TŘI DOBRÉ ZPRÁVY A JEDNA VÝZVA
 
Vážené sestry, vážení bratři,
mám pro vás čtyři zprávy. Tři jsou dobré a znamenají pro nás příležitosti. Jedna tak dobrá není a přináší nám výzvu. V každém případě záleží jen na nás, jak s oněmi příležitostmi i s onou výzvou naložíme.
 
První dobrá zpráva je, že za ony dva roky jsme v proběhlých volbách do Senátu a do krajů byli úspěšní a posílili jsme.
Druhou dobrou zprávou jsou výsledky plnění našeho programu, dokázali jsme splnit, či plníme 83% našich volebních priorit.
Třetí dobrá zpráva se týká občanů České republiky, lidem se daří lépe, ekonomická úroveň roste, nezaměstnanost klesá.
Špatnou zprávou je politická situace, mnozí jsou zklamáni, že rok 2013 nepřinesl slíbenou změnu k lepšímu a opět nevědí, koho volit.
 
 
I. Volby: stále posilujeme
 
Senát
Volby jsou jediným objektivním měřítkem schopností a pozice každé strany. Od posledního sjezdu se konaly volby do Senátu a do zastupitelstev krajů. Velmi úspěšní jsme byli zejména při výběru senátorů. Tradičně se nám dařilo utvářet široké koalice, či podporovat kvalitní osobnosti a prosadit tak do Senátu ty, které jsme si přáli. Ale výhry jsme dosáhli i s našimi čistě stranickými kandidáty. Je to důkaz, že máme nejen stále široký koaliční potenciál, ale že posilujeme také jako KDU-ČSL a jsme schopni nabídnout v našem stranickém tričku lidi, kteří dokáží vítězit.
V roce 2016 jsme obhajovali dva mandáty. Petr Šilar v Ústí nad Orlicí obhájil. Stanislav Juránek v Brně-městě velmi těsně ne. Je však třeba ocenit jeho výkon, protože dokázal získat více hlasů, než jsme v jeho obvodu dostali v souběžně konaných krajských volbách, a to výrazně. Dále svůj mandát obhájila Miluše Horská v Pardubicích. Nově jsme získali senátorská křesla v Blansku (Jaromíra Vítková), v Olomouci (Lumír Kantor jako bezpartijní), v Kroměříži (Šárka Jelínková) a v Hodoníně (Anna Hubáčková jako bezpartijní).  Náš senátní klub se tak rozrostl o 4 členy na celkových 16. Kromě těchto šesti vítězství jsme buď v koalicích, či podporou pomohli do Senátu dalším čtyřem kandidátům. Právem se tak můžeme považovat za vítěze senátních voleb. Získali jsme pět mandátů, více, než favorizované hnutí ANO 2011. Když započítáme i koalice, které jsme podpořili, jde o deset senátorů z 27 obvodů, což ve svém celku potvrzuje naši sílu, koaliční potenciál a schopnost se dohodnout.
 
Kraje
Posílili jsme i v krajských volbách, i když méně, než jsme očekávali. Získali jsme o jeden mandát více, než jsme obhajovali. Celkem jsme sami, či v námi vedených koalicích získali 10,21% hlasů. Jistě jsme čekali více. Na scénu však vstoupily hned dva nové silné subjekty: hnutí ANO 2011 a krajské koalice kolem hnutí STAN. Fakt, že jsme za této situace jako jediná tradiční strana ve srovnání s rokem 2012 neztratili, je objektivně úspěch, byť subjektivně zcela spokojeni nejsme.
Největším úspěchem je vítězství ve Zlínském kraji, kde kandidátka vedená Jiřím Čunkem zvítězila se skoro 23% hlasů. Díky tomu zde máme hejtmana. Velkou šanci vést kraj jsme měli i na jižní Moravě, kde jsme skončili těsně druzí, a měli jsme velký koaliční potenciál. Bohužel jsme nezvládli vyjednávání. Naopak velmi příjemným překvapením je výsledek a následné sestavení koalice v Moravskoslezském kraji. Kdo by si ještě donedávna pomyslel, že se tady dokážeme dostat přes 10%. Úspěšná jednání jsme vedli i v Pardubickém, Královéhradeckém a Plzeňském kraji. Po rozpadu koalice v jižních Čechách jsme se rovněž i tam dostali do rady. Spolu s Prahou tak jsme nyní zastoupeni ve vedení sedmi krajů ze čtrnácti.
I v těchto krajských volbách se potvrdilo, že zatímco v některých krajích jsme schopni dosahovat velmi dobrých výsledků samostatně, zejména v těch českých potřebujeme spojence. Je však třeba hledat takové koalice, které jsou skutečnou a trvalou přidanou hodnotou. Například v Královéhradeckém a Pardubickém kraji je přidaná hodnota koaličních partnerů poněkud vyčerpaná. To neznamená, že projekt koalic pro kraje je špatný. Pouze to, že musíme hledat nové subjekty a nové osobnosti, které přinesou nové hlasy, které bychom my sami nezískali.
 
