KDU.breadcrumbs.homeAkce Sjezd 2015 - Zlín Aktuality Články Pavel Bělobrádek – Základní směr politiky pro období 2015-2017
Zpět

Pavel Bělobrádek – Základní směr politiky pro období 2015-2017

Přidáno 28. 5. 2015 tiskové oddělení
Ilustrační foto
Milé sestry, vážení bratři,

tento bod je vždy standardním bodem každého našeho sjezdu a budeme se bavit o tom, jak dál do dalšího sjezdu. Já si tedy dovolím vykopnout ten míč několika svými myšlenkami a větami. Dostal jsem totiž 40 minut na to, abych vás seznámil s dalším směřování strany. Domnívám se, že je to příliš dlouhá doba, abych vás tady oblažoval svými myšlenkami, a určitě bude zajímavější diskuse.

V zásadě si mohu vystačit s jednou jedinou větou: Co budeme dělat do dalšího sjezdu, pokud nebudou předčasné volby?  Budeme dál plnit svoje sliby, budeme dál plnit svůj program. Jak už to zaznělo včera - máme 80 % programových priorit v programovém prohlášení vlády. Z nich už je 50 % splněno. Tak teď ještě budeme plnit těch dalších 50 %. K tomu je třeba samozřejmě nejenom udržet vládu, ale i plnit všechny dohody, které jsme udělali, a proto musím ocenit i včerejší projev předsedy sociální demokracie, který poukázal na to, že dohody se musejí plnit a že na tom velmi záleží.

My potřebujeme pro plnění našich slibů tři věci. Mít OBSAH, který máme díky našemu programu. Mít i FORMU - tzn., aby se plnily všechny dohody, a samozřejmě i SROZUMITELNOST, aby občané České republiky věděli, co chceme a jak toho chceme dosáhnout. Máme tady tři zásadní oblasti: tou první je bezpochyby zahraniční politika a otázka lidských práv. V koalici jsme v podstatě jediní, kdo se k této oblasti systematicky vyjadřuje, a já jsem přesvědčen, že co se týká evropské politiky i vzhledem k tomu, že Ondřej Benešík a Václav Hampl jsou předsedové evropských výborů v parlamentu, tak máme nejenom kompetence, ale i možnost významně do tohoto odvětví zasahovat.

Další je ekonomika. Ano, do ekonomiky totiž patří děti, rodiny, vzdělání, patří do ní i daně a kvalitní státní správa. A to všechno má ekonomické dopady. Demografický deficit má obrovský národohospodářský dopad v řádech stovek miliard korun každý rok. Každý rok krok za krokem. Za posledních 20 let se narodilo o 1 000 000 dětí méně, než potřebuje zdravý demografický profil společnosti. A proto i naše propopulační politika znamená ne to, že budeme uplácet lidi, aby měli děti. Ale těm, kteří děti mohou a chtějí mít, v tom nebudeme bránit - obzvláště těm, kteří chodí do práce. Pracujícím rodičům se budeme nadále snažit vytvářet podmínky pro to, aby jim co nejvíce peněz zůstalo v kapse, abychom je nezdanili a pak jen některým nebo těm, kteří do práce nechodí a chodit nechtějí, zase dávali dávky.

Třetí je otázka sociálních věcí. Ať už to jsou senioři - jsem rád, že se podařilo valorizovat penze. Jsem rád, že senioři mohou počítat s tím, že KDU-ČSL na ně rozhodně nezapomíná. V tomto smyslu je ale také velmi důležitá reforma našeho důchodového systému a jsem velmi rád, že Potůčkova komise zapracovala podstatnou část našeho návrhu důchodové reformy, který jsme vypracovali už před několika lety a nepletu-li se, od roku 2011 visí na našich webových stránkách. Připravili jsme petici, kterou jsme poukazovali na nespravedlnost a nesprávnost důchodové reformy, kterou prosazoval ministr Drábek - také tak dopadla. Jsem přesvědčen, že tento náš návrh je dlouhodobé řešení pro Českou republiku.

