Dokumenty

Rozbalit vše

Stanovy

Preambule

KDU-ČSL je politická strana založená na dobrovolném společenství občanů, kteří se účastní společenského a politického života ve své obci, kraji a státě. Vychází z odkazu evropské kultury a z tradic křesťanskodemokratických a křesťanskosociálních stran a hnutí u nás i ve světě. Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová rozvíjí humanitní a demokratické tradice naší společnosti a usiluje o uplatňování konzervativních hodnot v politické oblasti.

Základní ustanovení

§ 1

  1. Politická strana nese název Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (dále jen „strana“), její zkratka je KDU-ČSL.
  2. KDU-ČSL je politickou stranou ve smyslu zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
  3. Strana působí v České republice.
  4. Sídlem strany je Praha, Palác Charitas, Karlovo náměstí 317/5, 128 00 Praha 2.

Programové zásady a cíle

§ 2

  1. KDU-ČSL je politická strana, jež usiluje o uplatňování křesťanských a konzervativních hodnot ve společnosti a státu.
  2. KDU-ČSL hájí důstojnost lidské osoby od početí do přirozené smrti a principy společného dobra, spravedlnosti, subsidiarity a solidarity. Východiska pro řešení politických problémů nachází KDU-ČSL v křesťanské sociální etice.
  3. KDU-ČSL hájí rodinu jako společenství muže, ženy a dětí a považuje ji za základní podmínku života společnosti a státu. Rodina tu není pro společnost a pro stát, ale společnost a stát tu jsou pro rodinu.
  4. KDU-ČSL prosazuje právní stát a parlamentní demokracii, ve které je každý člověk odpovědný za sebe a svou rodinu, spoluzodpovědný za svou obec a zemi, kde žije. KDU-ČSL klade důraz na vlastní iniciativu člověka, svobodnou názorovou diskuzi, sebeorganizaci společnosti a široké zapojení občanů do rozhodovacích procesů.
  5. KDU-ČSL prosazuje sociálně tržní hospodářství. Fungování svobodného trhu je pro KDU-ČSL nemyslitelné bez pevného právního rámce a potřebného ohledu k těm, kdo zůstávají na okraji společnosti.

Členství, práva a povinnosti

§ 3

  1. Členem strany může být občan České republiky starší 18 let, který není členem jiné politické strany nebo hnutí.
  2. K přijetí za člena dochází na základě podání přihlášky do KDU-ČSL a prohlášení, že nebyl členem Lidových milicí, Státní bezpečnosti nebo spolupracovníkem Státní bezpečnosti, opatřené podpisem. Prohlášení se nepožaduje u uchazečů narozených po 17. 11. 1971. Přihlášku je možné podat členu výboru místní organizace, ve které chce uchazeč o členství působit, nebo prostřednictvím okresní či krajské kanceláře strany.
  3. Není-li dále stanoveno jinak, rozhoduje o přijetí za člena výbor místní organizace, ve které chce uchazeč o členství působit, po vyjádření příslušného okresního výboru strany. O přijetí za člena rozhoduje přímo okresní výbor v případě, kdy výbor místní organizace, ve které chce uchazeč o členství působit, nerozhodne o přijetí do tří měsíců od podání přihlášky.
  4. Člen strany musí být členem místní organizace. Člen může požádat o převedení do kterékoliv místní organizace. Této žádosti, není-li námitek z místní organizace, kam člen žádá převést, musí být vyhověno.
  5. Pokud je přihláška o členství v KDU-ČSL zamítnuta, musí to být uchazeči písemně sděleno. Uchazeč o členství ve straně se může proti zamítavému rozhodnutí do 15 dnů od doručení odvolat k celostátnímu rozhodčímu sboru.