Budoucnost
Ukazuje se, že ve volbách je stále důležitější role osobností, které lidé znají, jimž věří a s nimiž se dokáží ztotožnit. Přičemž může jít o kandidáty známé a pozitivně vnímané pouze v místě, či regionu, nikoli nutně celostátně. Pokud nedokážeme takové osobnosti nabídnout sami, je správné pokračovat v praxi hledání nezávislých kandidátů na naše kandidátky, případně nabízet spolupráci dalším subjektům. To však musí jít ruku v ruce s posilováním naší vlastní značky. Musíme dávat šanci našim vlastním lidem, našemu stranickému dorostu, ale také se snažit získávat pro členství v KDU-ČSL ty, kteří za nás uspěli jako nestraníci.
Stejně důležité je celkové vnímání strany. Nedokázali bychom tak výrazně uspět v senátních volbách a udržet silné pozice v krajích, kdyby naše celostátní politika nebyla bez skandálů a afér, kdyby lidé neocenili, že plníme náš program, kdybychom nebyli vnímáni jako volitelná alternativa. Toto je dobrá výchozí pozice i pro nadcházející sněmovní volby. V nich však musíme ukázat ještě něco navíc, než “jen” důvěryhodné osobnosti a kvalitní program: sílu. Masový volič chce volit více, než “pouze” slušnou stranu - chce volit potenciálního vítěze. A to bychom sami v krátkém horizontu nedokázali.
Naše příležitost je v tom, že důvěra voličů v nás sice mírně, ale trvale roste, že máme široký koaliční potenciál, že umíme přitahovat osobnosti a spojence, že jsme gravitačním centrem integrace středového spektra.
 
 
II. Program: plníme sliby
 
Do vlády jsme vstupovali jako zdaleka nejslabší člen - se 14 poslanci, zatímco ČSSD měla 50 a ANO 2011 47 mandátů. Už na minulém sjezdu jsem však mohl referovat, že se nám podařilo dostat do koaliční smlouvy a programového prohlášení přes 80% našich volebních slibů. Bylo to díky tomu, že jsme už na počátku jednání - k němuž jsme byli přizvání až ve chvíli, kdy ČSSD a ANO již měly mnohé vyjednáno ve dvou - dali jasně najevo, že v kabinetu neusedneme, pokud nebudeme moci plnit náš program. Nyní vám mohu sdělit, že jsme naše priority nejen prosadili při vyjednávání koalice, ale také jsme je ve vládě splnili. V této zprávě není prostor uvést vše, co se nám podařilo, zmíním tedy alespoň pár hlavních priorit.
 
Rodina především
Splnili jsme náš zásadní slib podpořit pracující rodiče. Za letošní rok zůstane rodičům dvou dětí v peněženkách 32 808 Kč a tří dětí 57 012 Kč ročně. Což znamená, že jsme daňový bonus za druhé dítě zvedli o 6 tisíc (o 45%) a na třetí o téměř 11 tisíc (o 82%). Vrátili jsme slevy na manželku/manžela a děti pro živnostníky, kteří využívají výdajové paušály. Rovněž jsme snížili DPH u nenahraditelné dětské výživy na 10% (tedy o třetinu). Zachránili jsme „lesní školky.“ Schválili jsme 400 milionů na záchranu školek v menších obcích. Prosadili jsme zvýšení příspěvku na domácí péči o hendikepované a seniory o 10%, zkrátili dobu pro jeho přiznávání a zjednodušili jeho vyplácení, takže rodiče hendikepovaných dětí už nebudou muset kvůli vyřízení běhat na soudy.
 
