Vyjděme ze stávající politické situace . Nacházíme se v období, kdy dvě nejsilnější politické strany bezradně přešlapují na místě. Opoziční smlouva sice zajistila ODS podíl na moci a dala ČSSD šanci vládnout v menšinové vládě bez obav z možného odvolání vlády, současně však tato schizofrenní situace vnesla mezi řadové voliče zmatek a nejistotu.
Výsledkem dezorientace voličů v situaci, kdy Unie svobody prochází procesem adolescence a naše strana zůstává pro mnohé nečitelná, je nárůst preferencí komunistů.
Je povinností nás všech v tomto sále, abychom si uvědomili historickou šanci, která se nám nabízí právě v těchto pochmurných dnech. Blíží se okamžik, kdy i nejzatvrzelejší voliči ODS a ČSSD si uvědomí, že je tyto strany podvedly. Zmobilizujme všechny své síly, abychom byli připraveni přesvědčit všechny zklamané, že jediná správná volba je pro ně naší stranou nabízená třetí cesta. Jestli propásneme tuto šanci, skončí naše strana v politickém důchodu.
K tomu, aby se tak nestalo, je však nutná reforma celé naší strany. Reforma , spočívající nejen ve změně struktur stranického řízení, ale i reforma v myšlení všech našich členů. Klidná síla musí být nahrazena pružnou a dynamickou silou zdravě neklidnou, která bude všechny naše členy neustále motivovat a vybízet k novým aktivitám.
Zmapujme si důsledně a do posledního člena celou členskou základnu. Pokusme se vyzvat k aktivní práci všechny schopné a ochotné členy strany. Být členem KDU-ČSL se musí stát pro všechny řádné členy povinnou výzvou k angažovanosti . Pro pasivitu a pasivní členy není v dnešní hektické době v této straně místo.
Křesťanství se musí z našeho názvu přesunout do našich skutků. Každý z nás žije v nějaké rodině, v určitém prostředí, navštěvuje nějaké pracoviště. A každý z nás vlastní i určitou hřivnu dovedností, ať již je to umění komunikace, profesní dovednost, umění laskavého slova, či jiná dobrá vlastnost. Nenechávejme si sobecky své klady pro sebe, nabídněme je svému okolí, svým kolegům v místní organizaci. Politického úspěchu nedosáhneme tím, že několik našich politických exponentů bude prosazovat náš program na veřejnosti a ponese veškerou odpovědnost za medializaci naší strany. Úspěch se dostaví teprve tehdy, až každý člen této strany bude cítit osobní odpovědnost za volební úspěch či neúspěch KDU-ČSL.
Musíme se naučit efektivnější práci s novými členy. Každý nově přicházející člen musí být po nezbytném a okamžitém vybavení základním objemem informací o programu strany, její historii a zásadách pověřen konkrétním úkolem v místní organizaci. Nesmíme si nikdy dovolit přepych, že necháme odpočívat člověka zdravě nažhaveného a schopného dalšího růstu . K tomu opět říká konstituce Gaudium et spes - cituji : "Je nutné se dobře starat o občanskou a politickou výchovu tak potřebnou širokým vrstvám a zvláště mládeži, aby se mohli všichni občané účastnit politického života státu. Kdo je nebo se může stát způsobilým zastávat obtížné a zároveň vznešené umění, jímž je politika, má se k tomu připravit a snažit se ji vykonávat bez ohledu na vlastní zájmy a hmotné výhody." Konec citace.
Přestaňme konzervovat staré návyky. Mezi ty nejmarkantnější patří obsazování funkcí v organizacích "za zásluhy" . V důsledku přestárlé členské základny se často setkáváme v organizacích s nedůvěrou starších členů k nově příchozím, převážně mladým členům. Naopak u některých mladých je až provokativně vidět neochota naslouchat moudrosti starších. Je naší povinností hledat nové způsoby vzájemné mezigenerační komunikace. Staré pořekadlo říká - "důvěřuj ale prověřuj". Z vlastní zkušenosti vím, jak dokáže projevená důvěra motivovat, jakým je obrovským závazkem pro toho, kdo důvěru se vší odpovědností přijme.