§ 4

Členství v KDU-ČSL zaniká:
  1. úmrtím
  2. písemným prohlášením o vystoupení ze strany doručeným tomu orgánu strany, jehož je členem
  3. vstupem do jiné politické strany nebo hnutí
  4. přijetím kandidatury na kandidátce jiné volební strany bez souhlasu příslušného výboru
  5. vyloučením
  6. nezaplacením členského příspěvku do 31. 12. v příslušném kalendářním roce
  7. zjištěním, že prohlášení podle § 3 odst. 2 nebylo pravdivé
Členství ve straně se pozastaví:
  1. na základě písemného oznámení člena doručeného příslušné místní organizaci a orgánům strany, jichž je členem, v případě neslučitelnosti členství ve straně a jím vykonávané funkce nebo zaměstnání, přičemž členství se pozastavuje od okamžiku doručení písemného oznámení místní organizaci,
  2. na základě vlastní písemné žádosti doručené příslušné místní organizaci a orgánům strany, jichž je členem,
  3. jako forma stranického trestu dle § 8.

O zániku členství v KDU-ČSL
  • podle odst. 1 písm. c) až g) a o pozastavení členství v KDU-ČSL podle odst. 2 musí být dotyčný člen příslušným stranickým orgánem písemně vyrozuměn.

§ 5

Člen strany má právo:
  1. účastnit se jednání výroční členské schůze a členských schůzí, jichž je členem,
  2. volit a být volen do funkcí v KDU-ČSL,
  3. být informován o přijatých usneseních orgánů strany,
  4. předkládat všem stranickým orgánům náměty, stížnosti a připomínky a být do devadesáti dnů vyrozuměn o řešení,
  5. svobodně vyjadřovat a obhajovat své názory a předávat je k rozhodnutí voleným orgánům strany,
  6. v případě sporu se odvolávat k celostátnímu rozhodčímu sboru,
  7. účastnit se zasedání stranických orgánů, jestliže se rozhoduje o jeho činnosti nebo chování.

§ 6

Člen strany je povinen:
  1. prosazovat cíle strany a podílet se na plnění programu strany,
  2. řídit se stanovami a vnitrostranickými normami,
  3. plnit usnesení a rozhodnutí stranických orgánů,
  4. plnit převzaté úkoly a nést za ně odpovědnost,
  5. platit stanovené členské příspěvky,
  6. neprodleně oznamovat předsedovi místní organizace změny kontaktních údajů, které jsou předmětem členské evidence.

§ 7

  1. Stranickými odměnami jsou čestné členství, čestná funkce a zasloužilé členství.
  2. Stranické odměny udělují vyšší stranické orgány na návrh nižších orgánů.
  3. Zasloužilý člen je zproštěn povinnosti platit členské příspěvky.

§ 8

  1. Stranickými tresty jsou pozastavení výkonu funkce, zbavení funkce, pozastavení členství, odebrání čestného členství, odebrání zasloužilého členství a vyloučení ze strany.
  2. O stranickém trestu rozhoduje krajský výbor, celostátní výbor, celostátní konference nebo sjezd strany v rozsahu své působnosti. O odebrání čestného členství, zasloužilého členství a vyloučení ze strany rozhoduje vždy celostátní výbor, celostátní konference nebo sjezd strany. K přijetí rozhodnutí je třeba dvoutřetinová většina všech členů orgánu.
  3. Před uložením stranického trestu musí být člen pozván na jednání toho orgánu, který bude o uložení stranického trestu rozhodovat, ten mu před rozhodnutím dá možnost se hájit.
  4. Rozhodnutí s odůvodněním stranického trestu musí být vydáno písemně a členu doručeno do 30 dnů od jednání příslušného orgánu. Člen má právo se proti rozhodnutí do 15 dnů od doručení odvolat k celostátnímu rozhodčímu sboru. Celostátní rozhodčí sbor rozhodne do 30 dnů o odvolání.
  5. Vyloučit člena z KDU-ČSL lze jen pro: zvlášť hrubé porušení stanov,
    soustavné zanedbávání základních členských povinností,
    hrubé a zaviněné porušení povinností při hospodaření s majetkem strany,
    spáchání úmyslného trestného činu, za který byl pravomocně odsouzen,
    zneužití stranické nebo veřejné funkce,
    opakované jednání, které poškozuje stranu. 
  6. K opětnému přijetí za člena KDU-ČSL lze přistoupit jen na základě písemné žádosti, kterou je třeba adresovat krajskému výboru. Ten si před rozhodnutím o této žádosti vyžádá vyjádření místní a okresní organizace strany, v jejichž obvodu byl někdejší člen strany organizován. Ustanovení § 3 odst. 5 stanov platí obdobně. Při opětném přijetí je krajský výbor oprávněn rozhodnout, že znovu přijatý člen nesmí po určitou dobu vykonávat žádnou stranickou funkci.