Ekonomika
Zabránili jsme zvyšování daní pro živnostníky a podnikatele, včetně zavádění minimální daně. Zvýšili jsme minimální mzdu na 11 000 Kč (o 30%). Prosadili jsme zvýšení mezd učitelů, které od září vzrostou o 8%. Ministerstvo zemědělství je nejlepší v efektivním využívání prostředků z EU (takřka 100%). Dalším splněným slibem je snížení provozních výdajů státu. Na nákupech a veřejných zakázkách od roku 2014 ušetřil resort MZe 1,8 miliardy korun. Moje sekce pro vědu, výzkum a inovace zprovoznila vlastní informační systém pro vědecké výsledky a ušetřila tak polovinu nákladů na provoz. Náklady snížilo i ministerstvo kultury. Úspěšně jsme bojovali s lichvou a hazardem. U spotřebitelských úvěrů jsme zakázali rozhodčí doložku, kvůli které se malí dlužníci dostávali do pasti. Zdanili jsme hazard a výrazně omezili tvrdý hazard - díky nám skončila 90. léta, kdy byly „bedny“ na každém kroku. A hlavně jsme zavedli hrací karty, což nepustí ke hře mladistvé ani ty, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi.
 
Kvalitní české potraviny
Ministerstvo zemědělství připravilo plán potravinové soběstačnosti do roku 2030, což se týká například jablek, vepřového, či mléčných výrobků. Prosadili jsme 620 milionů pro chovatele prasat a výrobce mléka. Obnovili jsme zelenou naftu. V národních zemědělských programech jsme investovali 2,25 miliardy. Padesát milionů šlo na podporu zaměstnávání hendikepovaných v sociálním zemědělství. Zjednodušili jsme kontroly potravin a zavedli označení „Česká potravina“ a „Vyrobeno v České republice“, čímž jsme podpořili domácí producenty kvalitních a poctivých potravin.
 
Péče o krajinu
Ministerstvo zemědělství investovalo v roce 2015 téměř 1,5 miliardy (nárůst o 320% oproti roku 2013) na budování mokřadů, mezí, rybníků a protierozních opatření, které umožňují lepší zadržování vody v krajině. Prosadili jsme investici 1,3 miliardy korun na výstavbu protipovodňových opatření v povodí řeky Bečvy.
 
Budoucnost ve vědě a inovacích
Prosadili jsme výrazné zvýšení rozpočtu na vědu a výzkum - 32,7 miliard na rok 2017 (zvýšení o 25% oproti roku 2013). Stabilizujeme výdaje rozpočtu ve střednědobém horizontu a zlepšujeme institucionální financování výzkumných institucí. Prosadili jsme věcný návrh nového zákona o podpoře vědy a výzkumu a jsme na cestě k samostatnému ministerstvu po vzoru inovačně nejúspěšnějších zemí. Zřídili jsme posty vědeckých diplomatů. Podpořili jsme aplikovaný výzkum a nastartovali lepší spolupráci vědců a průmyslu.
 
Úcta k seniorům
Vrátili jsme slevu na dani pro pracující důchodce ve výši 24 480 Kč ročně. Obnovili jsme čtyřtýdenní lázeňské pobyty. Snížili jsme DPH na léky na 10%. Prosadili jsme valorizaci důchodů alespoň o inflaci - nově se penze automaticky zvedají o 100 % navýšení cen. Navrhli jsme a prosadili nad zákonný výpočet jednorázový příspěvek (v roce 2016 byl schválen ve výši 1200,- Kč).
 
