1. ÚVOD

“Lidé jsou nejcennějším kapitálem firmy”, o tom nás ujišťuje nejen odborná literatura, ale především manažeři úspěšných podniků. Je samozřejmé, že cenným není jen počet lidí, ale především jejich schopnosti a nasazení.

To platí bezpochyby nejen pro firmy ale i pro další organizace včetně politických stran.

Z tohoto důvodu se jeví nejvýš potřebné stanovit v naší straně personální politiku jako souhrn zásad, kterými se budou řídit její představitelé. Současně by měla personální politika napomoci stanovit cíle, priority a normy jednání pro personální oblast. K činnostem, které personální politika zabezpečuje formou personálního řízení patří získávání členů, jejich stabilizace, vzdělávání a odborný růst, příprava a podpora kariéry, ale také jejich motivace a hodnocení a v závěru kariéry jejich uvolnění a důstojný odchod z funkce.

Politické strany soutěží o politickou moc především svými programy. Ty jsou však mnohdy nejen ztělesňovány, ale i dokonce zastiňovány osobami, které tyto strany vedou. Politik, schopný oslovit široké masy voličů, se nenalézá snadno. Proto je důležité mít mechanismy, umožňující jeho objevení, růst a dosažení pozice, která bude prospěšná nejen jemu, ale také společnosti a straně, ze které vzešel. Současně by mělo být ve straně utvořeno takové prostředí, které by zamezilo zbytečnému vyčerpání soutěžících uchazečů při cestě vzhůru, aby jim zůstalo dost sil na to podstatné - soutěž s představiteli dalších politických stran.

Předkládaný materiál si klade za cíl popsat současnou situaci, vyhodnotit slabá místa a navrhnout směry dalšího postupu.

Potřeba zpracovat tento materiál vyplynula z jednání minulého sjezdu, který v usnesení č. 7 uložil všem orgánům strany věnovat zvýšenou a systematickou pozornost personální práci. Analýzu této práce má Celostátní výbor předložit příštímu sjezdu KDU-ČSL.

V návaznosti na usnesení Sjezdu 1997 uložil Celostátní výbor KDU-ČSL na svém 121. zasedání dne 5. ledna 1999 Usnesení č. 353 generálnímu sekretáři a Ing. J. Kopřivovi zpracovat materiál k problematice personální práce.

Problematiku získávání členů a jejich stabilizaci bude řešit zvláštní materiál připravovaný bratry Šlápotou a Karasem. Vzdělávání a odbornému růstu členů strany se věnuje materiál “Vzdělávací projekt KDU-ČSL” zpracovaný Pavlem Severou a PhDr. Petrem Zajíčkem.

2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

A) Zaměstnanci strany

KDU-ČSL disponuje pro zabezpečení činnosti, koordinaci, organizaci a plnění dílčích úkolů aparátem, který je rozčleněn do tří úrovní (ústřední, krajská, okresní).

Pracovníci tohoto aparátu mají pro svoji činnost oporu v Organizačním řádu KDU-ČSL, schváleném Celostátní konferencí dne 21. března 1997.

Zaměstnanci strany jsou odměňováni na základě Mzdového předpisu KDU-ČSL schváleného Celostátním výborem dne 11. března 1997, změněného usnesením Celostátního výboru č. 274 a 363. Mzdový předpis je vypracován v souladu se Zákoníkem práce a dalšími platnými právními normami.

1. Ústřední kancelář

Skládá se z kanceláře generálního sekretáře a ze 6 oddělení (tiskové, zahraničních vztahů, ekonomické, informatiky, organizační a správy budov).

Do struktury ÚK spadají rovněž kanceláře klubů poslanců a senátorů P ČR.

2. Krajská kancelář

Struktura je rozdělena pro jednotlivé kraje takto:

4 zaměstnanci (krajský tajemník, politický pracovník, ekonomický asistent a sekretářka) pro kraj východočeský a jihomoravský,

3 zaměstnanci (krajský tajemník, ekonomický asistent a asistent) pro kraj Praha, středočeský, severočeský, západočeský, jihočeský a severomoravský.

3. Okresní kancelář

Na okresní kanceláři může být zaměstnán okresní tajemník a sekretářka (adm. pracovník). Skutečný stav obsazení však není v okresních kancelářích jednotlivých krajů jednotný.

