„Podle dostupných zpráv uvažuje česká vláda (ve spolupráci s NERVem) o několika způsobech dofinancování příjmů státního rozpočtu. S některými z navržených opatření se KDU-ČSL může ztotožnit, s některými ale lidovci zásadně nesouhlasí,“ říká místopředsedkyně Klára Liptáková.
KDU-ČSL souhlasí:
- Se zvýšením spotřební daně na alkohol a cigarety. Lidé, kteří si dobrovolně ničí zdraví, by se měli zvýšenou měrou podílet na státních výdajích spojených s jejich léčebným režimem.
- S důsledným dohledem nad ziskovostí firem se státní účastí a maximálním převodem zisků do státního rozpočtu.
- Se zavedením daňové progrese pro poplatníky s vysokým příjmem.
- Se zvýšeným zdaněním bank a finančního sektoru, který jako jeden z mála neplatí DPH.
KDU-ČSL nesouhlasí:
- Se zkracováním vysokoškolského studia. Přínos odhadnutý na 600 mil. ročně není natolik spasitelný, abychom si mohli dovolit slevit ze vzdělávání. Jen vzdělanost nás může v rámci Evropy udržet konkurenceschopnými.
- S vyšším daňovým zatížením pro živnostníky a OSVČ. Jsou to lidé, kteří se starají o sebe sami, nesou osobní zodpovědnost za své živobytí a nenárokují finance ze státních programů zaměstnanosti.
- S navýšením DPH – především u potravin. Zastávají myšlenku potřeby nižší sazby pro potraviny. Stát neumí efektivně vyplácet sociální dávky. Zvýhodněné potraviny jsou přímou podporou sociálně slabších, bez potřeby nákladů na administrativu.
- Se zvýšením daně z nemovitostí. Je to forma opakovaného zdaňování.
Kromě výše zmiňovaných možností opatření v příštích letech nabízí KDU-ČSL vlastní léčebné řešení v podobě:
1) Odložit vyvedení 21 mld. ze státního rozpočtu do soukromých důchodových fondů. Soukromé fondy beztak nemohou přinést budoucím důchodcům vyšší výnos než bankovní domy, ale odčerpají významně státní rozpočet.
2) Nesnižovat proti letošku odvod zaměstnavatelů za zaměstnance o 2 %. Zaměstnavatel 2% úlevu ani nezaregistruje a v celostátním měřítku jde o +-20 mld. Kč pro státní rozpočet.
3) Zvýšit daň z příjmů právnických osob o 2 %. Tato úprava by měla přinést kolem 9 mld. Kč.
4) Zrušit zbytné agendy vrcholové státní správy.