Kulturní kořeny
Podpořili jsme živou kulturu, zvýšili platy zaměstnanců v kultuře a celkově prostředky na kulturu. V roce 2013 činily výdaje na kulturu 0,76 % státního rozpočtu v roce 2017 již 0,96 % (což je růst více než o čtvrtinu). Pomohli jsme regionální kultuře, na opravu dědictví po předcích, kteří po sobě zanechali v krajině spoustu krásných památek od sýpek, přes křížové cesty, boží muka či sochy, jsme dali 400 milionů. Díky nám je Velký pátek znovu státním svátkem.
 
Dáme zemi do pořádku
Zrušili jsme anonymní akcie. Schválili jsme služební zákon. Zřídili registr smluv. Prosadili jsme zvyšování prostředků na armádu. Rovněž prosazujeme racionální a zodpovědné řešení uprchlické krize. Prosazujeme celoevropské řešení a zastavení proudu migrantů mimo území EU. Podpořili jsme posílení policie a tajných služeb a ochranu hranic. Prosazujeme kontrolu nad lidmi, kteří k nám chtějí přijít, jako prevenci terorismu. Zároveň odmítáme násilí a nenávist. Jsme pro zodpovědnou solidaritu - můžeme dobrovolně pomoci, ale proces musíme mít pod kontrolou a dbát na bezpečnost našich občanů.
 
Budoucnost
Program vlády právem můžeme nazývat “made in KDU-ČSL”. Sotva kdy strana s tak málo poslanci prosadila tak mnoho ze svého programu. Má to ovšem i jistá negativa. Priority, které jsme prosadili do vládního programu, jsou tak dobré a populární, že nám je koaliční partneři “kradou”. Je třeba umět ve volební kampani obhájit, co je naše zásluha. Ne proto, že by nám jen kvůli tomu někdo dal hlas (voliči neocení, co už jste pro ně udělali, ale co pro ně uděláte příště). Ale abychom se konečně u lidí prosadili jako strana, která je kompetentní ve všech oblastech, řeší jejich reálné problémy a pokud dokázala tolik se 14 poslanci, s větším počtem dokáže ještě více.
Naše příležitost spočívá v tom, že jsme splnili sliby a osvědčili jsme se v malém. Lze nám tedy věřit, že se osvědčíme i ve velkém.
 
 
III. ČR: lidem se daří lépe
 
Po letech krize začal trvaleji růst hrubý domácí produkt (v roce 2015 o 4,3%, loni o 2,3% s výhledem na opětovně zrychlení). Nezaměstnanost klesla na nejnižší úroveň v EU (v lednu 2017 3,4% dle Eurostatu). Průměrná mzda v roce 2016 vzrostla na 27.589 Kč (reálný meziroční růst o 3,5%), celkově se od roku 2013 reálně zvýšila téměř o 9%.
K těmto dobrým číslům jistě přispěla i naše vláda. Tím, že je konečně stabilní a díky tomu roste důvěra podnikatelů a investorů i spokojenost občanů s politickou situací. Nebo tím, že dle našich slibů dáváme zemi do pořádku, což se projevilo i tak, že korupce přestala být pro občany vrcholně palčivým problémem. Lidé se už prakticky neobávají nezaměstnanosti, zlepšuje se podle nich stav hospodářství a je s ním více lidí spokojených, než nespokojených. Rovněž spokojenost s vlastním životem po dlouhé době převládla nad nespokojeností. Ve všech těchto oblastech negativní nálady a obavy vrcholily v letech 2010-2013. Toto období bylo pro Českou republiku doslova “údolím stínu smrti”.
 