Na obvodních kancelářích v Praze a na okresních kancelářích středočeského, jihočeského, západočeského a severočeského kraje nezaměstnává KDU-ČSL žádného zaměstnance v pracovním poměru.

V některých okresních kancelářích východočeského kraje zaměstnává KDU-ČSL okresního tajemníka, nebo sekretářku.

Na všech okresních kancelářích jihomoravského kraje (plný pracovní úvazek) a severomoravského kraje (částečný pracovní úvazek) jsou zaměstnáni okresní tajemníci. Sekretářky (adm. pracovníci) jsou zaměstnáni jen na některých okresních kancelářích.

Fyzický počet zaměstnanců v pracovním poměru ke dni 1. 4. 1999

Vedle zaměstnanců strany působí ve sféře politické práce KDU-ČSL také asistenti poslanců a senátorů.

Nejasnosti lze vysledovat v oblasti styku zaměstnanců strany a asistentů poslanců či senátorů, zejména pokud jde o překrývání různých funkcí.

B) Politici

Východiskem i měřítkem úspěšnosti jsou pro každou politickou stranu výsledky voleb. Při volbách do sněmovny se KDU-ČSL podařilo získat hlasy 9 % voličů, a tím 20 poslaneckých křesel.

Doplňovací volby do Senátu byly pro naši stranu ještě úspěšnější, když bylo zvoleno 6 senátorů kandidujících za čtyřkoalici. Celkem tak má KDU-ČSL 16 senátorů.

Za nejúspěšnější lze považovat výsledky komunálních voleb, kdy KDU-ČSL byla nejúspěšnější ze všech politických stran a získala celkem 7380 mandátů, z toho 1 primátora, 9 náměstků primátora, 620 starostů, 603 místostarosty, 5 radních statutárních měst a 487 radních. Nepodařilo se však dosáhnout většího úspěchu ve velkých městech.

Politická práce probíhá v KDU-ČSL na čtyřech úrovních - místní, okresní, krajské a centrální. Politická scéna však zatím umožňovala život pouze ve dvou úrovních - obec, centrum. Zde pochopitelně vznikla jistá disproporce či napětí, které vedlo k otázkám po smyslu “politicky neplnohodnotných” okresních i krajských článků (změna nastane zřízením krajů a přípravou voleb do jejich zastupitelstev v roce 2000). Tyto organizační celky by měly také sehrávat klíčovou roli právě při výběru vhodných osobností pro celostátní politiku. Zatímco na úrovni obec - místní organizace nejsou větší problémy s výběrem lidí či vyvozováním zodpovědnosti, při pohledu výše vidíme často prázdno a nejistotu.

Dosavadní mechanismy výběru politiků

• stranický

volby do příslušných orgánů strany dle Stanov, tento mechanismus není zatím nikterak zpochybňován, což může svědčit o jeho funkčnosti .

• primárních voleb

vznikl na sjezdu v Hradci Králové v září 1997 jako reakce na tlak nižších orgánů pro zvýšení pravomocí řadových členů v oblasti sestavování kandidátek. Průběh ukázal na nutnost podstatně detailnější regulace systému.

Způsob delegování na nejvyšší funkce ve státě je dán stanovami, avšak v minulosti nebylo vždy zřejmé, jak a proč příslušné stranické orgány postupovaly.

3. SMĚRY DALŠÍHO POSTUPU

A) Zaměstnanci strany

I přesto, že úroveň zaměstnanců strany je z hlediska odbornosti a přínosnosti pro stranu na dobré úrovni, bude třeba, aby nově zvolené vedení KDU-ČSL trvale dbalo na zvyšování kvalifikace pro výkon funkce (znalost cizích jazyků, oblast výpočetní techniky, organizační a mediální schopnosti atd.). Před vznikem nových krajů bude nutné nově upravit strukturu aparátu v krajích, včetně kontaktu s asistenty poslanců a senátorů.

B) Politici

Každá organizační úroveň musí mít svoji zodpovědnost za delegování určitého typu personálních návrhů. K tomu účelu si vytváří personální databázi, o schopných jedincích informuje vyšší stranický orgán. Za práci s lidmi má být zodpovědný jeden funkcionář .

Na úrovni místní organizace je prvořadým úkolem vytvářet vyvážené sestavy na kandidátkách jak z pohledu profesní skladby, tak stranické příslušnosti.