Organizační struktura a orgány KDU-ČSL

§ 9

  1. Organizační strukturu KDU-ČSL tvoří:
    1. celostátní organizace
    2. krajské organizace
    3. okresní organizace
    4. místní nebo městské organizace (dále jen místní organizace)
  2. Celostátní organizace sdružuje všechny krajské organizace.
  3. Krajské organizace působí v hranicích vyšších územních samosprávních celků a sdružují všechny místní a okresní organizace KDU-ČSL na území dané oblasti.
  4. Okresní organizace působí zpravidla v hranicích okresu a tvoří ji všechny místní organizace a členové KDU-ČSL v okrese. Výjimky schvaluje příslušný krajský výbor.
  5. Místní organizace je základní organizační jednotka strany a je tvořena minimálně třemi členy, z nichž alespoň jeden má trvalý pobyt v jejím územním obvodu. Místní organizace vzniká rozhodnutím ustavující schůze na základě předchozího souhlasu příslušného okresního výboru.
  6. Místní organizace zaniká : a)   usnesením místní organizace přijatým alespoň 2/3 všech jejích členů,
    b)     usnesením okresního výboru, pokud počet jejích členů klesne pod tři a tento stav trvá déle než jeden rok,
    c)      rozhodnutím krajského výboru na návrh okresního výboru o jejím zrušení, pokud svou činností závažným způsobem poruší stanovy strany, programové dokumenty KDU-ČSL nebo dlouhodobě poškozuje stranu.
  7. V Praze je ustavena městská organizace strany, která má postavení krajské organizace. Ustanovení o krajských a okresních organizacích se použijí přiměřeně.  
  8. Jednotlivé organizační složky strany mají právo činit úkony vymezené stanovami a dalšími vnitrostranickými normami.
  9. K odchylkám od organizačního členění strany může dojít tehdy, jsou-li tyto odchylky účelné pro účinnou stranickou práci a byly schváleny příslušným krajským výborem. V Brně, Plzni a Ostravě má městská organizace postavení okresní organizace a místní organizace působí na území městských částí či obvodů. Ustanovení o okresních a místních organizacích se použijí přiměřeně.
  10. V rámci strany se mohou ustavit profesní, zájmová či regionální sdružení nebo kluby. Řídí se vlastními statuty, které nesmí být v rozporu se základními stranickými dokumenty a které schvalují příslušné výbory strany. V případě, že činnost nebo statuty těchto sdružení nebo klubů odporují základním stranickým dokumentům a současně se tato sdružení nebo kluby odvolávají na jakékoli spojení nebo závislost na KDU-ČSL, pak celostátní výbor strany jejich činnost pozastaví, případně je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat k celostátnímu rozhodčímu sboru do 15 dnů.

§ 10

  1. Orgány celostátní organizace KDU-ČSL jsou sjezd, celostátní konference, celostátní výbor, předsednictvo strany, celostátní rozhodčí sbor a celostátní revizní komise.
  2. Orgány krajské organizace KDU-ČSL jsou krajská konference, krajský výbor, krajské předsednictvo, krajská revizní komise.
  3. Orgány okresní organizace KDU-ČSL jsou okresní konference, okresní výbor, okresní předsednictvo, okresní revizní komise.
  4. Orgány místní organizace KDU-ČSL jsou výroční členská schůze, členská schůze, výbor místní organizace.