Budoucnost
Jako síla, která se ve vládě soustředí na pozitivní prosazování programu, na řešení problémů občanů, která stabilizuje a uklidňuje situaci a neexponuje se v koaličních sporech, máme velkou šanci profitovat z lepšící se situace. Platí, že tato vláda je úspěšná. A to jak absolutně, tak ještě více relativně ve srovnání s předchozí garniturou. Přičemž lidé oceňují nejen politickou a tím i ekonomickou stabilitu, ale také - a možná zejména - odstavení od moci velké části starých bratrstev a boj s korupcí. Toto vše jsou zásluhy, k nimž se musíme hlásit. Bylo by absurdní, abychom si nechali líbit kritiku od ODS a TOP09, které přivedly zemi na okraj politické katastrofy a my ji po nich dáváme do pořádku. Navíc jsme jedinou skutečnou silou změny ve vládě. Touto změnou není ani ČSSD, jejíž vedení tvoří staří matadoři z 90. let, ani ANO 2011, jehož předseda coby podnikatel už tehdy se špičkami sociální demokracie udržoval velmi úzké kontakty a bohatl díky obchodům se státem.
Naše příležitost je v tom, že jsme tou nejpozitivnější a voliči nejméně odmítanou stranou v úspěšné vládě, zároveň představujeme skutečnou změnu k lepšímu.
 
IV. Politika: přituhuje
 
Řada pozitivních zpráv nám nesmí zastřít skutečnost, že v politice přituhuje. Před volbami roste nervozita a napětí mezi koaličními partnery. Neoslabila se role extremistů a ti mají nadále šanci proniknout do Sněmovny. ANO 2011 nesplnilo naděje, které do něj voliči vkládali. Jeho předsedovi se sice podařilo rozbít staré struktury, což je jeho velká zásluha, ukázalo se však, že sám má “kostlivce” ve skříni a neumí prokázat transparentnost vlastních financí a řádné placení daní. Ve vládě jsme pod tlakem koaličních partnerů přijali některá opatření, která lidem zbytečně ztrpčují život. Toto vše má za následek, že klesla důvěra ve vládu. Sobotkových 35% je sice daleko více, než Nečasových 20%, ale v nejlepších časech, na počátku roku 2015, jsme měli důvěru téměř poloviny obyvatel.
Dalším rizikem je možnost, že by volby výrazně vyhrálo hnutí ANO 2011. Kvůli metodě přepočtu hlasů na mandáty jsou malé strany silně znevýhodněny proti velkým. V roce 2013 jsme měli štěstí, že obě největší strany nepřekročily dvacet procent. Pokud by ale skutečně ANO 2011 docílilo 25%, či dokonce více, mohli bychom i při lepším výsledku než před čtyřmi roky získat méně mandátů.
Představa, že by nám stačilo získat 6-7%, byli pak žádaným partnerem a mohli bychom si tak jako po roce 2013 uhrát svoje, je tedy nebezpečnou iluzí. A to tím spíše, že se politika začíná nebezpečně koncentrovat do dvou pólů: Babiš a Antibabiš. Přičemž my jsme mezi nimi jako mezi dvěma ohni. Kdo je znechucen předsedou ANO 2011, oškliví si i nás, coby jeho koaličního partnera (typickým příkladem je EET, kdy nám její odpůrci nejsou ani ochotni přiznat zásluhy za prosazení podstatných změn). Kdo je jeho fanouškem, volí jeho a nebude volit KDU-ČSL.
To, co potřebujeme, je vytvořit třetí pól. Říkejme mu třeba “pól normální politiky”. Musíme se soustředit na pozitivní sdělení, na propagaci středových témat a profilovat se jako síla, která hledá řešení, ne spory a nabízí starost o lidi. To, co je naší taktickou nevýhodou, musíme učinit naší strategickou předností. Coby středová strana a “klidná síla” neumíme silně štěpit společnost a těžit z vyvolávání prudkých emocí, jako to dokáží, či dokázali Václav Klaus, Miloš Zeman, Andrej Babiš. Zato jsme silou, která představuje stabilitu, jistotu, pluralitu, omezování všech extrémů a soustředění se na reálné problémy. Češi rádi vyvažují, řídí se heslem, že “všeho moc škodí”. V čase, kdy se konečně začíná dařit dobře, kdy už není třeba bojovat žádné epické politické bitvy, kdy se u nás usídlují klid, bezpečí a prosperita, jsme my silou, se kterou se mohou ztotožnit všichni, kteří si přejí, aby to tak zůstalo.
A voličů, kteří nechtějí patřit ani k jednomu pólu, kteří jsou ve středu, kteří mají velmi slabou a stále slábnoucí afinitu k jimi zatím preferovaným stranám, je stále více. Lidé opět nevědí, koho volit a hledají co nejrozumnější alternativu. Sami bychom je však neoslovili. V politice jsou důležité symboly. Pokud mají lidé KDU-ČSL zaškatulkovanou jako maximálně desetiprocentní stranu, je velmi obtížné to zlomit. V tomto je skutečný smysl naší koalice se STAN. Nejde ani tak o to, kolik má toto hnutí reálně nyní voličů. Jde o to vytvořit nový symbol, novou pozitivní emoci, nové silné středové uskupení. Ukazuje se, že tato sázka byla správná. Už první a velmi precizní průzkum na velkém vzorku nám ukázal, že koalice může získat až dva a půl krát více voličů, než je aktuální součet obou stran jednotlivě. Budeme to potřebovat. Protože, upřímně řečeno, 10% nic podstatného neřeší. Budeme při novém rozložení sil potřebovat násobně větší počet mandátů, abychom se po těchto volbách dokázali prosadit, zabránili vzniku mocenského monopolu protestního hnutí, vstupu extremistů do vlády nebo jejich podílu na moci díky podpoře menšinové jednobarevné vlády.
 
