, protože mimo jiné bylo řečeno, že už příští rok nám bude z těch evropských příjmů chybět podstatná část asi 24 miliard, které bude muset dofinancovat český stát. A obávám se, že v době restrikcí a úspor je to poměrně luxus.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vy jste říkal, že se nečerpá ze tří operačních programů. Já jenom, jestli tomu správně rozumím, ono je vlastně sedmnáct operačních programů, ale ty tři největší, to je operační program Doprava, Životní prostředí a Podnikání pro inovace. Tak tam je více než třetina všech peněz. Jsou to tyto programy?

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Je pravda, že jste jmenoval tři největší. Ale tím třetím programem, který jsem tentokrát myslel, je program vzdělávání pro konkurenceschopnost, kde sice není oficielně pozastaven, ale v podstatě není proplácen. A i tam jsou určité příčiny tady tohoto stavu. Takže je otázkou, jak zrychlit tady v těchto oblastech čerpání.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Tam asi je dost podstatné vědět, proč vlastně došlo ke zpoždění právě u těch silničních zakázek, u zakázek na čistírny odpadních vod a také na podporu vzdělanosti. Jak jste teď říkal, protože kdybychom znali ty důvody, tak je můžeme i odstranit. V čem je tedy konkrétní problém při čerpání?

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Já se mohu domnívat a z toho, co vím z různých setkání s úředníky Evropské komise a podobně, mohu dovozovat, že například v oblasti životního prostředí je tato záležitost spojena jednak s našimi smlouvami s provozovateli těchto věcí a jednak tomu nedodala ani kauza Drobil, protože Evropská komise významně pozvedla obočí, řekl bych, protože nechce financovat věci, u kterých jsou důvodná podezření, že jsou korupčního charakteru, takže tady ten důvod je tento. U dopravních staveb je to ještě složitější, protože tam přichází do hry záležitost určité nekoncepčnosti a toho, že každý náš ministr podlehne tomu svodu hrát se strategickými zacíleními těchto akcí. A jeden, a to myslím ministry zleva a zprava, jeden zacílí směrem na komunikace dálničního typu, další chce obchvaty u měst a podobně, čili ta Evropská komise v tomto ohledu není dostatečně přesvědčená o tom, že víme, co chceme. To je v podtextu tady tohoto. A u toho programu ministerstva školství, tam, co jsem dokázal postřehnout, jde o to, že existuje celková nedůvěra k tomu programu s tím, že je považován za slabý a i ti, kteří mají za úkol ho implementovat, neboli tedy realizovat, jsou prostě, nebudí u Evropské komise naprostou stoprocentní důvěru. Tak bych to možná dokázal opsat. Čili vidíte, že ty příčiny jsou poměrně dosti složité a podle mého názoru to má všechno jednoho společného jmenovatele, a to je kvalita státní správy v této oblasti. Ne, že by na jednotlivých programech nebyli dostatečně kvalitní lidé, ale chybí nám koordinace a pevné vedení tady tohoto procesu.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
To, co jste říkal o dopravě a podpoře vzdělanosti, tak z toho vyplývá, že ta česká strana nedokáže v Bruselu dobře vysvětlit, co těmi miliardovými investicemi vlastně zamýšlí, pokud jde o ty čistírny odpadních vod, tak tam je, jak jste říkal, problém v tom, kdo vlastní ty všechny kanalizační infrastrukturní sítě ...

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Pozor, kdo je má pronajaty. A tady je otázka délky těch pronájmů. Protože z hlediska evropských měřítek pronájem na, já nevím, dvacet, třicet let je dáváno na úroveň vlastnictví. A teď samozřejmě se zkoumají procesy, jak došlo k tomu pronájmu a podobně. A tady z toho nevycházíme právě nejlépe. Takže tady je to, v tomto směru ty věci jsou poměrně jasné.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Dá se tedy jednoduše říci, že pokud například pronájem trvá, pokud ten pronájem má trvat ještě deset let, tak Evropská unie nechce přispět?