Okresní a krajský výbor spoluzodpovídají za přípravu kandidáta na senátora, připravují kandidáty na poslance a vyšší posty. Měly by mít představu o 2 - 3 kandidátech a v rámci možností jim nabízet účast na školeních či celostátních akcích.

Krajský výbor zodpovídá za personální utváření krajské stranické reprezentace, zvlášť za sestavování příslušných kandidátních listin do krajských voleb a voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu PČR.

Za celostátní personální politiku je zodpovědný předseda KDU-ČSL (případně místopředseda).

Každý z adeptů navrhovaných na kandidátku nebo do vyšších pozic by měl splňovat následující kriteria:

1. předpoklady a schopnosti; včetně schopnosti pro týmovou práci
2. připravenost k propagaci politické práce
3. dřívější zkušenosti
4. ochota pro vysoké nasazení
5. akceptovatelnost pro KDU-ČSL (minulost, pověst, věrohodnost, přitažlivost ...)

4. ZÁVĚR

Stanovení směrů personální politiky nemá být pro naši stranu reminiscencí na uplynulá léta kádrování, ale musí se stát integrální součástí její činnosti. Nestačí mít vize, dobré myšlenky, je třeba umět je uskutečnit. A to bez kvalifikovaných, motivovaných a schopných lidí nejde.

Tento materiál byl zpracován s cílem napomoci nově zvolenému vedení KDU-ČSL k přijetí účinných opatření v personální oblasti.

PŘÍLOHY (pro informaci)

1. ZÁSTUPCI KDU-ČSL ve veřejných funkcích

Přechodné období 1989 - volby 1990

Ministři

Volební období 1990 - 1992

Ministři

Náměstci

Ing. Jan Vácha (náměstek ministra dopravy ČSFR)

PhDr. Jindřich Kabát (kultura, vnitro ČR), Ing. A. Čaněk (zemědělství ČR), Ing. Ivan Foltýn (doprava ČR)

Poslanci

Federální shromáždění - Sněmovna národů 
Ing. Jaroslav Cuhra, Ing. Josef Lux, Ing. Jan Fričar, Ing. Ludvík Motyčka

Federální shromáždění - Sněmovna lidu
JUDr. Josef Bartončík, JUDr. Jiří Černý, MUDr. Stanislav Hanák, JUDr. Richard Sacher, Jaromír Šlápota

Česká národní rada
Ing. Stanislav Bělehrádek, Václav Cibuzar, MUDr. Josef Janeček, JUDr. Ivana Janů, Ing. Jiří Karas, Ing. Jan Kasal, Josef Kubiš, Ing. Josef Meier, Ing. Josef Pavela, Josef Šedivý, JUDr. Miloslav Výborný

Ústřední orgány státní správy

Volební období 1992 – 1996

Ministři

Náměstci

Ing. Ivan Foltýn (doprava), Ing. Václav Slavíček (zemědělství), Ing. Jaromír Talíř (kultura), Ing. Jaroslav Kopřiva (vnitro), Ing. Miroslav Kalousek (obrana), JUDr. Cyril Svoboda (spravedlnost), JUDr. Jiřina Voňková (práce a sociál. věci), Ing. Josef Svoboda (kultura), Ing. Josef Bednář (hosp. soutěž)

Poslanci

Federální shromáždění - Sněmovna národů
PhDr. František Čupr, Ing. Pavel Šustr, RNDr. Vilém Holáň, Ing. Pavel Šmíd, JUDr. Jaroslav Koutský, Ing. Pavel Jajtner

Federální shromáždění - Sněmovna lidu
Ing. Josef Borák, PhDr. Jan Krist, Ing. Zdeněk Smělík, Ing. Ivan Foltýn, Ing. Josef Lux, Jaroslav Orel, Ing. Jaroslav Cuhra

Česká národní rada
MUDr. Josef Janeček, Ing. Karel Mach, JUDr. Miloslav Výborný, Pavel Severa, Ing. Jan Kasal, JUDr. Ing. Jiří Karas, Ing. Stanislav Bělehrádek, MUDr. Eva Nováková, Ing. Jiří Uřičář, Ing. Ludvík Motyčka, Josef Krupík, Ing. Josef Pavela, Josef Kubiš, Ing. Pavel Šafařík, JUDr. Ivana Janů potom Ing. Jan Decker, Ing. Jan Vraný, Ing. Stanislav Kozák, Ing. Jiří Vačkář, Ing. Pavel Tollner, Jan Zahradníček, Mgr. Vladimír Koronthály, Jiří Haringer, Mgr. Věnceslav Lukáš, Karel Hrdý