Budoucnost
Silný střed znamená naši šanci. A rovněž šanci pro Českou republiku, protože společnost středních tříd je silná a stabilní společnost. Právě středoví voliči, jichž je v populaci plná polovina, nejvíce nevědí, koho volit. Naše nevýhoda se stane naší výhodou. Místo abychom byli tlačeni z obou stran, sami se ve středu rozkročíme a budeme potlačovat extrémy. Jak z našeho průzkumu, tak z analýzy předchozích voleb plyne, že se STAN tvoříme kompaktní dvojici, a vzájemně se doplňujeme. Díky programové shodě neztrácíme tímto spojením voliče ani jedné strany. A přitom částečně oslovujeme různé voliče, a to jak regionálně, tak politicky. Jsme komplementární nejen, co se týká jednotlivých regionů, ale i uvnitř regionů a dokonce okresů a okrsků. A zatímco náš prostor je o něco více vlevo od středu, STAN oslovuje voliče více napravo od středu. To nám dává na jedné straně poměrně široký voličský rezervoár, z něhož můžeme čerpat, na druhé straně nemusíme slibovat věci, které si vzájemně odporují ve snaze oslovit politicky příliš vzdálené skupiny voličů. Kromě toho nás se STAN spojuje skutečnost, že máme ve vedení novou generaci politiků, která nemá nic společného s 90. léty, čímž se lišíme od všech ostatních neextremistických stran a hnutí. Záleží jen na nás, jak tuto šanci využijeme. Zda budeme svorní a jednotní a nebudeme si posílat vzkazy přes média. Zda upřednostníme zájem celku a České republiky před osobními zájmy. Zda vybereme na kandidátky skutečně ty nejlepší osobnosti. Zda přistoupíme k našemu úkolu s odvahou i pokorou.
Naše příležitost je ve zvládnutí výzvy, kterou představuje nedokončená očista politiky a neexistence silné středové alternativy, která by přinesla skutečně novou politickou generaci a udělala definitivní tečku za 90. lety.
 
 
Závěr
 
Ony tři dobré zprávy jsou odměnou za to, co jsme dokázali mezi lety 2010-2013. Stále ještě sklízíme plody tehdejšího úsilí, odříkání i dobře odvedené práce a správných rozhodnutí. Setrvačností by to mohlo jít chvíli dál a my bychom se jistě dostali opět do Sněmovny. Nelze ale žít z podstaty, o tom jsme se krutě přesvědčili na vývoji v letech 2006-2010. Příští volební období by pro nás mohlo být i poslední. Třeba kvůli tomu, že by vítěz změnil volební systém… Nenechme se tedy uchlácholit dobrými zprávami a řešme onu výzvu. Řešme, jak se stát společně silnějšími. Dokud máme budoucnost ve svých rukou. Nejen naši, ale i budoucnost naší krásné země, jejích pracovitých lidí a našich dětí.