1. POTÍRÁNÍ ŠEDÉ EKONOMIKY

A) Pojem šedá ekonomika

Šedou ekonomikou pro účely tohoto textu se rozumí pololegální ekonomika. Jde o podnikání jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku prostředky, které nejsou zcela v souladu s literou a duchem zákona. Jde o podnikání, které je jen formálně v souladu se zákonem, fakticky ohrožuje nebo porušuje zájem chráněný zákonem. Respekt k právu a zákonu, včetně ochrany dobré víry, jsou zájmem chráněným zákonem.

Porušení zákona je vždy přítomno v tomto druhu podnikání. Podstatou však je úmysl účinně zakrýt páchání přestupků a trestných činů navenek legální formou podnikání. Nejvyšším stupněm šedé ekonomiky je dosáhnout takového stavu, kdy nezákonná činnost je zákonem nepostižitelná. V takovém případě nelze prokázat kolizi se zákonem.

B) Podmínky umožňující existenci šedé ekonomiky

• účelová tvorba právních norem ovlivněná skupinovými zájmy,
• nejasnost právních pojmů a nesourodá soudní judikatura,
• nejasnost kompetencí správních úřadů a jejich překrývání,
• psychologicko sociální jevy, jako je hrozba hrozbou nebo bezprávní výhrůžky,
• zpochybňování účinnosti standardních postupů,
• vnímání korupce jako dané nutnosti.
• zdlouhavá vymahatelnost práva

Míra rozšíření šedé ekonomiky je ovlivněna mírou vůle státu trvat si na právu silou na straně jedné a obecným klimatem ve společnosti na straně druhé.

Šedá ekonomika je hrozbou pro plnohodnotnou hospodářskou politiku státu.

Šedou ekonomiku nelze zcela zlikvidovat, stejně jako nelze zničit otevřenou i latentní kriminalitu jako takovou. Přesto je třeba tomuto negativnímu jevu čelit. Výsledkem má být prostředí celkově nepříznivé šedé ekonomice. Tedy prostředí s účinnými nástroji, právními normami, fungujícími orgány státu, tak i obecným míněním, které bude šedou ekonomiku odmítat. Především to znamená, že ji nebude tolerovat a podporovat.

Nejde jen o chybějící účinnou právní úpravu, ale především o fungování orgánů státu a územní samosprávy, do jaké míry trvají na dodržování zákona a práva. Vůle moci veřejné musí být s to čelit porušování práva, kdyby to znamenalo jít do konfliktu s "fungujícím" vztahem nabídky a poptávky. Veřejná moc je povinna čelit zneužití účasti v hospodářské soutěži, to je nekalému soutěžnímu jednání a nedovolenému omezování hospodářské soutěže.

Jen tak lze výrazně omezit šedou ekonomiku v jejích rozmanitých formách, počínaje praním špinavých peněz, neplacením daní a jiných povinných odvodů státu, řádně neregulovaným stánkovým prodejem nebo prostitucí.

2. KORUPCE - NUTNÁ PODMÍNKA PRO EXISTENCI ŠEDÉ EKONOMIKY

A) Pojem korupce

Korupcí se rozumí obchodování se svěřenou mocí. Osoba, které je svěřen výkon moci, především ve veřejném zájmu, ale i v soukromém sektoru, tuto delegovanou pravomoc uplatní ve svůj prospěch osobní nebo v prospěch partikulární za bezprostřední plnění nebo slibu takového plnění. Tím svěřenou moc prodá a tedy zneužije.

Korupce je největším nebezpečím pro fungovaní státu a moci veřejné. Paralyzuje výkon státní moci a veřejné správy. Vychyluje vztah moci a odpovědnosti. Ten, kdo ve svěřené moci rozhoduje, přestává být odpovědný tomu, kdo mu tuto moc svěřil, a dostane se do závislosti vůči tomu, kým je korumpován. Dochází tak k vypovězení loajality vůči tomu, kým mu byla pravomoc svěřena.

