KDU.breadcrumbs.homeVolby 2017 Aktuality Stanislav Antoš: Vzkaz mladým? Vstupte do politiky, jde o váš další život
Zpět

Stanislav Antoš: Vzkaz mladým? Vstupte do politiky, jde o váš další život

Přidáno 4. 10. 2017 tiskové oddělení
25. 9. 2017 MF Dnes
Lídr krajské KDU-ČSL Stanislav Antoš si přeje, aby zmizela špatná pověst politických stran

Největším problémem české politiky je to, že lidé nevstupují do politických stran. Je o tom přesvědčen lídr kandidátky KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny Stanislav Antoš z Domažlic. „Byl jsem na schůzi bavorské CSU neboli Křesťansko-sociální unie Bavorska, ve městě, které má 20 tisíc obyvatel. A straníků tam bylo 400, možná 500. Tolik členů nemají všechny politické strany v domažlickém okrese dohromady,“ popsal Antoš, který na Západočeské univerzitě vystudoval dálkově politologii a získal titul Bc. V politice je jeho vzorem Horst Seehofer, předseda CSU v Bavorsku. I proto, že není k přistěhovalcům tak vstřícný jako německá kancléřka Angela Merkelová.

* Jaké máte vysvětlení proto, že lidé v Česku nechtějí do politiky? Nevstupují do politických stran, říkají, že politika je svinstvo, zatímco v Rakousku mají strany i 300 tisíc členů, u nás mají v průměru 10 tisíc členů. Mimochodem, kolik má KDU-ČSL členů?

Kolem 30 tisíc, po komunistech druhý nejvyšší počet. Lidé nevstupují do politických stran, protože strany nemají dobrý zvuk. A nemají dobrý zvuk, protože do nich lidé nevstupují. To je gordický uzel. Kdo ho rozsekne, zachrání vlast. V politické rovině.

* Vy ho hodláte rozseknout?

To asi ne, ale mám zkušenost z Bavorska. Byl jsem tam na schůzi CSU ve městě, které má 20 tisíc obyvatel. A straníků tam bylo 400, možná 500. Vtip je totiž v tom, že je-li tak velká konkurence uvnitř nějaké organizace, dělat místního předsedu už vyžaduje jisté znalosti, vědomosti a morální bezúhonnost. Protože za takovým předsedou stojí další čtyři, kteří by jeho funkci jistě převzali, kdyby zaváhal. Když v Česku má nějaká strana třeba 10 členů, tak je evidentní, že tam žádná konkurence nemůže fungovat. Je to smrtící spirála, která už o moc hlouběji jít nemůže.

* Kdybyste chtěl inspirovat mladé ke vstupu do stran, co byste jim řekl?

Že jde o jejich život. Já mám radost, když se lidé angažují ve spolcích typu ochránců zvířat nebo v ekologických a jiných iniciativách, protože oni svůj tlak dokážou využít v rámci komunální politiky. Nechávají se totiž někdy napsat na různé kandidátní listiny. Kdyby ale do stran vstoupili, bylo by to lepší. Ale v Česku na stranictví ulpěl nepříjemný odér minulosti. Za minulého režimu byl totiž člen komunistické strany zároveň nomenklaturní kádr a profitoval z členství na veškeré úrovni. Někdo z titulu členství v KSČ dělal náměstka, někdo parťáka v pracovní četě. Toto ve společnosti očerňuje všechny strany.

* Minulost se zkrátka s námi táhne? A vláda jedné strany za minulého režimu zdiskreditovala dnešní demokratické strany.

Já si to myslím.

* To se ale přece netýká mladých, kteří tu dobu nezažili. Převzali nechuť ke stranictví od rodičů?

Problém je, že ve stranách jsou převážně starší lidé, proto je to tam neláká. Muselo by jich tam vstoupit víc.

* Některé strany nechtějí přijímat členy a chtějí zůstat jako spolky vyvolenců se zájmem o funkce.

Také se to může stát. Ale my jsme otevření a také se k nám lidé nehrnou. My jsme v Domažlicích v posledních dvou letech přijali asi tři členy, v rámci kraje pak asi 20.

* Pomohl by nějaký nábor?

To nejde. Vstupování do stran musí zůstat na principu dobrovolnosti. Jako musí být i účast ve volbách dobrovolná.

* Budete v kampani používat problematiku imigrantů? Není to pod úroveň politologa?