§ 11

  1. Statutárním orgánem strany je předsednictvo strany. Jménem strany jedná, pokud není stanovami stanoveno jinak, předseda strany a místopředsedové strany. Podpisové právo za stranu má předseda nebo první místopředseda, případně pověřený člen celostátního výboru. V pracovněprávních záležitostech má podpisové právo generální sekretář. Předseda, popřípadě generální sekretář může na základě organizačního řádu zmocnit k uzavírání vymezených právních úkonů i jiné zaměstnance strany. Organizační řád stanoví, u kterých vymezených právních úkonů je třeba společného podpisu předsedy a generálního sekretáře.
  2. V krajské organizaci je orgánem se všeobecnou působností krajský výbor. Jménem krajské organizace jedná předseda a místopředsedové. Podpisové právo má předseda nebo místopředseda, případně pověřený člen krajského výboru.
  3. V okresní organizaci je orgánem se všeobecnou působností okresní výbor. Jménem okresní organizace jedná předseda a místopředsedové. Podpisové právo má předseda nebo místopředseda, případně pověřený člen okresního výboru.

§ 12

  1. Orgány strany se usnáší za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů nebo delegátů, pokud není stanovami stanoveno jinak. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů nebo delegátů, pokud stanovami není stanoveno jinak. Způsob jednání a usnášení se jednotlivých revizních komisí a celostátního rozhodčího sboru podrobně upravují statuty těchto orgánů.
  2. Jednání sjezdu a konferencí podrobně upravuje sjezdem nebo konferencí schválený jednací a volební řád. Volba předsedy a místopředsedů příslušných orgánů probíhá vždy tajným hlasováním. O způsobu volby dalších členů příslušného orgánu rozhoduje sjezd nebo příslušná konference.
  3. Náhradníky členů nebo delegátů všech orgánů strany se stávají nezvolení kandidáti příslušného orgánu podle pořadí získaných hlasů, pokud dosáhnou nadpoloviční většiny hlasů přítomných delegátů. Nezískají-li kandidáti nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů, je potřeba schválit pořadí náhradníků závěrečným usnesením sjezdu, příslušné konference nebo výroční členské schůze.
  4. Pokud je to nezbytně nutné, může předseda nebo předsedající příslušného stranického orgánu vyzvat všechny jeho členy k hlasování per rollam (písemně nebo elektronicky). O takto provedeném hlasování se vede zápis, kde je uvedeno hlasování jednotlivých členů. Usnesení je přijato, pokud se pro návrh vyjádří nadpoloviční většina všech členů orgánu.

Sjezd

§ 13

  1. Sjezd je vrcholným orgánem strany. Svoláván je na základě usnesení celostátní konference předsedou strany.
  2. Sjezd se schází jedenkrát za dva roky, nejpozději do konce druhého kalendářního roku následujícího po roku konání posledního sjezdu. Dobu a místo konání sjezdu a jeho program určuje celostátní konference.
  3. Mimořádný sjezd strany musí být svolán na základě usnesení celostátní konference nebo na návrh okresních organizací reprezentujících minimálně 1/3 členské základny, a to nejpozději do 90 dnů od podání návrhu. Usnesení o svolání nebo návrh na svolání mimořádného sjezdu musí obsahovat ty body programu, pro které se má mimořádný sjezd strany konat.

§ 14

  1. Delegáty sjezdu s právem hlasovacím jsou:
  • členové celostátní konference,
  • zástupci okresních organizací, kteří jsou voleni na okresních konferencích strany podle klíče stanoveného celostátní konferencí podle § 28.