Korupcí je stát připravován o příjem daní a poplatků.

B) Korupční klima

Síla otevřené demokratické společnosti je dána mimo jiné její rezistencí proti viru korupce. V naší zemi má korupce své kořeny již z doby nesvobody, kdy téměř vše bylo korumpovatelné a bylo korumpováno. Počínaje nákupem zeleniny a masa, přes přijímání dětí do škol až po vyhýbání se postihu a trestu. Právní klima, které jsme vytvořili po revoluci v roce 1989 nejen nebylo s to korupci zabránit, ale naopak ji dále umožňovalo.

Zařazování role a autority práva na druhé místo za politická a ekonomická rozhodnutí je příčinou neexistence standardního západoevropského právního prostředí.

Boj proti šedé ekonomice není myslitelný bez boje proti korupci.

C) Boj proti korupci

V boji proti korupci je potřeba:

1. vytvářet protikorupční klima,
2. učinit rozhodující politické kroky,
3. navrhnout nové právní normy,
4. provádět důslednou kontrolu.

C. 1. Protikorupční klima

Podstatou je především vyvozovat důsledky ze zjevně korupčního jednání, i v případech, že formálně nebyl porušen zákon. Nelze totiž nikdy vyloučit korupci ani v demokratickém režimu. Proto podstata není v tom, že se korupce nebude objevovat, ale v tom, s jakou důsledností se s každým jevem korupce dokáže stát a společnost vypořádat. Přitom míra odpovědnosti se zvyšuje s významem svěřené moci a způsobených škod. Korupce musí být považována za jev nepřijatelný i ve svých jemných formách. V korupčním jednání může dojít k tomu, že poměr profitu zkorumpovaného jednotlivce znamená mnoha tisícověnásobné škody veřejnosti, tedy nám všem.

Vytváření nového klimatu je nejen odpovědností státu, ale celé společnosti. Pozitivním nástrojem demokratické společnosti na této cestě jsou profesní komory, stavovské organizace, cechy a jiné právnické osoby, které mají vymezit určité etické normy profesního a stavovského chování a které odmítnou korupci jako standard svého chování.

Vytváření klimatu proti korupci tak znamená tvořit občanskou společnost. Vyspělá občanská společnost posiluje imunitu společnosti vůči zničujícímu působení korupce. Nadace, fondy, sdružení a jiné právnické osoby jsou zárukou trvalého pozitivního nepolitického vlivu společnosti na sebe samu.

C. 2. Rozhodné politické kroky

a) Daňová reforma

Daně byly, jsou a budou základním zdrojem státního rozpočtu. V naší republice je třeba provést daňovou reformu, která srovná rozdíly daňových sazeb s okolními státy nebo regiony a celkově se přiblíží k normám Evropské unie. Je třeba ihned v oblasti daně spotřební učinit kroky, které zabrání přeshraničnímu pašování.

Vykazování a výběr daní je třeba maximálně zjednodušit a umožnit soukromý výkon správního rozhodnutí ve věci vymáhání nezaplacených daní.

b) Právo na informace

Stát a moc veřejná by měla vnímat jako přednost velkou transparentnost svých postupů a rozhodnutí. Povinnost informovat veřejnost demokracii neoslabuje, naopak jí dodává sílu. Na straně druhé je třeba trvat na důsledném chránění utajovaných skutečností před vyzrazením. Množinu skutečností, které nesou znak utajovaná, je třeba minimalizovat.

c) Boj proti nezaměstnanosti

Především jde o podporu finanční, daňovou a právní malých a středních podnikatelů, vytváření příznivého právního prostředí pro zahraniční i domácí investory. Umožnit dlouhodobé soukromé investice. Provést daňovou reformu, aby daně neměly vůči podnikům likvidační charakter. Tím vším zabezpečit trvalý hospodářský růst zdravé ekonomiky.