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDU-ČSL/
--------------------
No, nechce přispět, Evropská unie nechce přispět na zisky soukromých firem, asi tak nějak by se to dalo jednoduše vysvětlit. A pakliže pronájem na některé velmi nestandardní prvky, tak ti úředníci, kteří mají za úkol chránit peníze evropského daňového poplatníka, dělají svou práci.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A to tedy znamená, že pokud by se zkrátily ty doby pronájmů, tak by v Bruselu byli přístupnější?

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Samozřejmě v tomto směru, protože znám několik případů, kdy se jedná a velmi intenzivně jedná, tak v některých těch případech už se jde na zkracování těch dob, jenomže to je velmi složitá záležitost, protože s tím musí souhlasit i strana toho, kdo má ty v pronájmu. To znamená, táhne se to a ten výsledek není příliš jasný.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ještě jeden takový detail k těm možným chybám. Tady u nás v Česku se vypráví fantastické historie o tom, za jaké předražené zakázky se investují evropské peníze z regionálního operačního programu Severozápad v Ústeckém kraji. Pro nás by bylo nepříjemné, kdyby tyto historie dospěly také do Bruselu. Dospěly tam?

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Ne v takové míře jako například z onoho programu životního prostředí, protože tyto programy jsou takzvaně implementovány decentralizovaným způsobem, tedy z úrovně oněch Nutsů 2. A tady, dejme tomu, ne, že by komise byla shovívavější, ale mnohem víc jí vadí, když tyto záležitosti jdou, de facto, na centrální vládní úrovni. Navíc u těch regionálních operačních programů sice ty dva programy, o kterých je řeč, jsou ostudou,ale u ostatních programů vše probíhá v pořádku. Takže tam jsem nezaznamenal, že by to mělo nějaký paralyzující vliv třeba na plnění těch ostatních operačních programů. Ne, že by to bylo méně ostudné, ale je to prostě tak. Navíc bych chtěl dodat jednu věc, to jest, že my se nalézáme právě v takovém kritickém okamžiku, kdy se jedná o příštím programovacím období, jeho prioritách. A tyto věci, spojené s takovým tím velmi slabým užíváním těch prostředků nás poměrně diskvalifikují v jednáních, protože je samozřejmé, že když nárokujeme záležitosti a jednáme, tak Evropská komise řekne, podívejte se, na to, jakým způsobem plníte toto své programovací období, a argumentuje tím.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Takže v tuto chvíli už jenom zbývá si říct, jestli to jde, jaké nástroje může Česká republika využít, aby se čerpání zlepšilo. Vy jste například řekl, že by to čerpání měl někdo řídit, což se zřejmě neděje.

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Ono ne, že by se to nedělo. Metodicky to má na starosti ministerstvo místního rozvoje. Já mohu ocenit práci těch jednotlivých úředníků, kteří jsou tam lidmi kvalifikovanými. Jenomže bohužel, a takový je svět, váha tohoto ministerstva vůči druhým resortům není až tak velká a podle mého názoru, pokud tu věc někdo nevezme centrálně do rukou s tvrdými pravomocemi, a to může udělat jedině premiér nebo ministerstvo financí, tak možná se to velmi negativně projeví.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Doporučuje europoslanec Jan Březina. Konec dobrý, všechno dobré, říká staré lidové úsloví. Ještě tedy nejde vyloučit, že české čerpání evropských dotací v období 2007 až 2013 skončí aspoň relativním úspěchem. Jiné přísloví ovšem říká, že bez práce nejsou koláče. To připomíná magazín Zaostřeno na finance, který připravily redakce Českého rozhlasu 6 a Aktuálně.cz. Techniku měla na starosti Valerie Racmanová a od mikrofonu se loučí Petr Holub.


ČRo 6 | 26.10.2011 | 21:40 | Pořad: Zaostřeno na finance