Kromě tradičních hodnot, jako jsou podpora rodin a zemědělství, venkov, máme před sebou bezpochyby i téma, které budu muset ještě lépe vysvětlovat především já sám, a to je otázka výzkumu, vývoje a inovací. Česká republika příliš neoplývá surovinami, některé už si dokonce stihla vyčerpat a vytěžit. Nejsme tedy tou zemí, která by mohla žít jenom z nich. Turismus je určitě velmi důležitý a jak uváděl Dan Herman citát Pavla Tigrida, tak památky jsou naše moře, ale ani to nás neuživí. Je potřeba si uvědomit, že Česká republika je nejprůmyslovější zemí v Evropské unii a průmysl nás z podstatné části v České republice živí. A k tomu potřebujeme to, abychom nebyli těmi montovnami - ono to tak úplně není, je u nás velké množství skutečných lídrů na trhu a těch, kteří jsou skutečně na špičce. Na druhou stranu je potřeba to udržet a ještě posílit. Abychom pouze nevyráběli to, co nám němečtí inženýři dodají, ale abychom vyráběli to, co vymyslí naši inženýři, a dodávali finální výrobky. Obdobné to ale může být i v zemědělství, v dřevozpracujícím průmyslu. Obdobně to může být v dalších segmentech našeho národního hospodářství a k tomu potřebujeme, aby se u nás věda a výzkum podporovaly, samozřejmě aby byly efektivní. My teď plánujeme udělat změnu v systému tak, aby byl daleko efektivnější, jednodušší a výkonnější.

K tomu patří samozřejmě vzdělání, a to se týká mladých lidí. To vzdělání začíná samozřejmě už u předškoláků - buď výchovou v rodině, nebo v mateřských školkách, jde přes základní a střední školy. Kvalita našeho školství je samozřejmě zásadně dána kvalitou našich pedagogů a kvalita pedagogů je otázkou jejich ocenění. A to tak, abychom získali skutečně kvalitní učitele, protože žádná interaktivní tabule a iPad ve škole děti nic nenaučí. Důležití jsou učitelé - jejich celospolečenská prestiž pořád zůstává mezi lidmi zachována, ale jejich ohodnocení pořád pokulhává za civilizovanou Evropou.

Stejně tak je důležité, aby mladí věděli, že budou studovat školy, které jim zajistí zaměstnání. Rozdíl mezi českým a čínským nebo chcete-li mezi evropským a asijským studentem je v tom, že ti asijští studují to, co je bude dobře živit. Ti naši to, co je baví. A vzdělání by nemělo být jenom o tom dělat, co vás baví, ale také to, co vás dobře bude živit. A samozřejmě i to je velké téma - především pro krajské školství, protože v krajských školách se připravují lidé buď přímo na zaměstnání, nebo na další studium. A to bude určitě i velké téma krajských voleb, protože situace ve středním školství není vůbec jednoduchá, je velmi složitá. Pokud chcete zrušit nebo sloučit nějakou školu, tak všichni říkají: ano, my to chápeme, protože je tady mnohonásobně větší kapacita, než kolik je dětí, ale tu naši nerušte, protože tam studoval vicepremiér, má spádovost nebo je tradiční. To je skutečně velký politický problém, ale nelze ho donekonečna odkládat.

Stejně tak musíme mladé povzbudit k tomu, aby se nebáli studovat obory, které třeba nejsou v současné době příliš populární, ale jsou potřeba. Určitě nebudeme moci jít cestou nějakých umístěnek nebo podobně, ale měli bychom mladým vysvětlovat, že jsou tady obory, v kterých si nejen vydělají daleko více než v jiných, ale také že mohou být daleko zábavnější; že pracovat v průmyslu už neznamená být v umaštěných montérkách a koupat ruce v nějakých emulzích. Tyto doby jsou pryč a dneska je výpočetní technika prostoupena všemi průmyslovými odvětvími.

Druhým tématem jsou bezpochyby lidé práce, živnostníci, jsou to malé a střední podniky. Německá ekonomika je právě proto tak stabilní, že většina zaměstnanců je zaměstnána v malých a středních podnicích. U nás tomu je naopak. A jsou stabilnější - pokud dojde k jejich krachu, tak se s tím samozřejmě společnost i region i stát vyrovnává daleko jednodušeji. Jsou to přirozené struktury v jednotlivých regionech. My jsme pořád přesvědčeni, že nemá smysl a je pouhou administrativní zátěží to, aby živnostníci, kteří v podstatě už nyní díky paušálům a dalším odvodům neplatí, a tudíž ani nemohou šidit na daních, tak aby se na ně vztahovala elektronická evidence tržeb. Stejně tak tady pořád zůstává nespravedlnost v tom, že mohou odečíst auto, ale děti jako by se jich netýkaly. A to chceme také změnit, bohužel koaliční partneři na to pořád neslyší, ale budeme se jim snažit trpělivě a systematicky vysvětlovat, že to je nespravedlivé. Jde téměř o 1 000 000 lidí a je to 1 000 000 lidí, kteří skutečně pracovat chtějí, kteří mají bezpochyby odpovědnost sami za sebe. Na druhou stranu oni také nejedou jenom na sebe. Mají svoje rodiny, a proto je potřeba najít srozumitelnou a spravedlivou koncepci, která je nezničí, která je nevymaže, ale která zároveň nastaví elementární spravedlnost mezi zaměstnanci a živnostníky.