d) Kontrola trhu pracovních sil

Přenesení povinnosti platit daně ze zaměstnavatelů na zaměstnance, důsledné trvání na dodržování vnitrostátních i mezinárodních standardů právních vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci jsou nástrojem proti černému trhu pracovních sil. Stát musí postihovat zaměstnavatele, kteří za účelem obcházení zákona zaměstnávají cizince na černém trhu práce.

e) Kontrola vnějších hranic státu

Smyslem tohoto kroku je důsledná ochrana hranic naší republiky proti nelegální migraci, pronikání zločinu, zejména organizovaného, na naše území. S tím souvisí nová úprava pobytu cizinců na našem území a nová azylová právní úprava. Ani to nebude možné bez nové koncepce vízové a azylové politiky sladěné se standardy EU. Vízová politika nemá hledět jen na ekonomické vztahy, ale má mít na zřeteli i bezpečnostní rizika.

f) Praní špinavých peněz

V této oblasti je třeba výrazně zlepšit spolupráci s policií a dalšími orgány státní moci 
s obdobnými orgány v evropských zemích. Je nutné zesílit kontrolu podnikání občanů cizích států, neodůvodněných rozdílů v nákladech a výnosech při obchodování na kapitálovém trhu.

S tím souvisí vytváření podobného prostředí, které již existuje v členských státech EU. Předpokladem je úzká spolupráce policie, ministerstev vnitra a spravedlnosti v boji proti organizovanému zločinu ve smyslu naplnění podepsaného paktu proti organizovanému zločinu. To znamená vytvořit stejné klima, bojovat se stejnou vůlí a důsledností s negativními jevy, jako je např. nelegální obchod s drogami nebo kradeným zbožím

g) Boj s organizovaným zločinem

Organizovaný zločin se stává jedním z nejnebezpečnějších jevů v naší společnosti. Samozřejmě je spojen s větší mírou komplexnosti naší společnosti, bohatostí různých možností, potřeby větší "profesionalizace" v páchání trestné činnosti a využití "spolupráce", včetně té mezinárodní. Větší možnosti jsou dále dány otevřeností našich hranic a velmi liberální vízovou politikou našeho státu.

Mezi nová rizika, způsobovaná organizovaným zločinem, patří pirátství, porušování autorských práv a padělatelství. Tento typ aktivity je integrální součástí šedé ekonomiky.

V boji s organizovaným zločinem je třeba posilovat Policii České republiky. V jejím rámci je třeba ocenit vybavený specializovaný policejní útvar, jehož cílem je boj 
s organizovaným zločinem. Na Úřadu vyšetřování pro Českou republiku je třeba posílit specializovaný útvar, určený pro vyšetřování této závažné trestné činnosti.

V boji s organizovaným zločinem je třeba náležitě využívat bezpečnostní a informační služby. Je proto zapotřebí stabilizovat naše bezpečností služby, aby řádně mohly plnit své úkoly. Je třeba odmítnout jakoukoliv politizaci těchto služeb.

C. 3. Nové právní normy

Nově navrhovaná právní úprava je nutná i z jiných důvodů, než je boj s korupcí a šedou ekonomikou. V tomto textu je kladen důraz na důvody s ohledem na dosažení sledovaného speciálního účelu.

a) Správní řízení

Návrh nové právní úpravy správního řízení,
Nová právní úprava kompetenčního zákona.

V rámci správního řízení učinit rozhodovací proces (postup) co nejjednodušší, transparentní a tím i rychlý. Jasně rozhodnout, co nezbytně nutně má náležet do pravomoci státu a vše ostatní je třeba přenést ze státu na nestátní subjekty. To znamená, že pravomoci centrální státní moci, nebo státní moci jako takové musí být definovány věcně a ne teritoriálně. Stát má mít ve své pravomoci jen to, co nezbytně v ní musí mít. Tím se docílí i postupné zrovnoprávnění občana žadatele (navrhovatele) a toho, kdo je nadán mocí ve věci rozhodnout. Rozhodovací proces v rámci veřejné správy musí být dále pod kontrolou nezávislé moci v plné jurisdikci.

b) Zadávání veřejných zakázek

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek

Přijmout novou právní úpravu zákona o zadávání veřejných zakázek, který ztransparentní celé řízení a omezí možnost jeho obcházení. Především jde o stanovení kriterií pro vyhodnocování výsledků soutěže.

c) Soudní řízení

Nová kodifikace civilního i trestního soudního řízení
Nová úprava zákona o soudech a soudcích a kárného řízení,
Zavedení soukromého výkonu rozhodnutí.