Není. Já rozumím tomu, že lidé mají strach. Sám považuji za největší vítězství našich předků, když odrazili Turky od Vídně, ale nemám rád hysterii, která je kolem toho rozpoutaná a budu proti ní vystupovat. Česko přijalo jen 12 migrantů, to je úsměvné. Chápu, že problémy Evropy existují, a mám radost, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nedávno uvedl, že se podařilo díky dohodě s Tureckem snížit o 97 procent migraci směrem do Řecka a asi o 80 procent díky opatřením v Libyi. V tomto směru musí Evropa aktivněji pracovat a mám radost, že už se něco povedlo. Musíme si také uvědomit, že když přijdou Syřané, tak je evidentní, že se chtějí vrátit domů, když přijdou migranti z Afriky či Afghánistánu, jejich motivace jsou úplně jiné a nesplňují statut uprchlíka. Ty je třeba repatriovat zpátky.

* O německé kancléřce Angele Merkelové se říká, že pozvala uprchlíky do Evropy. Přesto je její obliba vysoká. V Česku imigranti nejsou, přitom je to zde velké téma. Berete si z kancléřky příklad?

Spíš z Horsta Seehofera, předsedy CSU v Bavorsku, ten je mi bližší. Byl jsem přítomen jeho projevu, kdy jednoznačně řekl, že těm, kteří jsou v nesnázích, po jistou dobu pomůže, ale musí dodržet kulturní pravidla. Paní Merkelová v tomto směru byla až příliš otevřená. V Česku nerozumíme tomu, proč má takový úspěch. Důvod je jednoduchý, migrační téma není jediné téma v Německu. Úspěch je dán otázkou hospodářství, zaměstnanosti. Vždyť Německo je ekonomický motor celého kontinentu. Ale je vidět, že se názory lidí regionálně různí. Jiné jsou v Porýní, jiné v nových spolkových zemích, kde stereotypy, jako v Česku, přetrvávají a levicová Die Linke z toho žije. Rozdíly v Německu jsou a záleží, odkud si sdělovací prostředky vezmou příklady. Proto se nám postavení kancléřky může jevit jako zcela nepochopitelné, ale situace je tam daleko pestřejší. Jisté ale je, že s imigrací mají problémy, jejich otevřenost byla veliká a i tak dobře organizačně vedený stát bude mít co dělat, aby repatriace, na kterou tam čeká 700 tisíc lidí, v rozumném časovém horizontu zvládl.

* KDU-ČSL vystoupila s tím, že nevylučuje po parlamentních volbách koalici s ANO. Je to i váš názor?

Hnutí ANO je strana jednoho muže. Lídr Antoš a lídr Babiš jsou navíc naprosto odlišní jedinci. Není větší rozdíl mezi člověkem, který bydlí v paneláku, a člověkem, který si postavil vilu za peníze z Evropské unie. Mezi člověkem, který nebyl za minulého režimu v komunistické straně, a měl kvůli tomu spíš potíže, a člověkem, který si za minulého režimu vybudoval kariéru. Ale musíme si uvědomit, že když se bude každý vyhraňovat proti každému - nepočítám do toho extremistické politické proudy, se kterými se dá těžko domluvit - tak nakonec vládu nesestaví nikdo.

* Proč dnes senioři velebí minulý režim? Protože byli mladí? Protože tehdy měli funkce a dnes je nemají?

Všechno dohromady. Já to nikomu nevyčítám. Často to slyším od bývalých pohraničníků. Tehdy do Česka nemohli migranti, protože my jsme hlídali hranice, tvrdí. Oni je ale hlídali proto, aby odtud lidé neutíkali na západ - a ne aby sem nechodil někdo z druhé strany. Vzpomínají rádi na toto období. Musíme s tím počítat.

* Že nám budou pohraničníci říkat, že tu nebyli migranti a že tu byl pořádek?

Ano. Jeden pohraničník mi toto období radostně obhajoval. Já to chápu, hlídal na hranicích, měl z toho nějaké výhody, viděl v tom nějaké poslání, ale zapomněl na to, že má vnoučata na studiích ve Spojených státech, takže kdybychom zase zavřeli hranice, vnuci se mu nevrátí.

Profil Stanislav Antoš * Narodil se 13. listopadu 1966, pracuje jako místostarosta Domažlic. Vystudoval střední školu ve Stodu a politologii a mezinárodní vztahy na Západočeské univerzitě v Plzni. Pracoval jako redaktor a později také šéfredaktor Domažlického deníku, pracoval i jako pojišťovací poradce. * Do zastupitelstva Domažlic se dostal poprvé v roce 1994, kdy byl členem ODS. Ve volbách 1998 mandát neobhájil, když kandidoval jako nestraník za Unii svobody. Křeslo získal zpět za KDU-ČSL ve volbách 2006. Ve volbách 2010 post zastupitele neobhájil. Podařilo se mu to ale ve volbách 2014, kdy již po třetí vedl kandidátku KDU-ČSL, za kterou se stal místostarostou. Je ženatý.