Hledejme nové formy výběru špičkových politiků na kandidátky. Široká forma primárních voleb odsouhlasená minulým sjezdem se jeví při nedostatečné míře informovanosti mezi našimi řadovými členy jako ne příliš šťastné řešení. Buď musíme najít způsob, jak našim členům zabezpečit pravidelný a úplný servis informací o všech kandidátech nejen v období před volbami, ale i v mezidobí, nebo musíme hledat jiný model primární volby, která nebude zvýhodňovat stávající stranické funkcionáře a zabezpečí rovné šance pro všechny kandidáty.
Důslednou reformou musí projít i naše stranické struktury. A to jak volené, tak i vnitřní stranická struktura. V zájmu zvýšení akceschopnosti strany budeme do budoucna muset diskutovat, zda čtyřstupňové nejvyšší vedení strany ( předseda, předsednictvo, celostátní výbor, celostátní konference) není zbytečně složité a zda by nestačilo třístupňové řízení (předseda, výbor, konference). Stejné diskusi musí být podrobena i struktura krajských a okresních sekretariátů strany z pohledu jejich efektivity a funkčnosti. Je pravděpodobné, že menší počet lépe placených stranických manažerů by dokázal odvést profesionálně lepší práci než větší počet špatně placených okresních a krajských tajemníků.
Tolik k reformě strany a hledání forem vnitřní komunikace. Neméně důležitá je však i komunikace s vnějším světem, komunikace s lidmi, žijícími okolo nás. Můžeme mít nejlepší program, můžeme mít vynikající politiky, můžeme umět ideálně uvnitř strany komunikovat, nenaučíme-li se komunikovat se světem, je naše práce marná.
V Programových zásadách CDU čteme: "Stálým úkolem CDU je vypracovat takovou koncepci strany, jež umožní všem členům i nezúčastněným občanům spolupráci a spoluodpovědnost. Vnitrostranická demokracie musí vstoupit do nové fáze. Zejména musíme usilovat, aby měli všichni členové naší strany možnost přímo se podílet na vnitrostranickém rozhodování. Chceme spolupracovat s lidmi, kteří nejsou členy naší strany, ale pro nás díky svým znalostem a dovednostem mohou mnohé vykonat. Občané mohou s naší stranou spolupracovat prostřednictvím tematických projektů a odborných prací." konec citace.
Církev, aby mohla reformovat sebe, musela se učit komunikaci, subsidiaritě, decentralizaci a novým komunikačním modelům - ne pyramidálnímu, ale prolínání různých rovin odpovědnosti.
Máme tedy příklady, ze kterých se můžeme a musíme učit. Naše strana v zájmu svého přežití musí najít komunikační model, který by zpřístupnil naši politiku v co nejširší míře co největšímu počtu našich občanů. Prvořadý je samozřejmě kontakt s medii, ať již regionálními, či státními.
Stejně důležité je však i hledání platformy komunikace s nestranickým prostředím nad aktuálními problémy. Nabídněme otevřenou ruku ke spolupráci nad konkrétními problémy našim bratřím z jiných církví, vyhledávejme drobné, nepatrné signály, které vysílají různá společenství či zájmové skupiny a važme si těchto nepatrných signálů, které hovoří o tom, že program naší strany spoluobčany skutečně oslovuje. Nevyhýbejme se těmto setkáním, na nichž máme možnost vysvětlit naše zásady, objasnit náš program. Využijme nadšení našich mladých přátel z Junior klubu a pokusme se proniknout do prostředí universit, mezi středoškoláky i do různých sdružení. Naše strana se musí uměním komunikace blížit stranám typu Kohlovy CDU, nesmí se stát uzavřenou, frustrovanou sektou politických snílků.
Vážené sestry, vážení bratři,
v úvodu svého vystoupení jsem naznačil, že bych si přál, aby náš sjezd vyslal k okolnímu světu jinou zprávu než o řešení vlastních problémů či o tom s kým po sjezdu. Domnívám se, že jedním z takových signálů může být i signál o ochotě této strany změnit sebe samu ve stranu moderního typu, ve stranu, která pružně a dynamicky nabízí své služby občanovi, která umí komunikovat se světem kolem nás, která své stranické zájmy umí podřídit zájmům občanů, která upřednostňuje před otázkou "S kým " otázku "Jak ".

Jan Grůza