V rámci soudního řízení je třeba změnit dosavadní systém stanovení takzvaného zákonného soudce, tedy soudce, který má rozhodnout konkrétní věc. Smyslem tohoto ústavního práva je, aby si strana sporu nemohla určit, který soudce bude rozhodovat její spornou věc. Dnešní právní úprava paradoxně umožňuje obcházení tohoto principu a strany sporu (nebo jedna z nich) mohou ovlivnit, kdo bude "jejich" věc rozhodovat. Kritériem, kdo bude soudit tu kterou věc, je například písmeno v abecedě nebo sudá či lichá spisová značka. Toto již zkušení účastníci řízení umějí využívat. Sami si tak určují soudce, který jim z hlediska jejich zájmu vyhovuje. Proto v této oblasti je třeba zvýšit odpovědnost předsedy soudu, který by měl mít pravomoc zasáhnout, hrozí-li nebezpečí zneužití, dříve než je věc příslušnému soudci přidělena.

U obchodního rejstříku je třeba zavést urychlené řízení za zvýšený poplatek. Soud by v takových případech byl povinen rozhodnout do tří dnů, jinak by navrhovatel měl nárok na vrácení zaplaceného poplatku a pokračování v řízení bez poplatku. Tím se soudy přinutí, aby běžnou agendu vyřizovaly rychle. K tomu mohou soudci s maximální efektivitou využít vyšší soudní úředníky.

Je třeba přijmout zákon o soukromých vykonavatelích, kteří jsou hmotně zainteresováni na výkonu rozhodnutí soudního nebo správního orgánu. Účinnost tohoto systému, který již mimochodem funguje i na Slovensku podle původního českého návrhu zákona, je až osmdesát procent.

d) Udělování oprávnění k podnikání

Novela živnostenského zákona

Je třeba novelizovat živnostenský zákon a zjednodušit příslušné rozhodovací postupy.

V této oblasti je třeba maximálně podporovat existenci profesních sdružení (komory, cechy, asociace a podobně) na principu dobrovolného členství. Tato sdružení budou dbát na dodržování profesní etiky a pravidel a tím i vytvářet tlak proti šedé ekonomice.

e) Nakládání s majetkem státu, včetně procesu restitucí

Nový zákon o majetku státu,
Nový zákon o finanční prokuratuře.

Nejprve je třeba mít zákon o majetku státu včetně vyřešení právní subjektivity státu jako právnické osoby.

Dále je třeba zákonem zřídit finanční prokuraturu, která by monopolně zastupovala stát v majetkových věcech. Zejména by mělo jít o uzavírání významných smluv a zastupování státu před soudy. Tím se odstraní zájmové vlivy, které vedou ke střetu zájmu a poškozování státu jako vlastníka.

f) Přísežné prohlášení o majetku

Novela občanského trestního řádu a trestního zákona

Podstatou nové právní úpravy je povinnost učinit před soudem přísežné prohlášení 
o majetku takové osoby, která je povinna něco činit, byla pro to odsouzena soudem a přesto neplní. Neúplnost nebo nepravdivost přísežně prohlášených údajů by byla kvalifikována jako trestný čin.

ZÁVĚR

Šedá ekonomika, stejně jako organizovaný zločin, včetně jeho nejvyšší formy terorismu, je komplexní problém. Na jeho řešení neexistuje jednoduchý návod. Čelit těmto negativním a demokracii nebezpečným jevům lze jen trvalou vůlí. Každé politické rozhodnutí je třeba hodnotit z hlediska zda a do jaké míry přispívá k ochraně společnosti proti těmto negativním jevů.