§ 15

  1. Sjezd projednává zejména:
a)     zprávu předsedy strany,
b)     zprávu o činnosti klubu poslanců a klubu senátorů,
c)      finanční zprávu a další zprávy,
d)     návrhy podané na sjezdu, které se týkají politiky, organizace a financování strany.


  1. Zprávu celostátní revizní komise a zprávu celostátního rozhodčího sboru bere sjezd na vědomí.
  2. Sjezd určuje základní směr politiky KDU-ČSL v příštím období.
  3. Sjezd rozhoduje třípětinovou většinou: a)     o sloučení, rozdělení nebo zrušení strany,
    b)     o způsobu naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany.
  4. Sjezd volí a odvolává: a)     předsedu strany, prvního místopředsedu a až čtyři další místopředsedy strany,
    b)     patnáct členů celostátního výboru,
    c)      předsedu, členy a náhradníky celostátní revizní komise,
    d)     předsedu, členy a náhradníky celostátního rozhodčího sboru.
  5. Návrhy na volbu členů podle předešlého odstavce předkládá sjezdu strany odstupující celostátní konference, krajské výbory a delegáti sjezdu.
  6. Sjezd schvaluje členy a náhradníky celostátní konference, zástupce krajských organizací, kteří jsou voleni na krajských konferencích dle klíče stanoveného celostátní konferencí podle § 28.
  7. Sjezd schvaluje program strany a stanovy strany, případně jejich změny.

Předsednictvo strany

§ 16

  1. Předsednictvo strany se schází podle potřeby zpravidla jednou týdně. Skládá se z předsedy strany, všech místopředsedů strany, generálního sekretáře, zástupce klubu poslanců, zástupce klubu senátorů. Ve všech případech hlasování předsednictva rozhoduje při rovnosti hlas předsedy strany.
  2. Předsednictvo strany zejména:
  • projednává aktuální politické otázky
  • koordinuje činnost klubu poslanců, klubu senátorů a členů vlády
  • ukládá úkoly předsedovi, místopředsedům, generálnímu sekretáři, případně dalším funkcionářům strany
  • předkládá celostátnímu výboru návrh ročního rozpočtu a roční účetní uzávěrky strany,
  • na návrh předsedy strany a doporučení celostátního výboru jmenuje a odvolává generálního sekretáře,
  • jmenuje a odvolává předsedy odborných komisí.

Celostátní výbor

§ 17

  1. Celostátní výbor je výkonným orgánem strany. Schází se podle potřeby minimálně desetkrát ročně a je tvořen předsednictvem strany, patnácti členy volenými na sjezdu, členy vlády, hejtmany krajů nebo jejich náměstky, za každý kraj však nejvýše jeden zástupce, členy exekutivy Evropských společenství, předsedou národní delegace KDU-ČSL v Evropském parlamentu, předsedy a místopředsedy Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, kteří jsou členy strany.
  2. Celostátní výbor zejména:
  • schvaluje návrh ročního rozpočtu, roční uzávěrku strany a je oprávněn provádět v průběhu roku rozpočtová opatření podléhající schválení nejbližšího zasedání celostátní konference
  • projednává zásadní politické otázky,
  • ukládá úkoly předsedovi strany, místopředsedům strany, generálnímu sekretáři, případně dalším funkcionářům strany,
  • dává souhlas k návrhům generálního sekretáře na zařazení a na změnu zařazení u funkcí zástupce generálního sekretáře, vedoucí oddělení ústřední kanceláře a krajský tajemník,
  • předkládá jménem strany personální návrhy na celostátní úrovni,
  • schvaluje organizaci ústřední kanceláře a mzdový předpis,
  • na návrh předsedy strany doporučuje předsednictvu strany jmenování a odvolání generálního sekretáře,
  • rozhoduje o konečném pořadí na kandidátních listinách do Poslanecké sněmovny na základě výsledků primárních voleb a uzavřených koaličních dohod. Změnu pořadí oproti výsledkům primárních voleb musí celostátní výbor předem zdůvodnit a projednat s krajskými výbory,
  • rozhoduje o nominaci kandidátů do jednotlivých obvodů při volbách do Senátu na základě výsledků primárních voleb a uzavřených koaličních dohod. Návrh, který by byl v rozporu s výsledkem primárních voleb, musí celostátní výbor předem zdůvodnit a projednat s krajským výborem,
  • realizuje volební a povolební koalice.
(3)       Celostátní výbor rozhoduje ve všech dalších záležitostech, ve kterých je třeba rozhodnout před nejdříve možným zasedáním celostátní konference. Takové rozhodnutí musí být předloženo prvnímu následujícímu zasedání celostátní konference k dodatečnému schválení.