Co se týká FORMY, o které jsem hovořil, pak je to trvání na dohodách, které jsme uzavřeli. Pro KDU-ČSL nejsou komfortní všechny věci, které se dohodly na koaličním půdorysu, ale to je cena za to, že můžeme prosazovat svoje priority. Ale když jsme se dohodli, tak to platí. Když jsme si na to dali ruku, tak to platí. Když jsme to podepsali, tak to platí. V okamžiku, kdy se dohodneme jinak, jsme přístupni změnám, ale musí to být souhlas všech tří partnerů.

Zároveň odmítáme některé věci řešit přes média. Někteří novináři nám vyčítají, že jsme málo agresivní, že jsme málo aktivní, že jsme málo vidět v těch půtkách. Já si myslím, že důležitý je výsledek. Důležité je to, jak pracujeme, a ne vystřelit něco do médií, abychom byli zajímaví. Ano, je to možná úsporný a pro někoho nudný styl, ale já si myslím, že je odpovědný a poctivý. Že se nevyčerpáváme hádkami jen pro to, abychom byli v televizi. Že se nevyčerpáváme překvapováním našich koaličních partnerů věcmi, které jsme jim předtím jaksi zapomněli nebo nestihli říct. Že se nevyčerpáváme zpochybňováním toho, na čem jsme se dohodli, právě přes média. Ano, můžeme diskutovat, můžeme se bavit o určitých změnách, o některých upřesněních, ale vždy to musí být otázka dohody, a ne vytváření mediálního prostoru.

Co se samozřejmě v našem působení může zdát jako věčný osud, a to být „jazýček na vahách“, toho jsme se, doufám, zbavili. Já jsem vždycky říkal a myslím si, že za celou naši stranu, že nechceme být jazýčkem na vahách. Že my máme vlastní program a nechceme realizovat nebo nejsme v politice pro to, abychom realizovali program jiných stran, ale svůj. A chtěl bych poděkovat všem těm, kteří vyjednávali naše stanoviska do koaliční smlouvy. Byli to všichni ti zkušení od Zuzany Roithové a Romana Línka po Standu Juránka a Jana Kasala, všichni tito zkušení nám velmi pomohli. A samozřejmě nejenom ti, kteří byli v naší straně, ale i odborníci, kteří nám pomáhali, jako byl Ivan Pilip. Moc si toho vážím, protože i díky jejich zkušenosti a vyjednávacímu talentu se podařilo toto všechno prosadit. A bylo to jednáním, nebylo to žádnými mediálními přestřelkami.

My si musíme uvědomit, že ne každý chce vždycky hrát fér, že ne každý to vždycky myslí dobře. My to tak nějak pořád předpokládáme, že mezi slušnými lidmi se některé věci nedělají, a jsme pořád a pořád přesvědčováni, že některé věci se prostě pořád a pořád dějí. Takže si na to musíme dávat pozor, nenechat se zaplést do některých kliček, které se občas udělají, abychom se nestali oběťmi nějakých dobře promyšlených tahů, v kterých potom nevypadáme úplně dobře.

A to třetí je SROZUMITELNOST. Ta srozumitelnost spočívá v tom, že musíme držet jasný názor, že musíme náš názor mít podložený fakty, tvrdými daty. Pokud u EET o něčem nejsme přesvědčeni, tak si myslíme, že změna má být vždycky k lepšímu a že má být dobře promyšlená. Všichni určitě chceme, aby došlo k elektronizaci sociální sféry, zdravotnictví, veřejné správy, ale nesmí to skončit jako IZIP, S-karta nebo registry, které padaly každý den. Tzn. ano, pojďme na tom pracovat, pojďme se o tom bavit, ale musí být jasné, že to je ve prospěch občanů, že to bude fungovat.

Já jsem přesvědčen, že tak jako se nám podařilo jasným stanoviskem zvýšit si prestiž v otázce například situace na Ukrajině, takže takto musíme postupovat i dál. Jak to říká Marian - opustit ono jednoznačné lidovecké možná. Ono ano-ne samozřejmě nelze použít vždy. Svět není černobílý, má spoustu různých odstínů šedi. Na druhou stranu stanovisko, které je jasné, je srozumitelné.