Volební období 1996 – 1998

Ministři

Náměstci

Ing. Václav Slavíček (zemědělství), Ing. Hana Demlová (obrana), Ing. Miroslav Kalousek (obrana), Ing. Roman Línek (místní rozvoj), Ing. Tomáš Kvapil (místní rozvoj), Ing. Jaroslav Kopřiva (vnitro), Mgr. Vladimír Koronthály (kultura),

JUDr. Cyril Svoboda (zahraničí), Ing. Ivan Foltýn (doprava), Ing. Josef Bednář (místopředseda Úřadu pro hosp. soutěž), JUDr. Jiřina Voňková (práce a sociál. věci)

Poslanci

Ing. Jan Kasal, RNDr. Libor Ambrozek, Ing. Josef Borák, Ing. Jan Grůza, RNDr. Vilém Holáň, MUDr. Josef Janeček, JUDr. Ing. Jiří Karas, Mgr. Věnceslav Lukáš, Ing. Karel Mach, Mgr. Jaroslav Orel, Ing. Vladimír Procházka, Pavel Severa, Ing. Pavel Šafařík, Ing.Michaela Šojdrová, Ing. Pavel Tollner, Mgr. Pavla Jurková, Ing. Stanislav Bělehrádek, Ing. Josef Lux, Ing. Jaromír Talíř, JUDr. Miloslav Výborný

Senátoři

MUDr. Milan Špaček, Jan Zahradníček, RNDr. Oldřich Dočekal, MUDr. Eva Nováková, Ing. Jaroslav Petřík, Ing. Jiří Stodůlka, Ing. Jiří Šenkýř, Ing. Emil Škrabiš, MVDr. František Bartoš, Jan Benda, Bohumil Čada

Ústřední orgány státní správy

Ing. Stanislav Bělehrádek předseda Úřadu pro hospodářskou soutěž

Tošovského vláda 1998

Ministři

Náměstci

Ing. Tomáš Kvapil, Ing. Roman Línek (místní rozvoj), PaeDr. Vladimíra Rattayová (školství), Mgr. Vladimír Koronthály (kultura), JUDr. PhDr. Jiřina Voňková (práce a sociál. věci), Ing. Jaroslav Kopřiva (vnitro), Ing. Václav Slavíček (zemědělství), Ing. Hana Demlová (obrana), Ing. Josef Bednář (místopředseda Úřadu pro hosp. soutěž)

Ústřední orgány státní správy

Volební období 1998

Náměstci ministrů

Ing. Jaroslav Kopřiva (vnitro), Ing. Irma Zlatohlávková (finance), Ing. Josef Bednář (místopředseda Úřadu pro ochranu hosp. soutěže - do února 1999)

Poslanci

Ing. Jan Kasal, MUDr. Josef Janeček, Ing. Jaromír Talíř, JUDr. Miloslav Výborný, JUDr. Cyril Svoboda, RNDr. Libor Ambrozek, Ing. Jan Grůza, RNDr. Vilém Holáň, Ing. Miroslav Kalousek, JUDr. Ing. Jiří Karas, Ing. Tomáš Kvapil, Ing. Josef Lux, Ing. Jaroslav Lobkowicz, Ing. Ludmila Mullerová, Pavel Severa, Ing. Pavel Šafařík, Ing. Michaela Šojdrová, Ladislav Šustr, Ing. Pavel Tollner

Senátoři

JUDr. Petr Pithart, Ing. Jiří Šenkýř, Bohumil Čada, MVDr. František Bartoš, MUDr. Milan Špaček, Ing. Stanislav Bělehrádek, RNDr. Oldřich Dočekal, Ing. Josef Kaňa, Ing. Jaroslav Petřík, Ing. Jiří Stodůlka, Ing. Emil Škrabiš, Ing. Jaroslav Šula, Jan Zahradníček

Ústřední orgány státní správy

Ing. Stanislav Bělehrádek - předseda Úřadu pro ochranu hospod. soutěže (do prosince 1998)

Ing. Josef Bednář - předseda Úřadu pro ochranu hospod. soutěže (od února 1999)