Celostátní konference

§ 18

  1. Celostátní konference je nejvyšším orgánem strany mezi sjezdy. Má všeobecnou působnost a odpovědnost za činnost strany. Schází se podle potřeby nejméně dvakrát do roka, je tvořena celostátním výborem strany, zástupci krajských organizací volenými na krajských konferencích dle § 28 a schválenými sjezdem, všemi poslanci, senátory Parlamentu ČR a poslanci Evropského parlamentu, kteří jsou členy strany.
  2. Celostátní konference realizuje usnesení sjezdu, řídí činnost strany v období mezi sjezdy a rozhoduje ve všech záležitostech, které nejsou těmito stanovami výslovně vyhrazeny jiným orgánům. Celostátní konference schvaluje postoj strany k zásadním politickým otázkám a schvaluje zprávy celostátního předsednictva a celostátního výboru.
  3. Celostátní konference rozhoduje o svolání sjezdu, navrhuje jeho program a předkládá zprávu o politické, organizační a finanční činnosti strany, zprávu o plnění usnesení sjezdu a o vyřízení všech návrhů vzešlých na sjezdu a přidělených sjezdem k vyřízení; organizačně zajišťuje přípravu sjezdu.
  4. Celostátní konference plní zejména tyto další úkoly:
  • schvaluje roční rozpočet a roční uzávěrku strany,
  • schvaluje kandidáta na úřad prezidenta republiky,
  • zřizuje a ukončuje činnost odborných komisí,
  • určuje klíč pro volbu členů celostátní konference na krajských konferencích podle § 28,
  • schvaluje jednací a organizační řád strany, volební řád podle § 28, příspěvkový řád, nominační řád, rozhodčí řád a statut celostátního rozhodčího sboru a celostátní revizní komise a směrnici pro hospodaření a účtování v KDU-ČSL,
  • bere na vědomí zprávy celostátní revizní komise a celostátního rozhodčího sboru,
  • určuje zmocněnce strany ve smyslu zákona o volbách do parlamentu,
  • jestliže se v průběhu funkčního období uvolní funkce 1. místopředsedy nebo místopředsedy, volí a odvolává ze svého středu nástupce do konce funkčního období.
(5)      Celostátní konference má právo se účastnit s hlasem poradním předseda celostátního rozhodčího sboru, předseda celostátní revizní komise a krajští tajemníci.

Krajské orgány strany

§ 19

  1. Nejvyšším orgánem krajské organizace je krajská konference.
  2. Krajská konference je svolávána krajskýmvýborem jedenkrát za dva roky, nejpozději do konce druhého kalendářního roku následujícího po roku konání poslední krajské konference, nebo požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 delegátů krajské konference nebo nejméně 1/3 místních organizací příslušné krajské organizace.
  3. Krajské konference se zúčastní s právem hlasovacím členové celostátní konference z kraje, členové krajského výboru a delegáti zvolení podle klíče v § 28.
  4. Krajská konference projednává zejména: a)     zprávu předsedy krajského výboru,
    b)     zprávu o činnosti klubu zastupitelů krajů,
    c)      finanční zprávu a další zprávy, případně návrhy vzešlé na konferenci.
     