Poslední úkol, který nás čeká a který je v podstatě tou největší bariérou pro další volitelnost KDU-ČSL, je zbavit se nálepky klerikální strany - strany křesťanské v tom smyslu, že je to strana pouze křesťanů, pouze pro křesťany. A já jsem přesvědčen, že se nám to podařilo z velké části. Naše voličské portfolio je daleko pestřejší než před mnoha lety. Volí nás desítky procent bezvěrců, ale pořád to ještě není využití kapacity tak, jak bychom si představovali. My chceme, aby věřící lidé věděli, že v nás mají zastánce, že máme stejné hodnoty. Ale zároveň chceme, aby si lidé uvědomili, že jsou to univerzální hodnoty, které platí pro každého slušného člověka, a že jsme jim otevřeni a že i když nemají dar víry, tak že KDU-ČSL je správnou volbou pro ně, protože jsme politická strana, a nejsme odnož žádné náboženské skupiny nebo církve.

Jsem přesvědčen, že se nám musí podařit v následujících dvou letech ukázat veřejnosti, že se měníme, že se modernizujeme a že chceme modernizovat i Českou republiku. Ale opakuji - modernizace je změna - vždycky musí být k lepšímu! A to je potřeba si vždycky uvědomit, že jsou neustále a stále platné hodnoty, které nebudeme opouštět, ale budeme určitě jejich výklad a použití v praktickém životě znovu a znovu promýšlet a znovu a znovu interpretovat. Poctivě, s plnou zodpovědností.

Stejně tak je v našem dalším směřování určitě důležité, abychom vysvětlovali, že být konzervativní neznamená být nemoderní. Že hodnoty, které máme, jak mi napsal jeden bratr a rád to používám, jsou moderní už 2000 let. Záleží jenom na nás, jak se nám podaří toto všechno vysvětlit, bojovat s klišé, která tady jsou, protože spousta lidí nás nevolí proto, že si myslí, že jsme takoví, jací v podstatě vůbec nejsme. Takže nám vyčítají něco, co vůbec není pravda, a to je paradoxem a to je i výzvou pro nás.

Mám-li to tedy shrnout - my plníme sliby a musíme je plnit i dále. Obsahem politiky je nabízet řešení, mít politický program, který vychází z hodnot. Je to nutná podmínka. Není však jenom jediná, není postačující, protože je důležité mít také formu. Záleží, kdo politiku dělá, zda má důvěryhodnost a jak jí realizuje. Zda je důvěryhodná a zda má skutečně dopady, které slibuje.

Populismus není náš styl. A nakonec - ve skutečnosti lidé volí v první řadě ty, kterým rozumí. Kteří dokáží někdy velmi složité a těžko vysvětlitelné věci a poměrně složitou odbornou záležitost vysvětlit jednoduše, srozumitelně. A to je určitě i naše velká výzva, abychom to dokázali. Nespěme tedy na vavřínech, neutěšujme se tím, že už jsme vlastně splnili a že jsme jediní správní. Máme totiž mnoho chyb, máme mnoho nedostatků, máme mnoho handicapů a je potřeba s nimi bojovat. Buďme tedy skutečně sebevědomí, ale pokorní. Buďme rozhodní, nebuďme agresivní, buďme připraveni pracovat maximálně pro Českou republiku a její občany. Jsem přesvědčen, že KDU-ČSL je v podstatně lepší formě než mnoho jiných politických subjektů. Ale pořád máme ještě co dělat. Jak říká Jan Kasal - někdy se situace ve straně jeví daleko lepší, než ve skutečnosti je. Mně se to líbí, protože to dává velkou šanci tomu, abychom si uvědomili, že ještě máme co zlepšovat, máme na čem pracovat. Pro nás je bezpochyby velmi důležité, abychom dokázali vnitrostranickou strukturu renovovat, zmodernizovat, abychom dokázali doplnit ty zdecimované stavy, ale zároveň změnit i formu tak, aby byla moderní a efektivní. A stejně tak jsem rád, že se nám daří podstatně zlepšovat komunikaci, že programová rada zavedla dotazník - to považuji za velmi užitečnou věc. A jsem velmi rád, že v tomto okamžiku můžeme říct, že jsme vykročili správnou cestou.

Bratři a sestry, doufám, že můj příspěvek vyvolá diskusi, a každopádně se na ni těším. Zároveň mi dovolte, abych uvítal Petra Pitharta a abych se z tohoto místa s vámi na chvíli rozloučil. Zdař Bůh.


 

Diskusní příspěvky k bodu "Základní směr politiky KDU-ČSL"
Diskusní příspěvek Jiřího Čunka – ke zprávě předsedy