  5. Krajská konference dále: a)     hodnotí dosavadní činnost a stanoví základní politické úkoly krajské organizace na příští období a určuje způsob jejich plnění,
    b)     stanoví počet místopředsedů, počet dalších členů krajského předsednictva a celkový počet členů krajského výboru,
    c)      volí a odvolává předsedu a místopředsedu krajské organizace, volí a odvolává členy krajského předsednictva a další členy krajského výboru, minimálně jednoho navrženého za okresní organizaci, předsedu, čtyři členy a stejný počet náhradníků krajské revizní komise,
    d)     volí své zástupce a náhradníky do celostátní konference v počtu určeném celostátní konferencí dle § 28.

    (6) Krajské předsednictvo je výkonným orgánem krajského výboru. Schází se podle potřeby zpravidla jednou měsíčně. Skládá se z předsedy, místopředsedů, krajského tajemníka, až tří členů volených krajskou konferencí a předsedy klubu členů zastupitelstva kraje, pokud je členem strany.
  6. Krajské předsednictvo je výkonným orgánem krajského výboru. Schází se podle potřeby zpravidla jednou měsíčně. Skládá se z předsedy, místopředsedů, krajského tajemníka, až tří členů volených krajskou konferencí a předsedy klubu členů zastupitelstva kraje, pokud je členem strany.
  7. Krajské předsednictvo zejména: a)     je hlavním představitelem strany v kraji, zodpovídá za činnost strany v regionu,
    b)     v době mezi zasedáními krajského výboru zajišťuje, kontroluje a koordinuje plnění úkolů uložených krajským výborem a vyššími stranickými orgány v krajské organizaci,
    c)      připravuje a svolává krajský výbor a podává zprávu o své činnosti,
    d)     operativně řeší politické otázky.
     
  8. Krajský výbor je nejvyšší orgán strany v kraji mezi krajskými konferencemi. Schází se podle potřeby nejméně čtyřikrát ročně a je tvořen krajským předsednictvem, krajským předsedou a místopředsedy, členy volenými krajskou konferencí a členy klubu krajských zastupitelů, kteří jsou členy strany.
  9. Krajský výbor zejména:
  • řídí, kontroluje a koordinuje činnost všech organizačních složek strany v kraji,
  • svolává krajskou konferenci a pověřuje krajské předsednictvo jejím zajištěním, stanoví počet delegátů dle paragrafu 28,
  • sestavuje kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev krajů na základě výsledků primárních voleb,
  • jestliže se v průběhu funkčního období uvolní funkce předsedy nebo místopředsedy, volí a odvolává ze svého středu jejich nástupce do konce funkčního období,
  • na zasedání přizvává předsedu krajské revizní komise, předsedy okresních výborů, případně další funkcionáře, kteří mají hlas poradní,
  • zajišťuje tok informací mezi ústředím strany a daným krajem,
  • navrhuje kandidáty do vyšších stranických funkcí,
  • řeší politické otázky ve vztahu k orgánům státní správy a samosprávy v daném kraji,
  • předkládá jménem strany personální návrhy na krajské úrovni,
  • volí a odvolává členy příslušné nominační komise (viz nominační řád).

Okresní orgány strany

§ 20

  1. Okresní konference je nejvyšším orgánem okresní organizace strany.
  2. Okresní konferenci svolává okresní výbor jedenkrát za dva roky, nejpozději do konce druhého kalendářního roku následujícího po roku konání poslední okresní konference, nebo požádá-li o to nejméně 1/3 členů okresní organizace. Okresní konference se účastní s právem hlasovacím členové celostátní konference a členové krajského výboru z okresu, členové okresního výboru a delegáti, kteří jsou voleni v místních organizacích na základě klíče podle § 28 odst. 1. Každá místní organizace musí mít zastoupení alespoň jedním delegátem.
  3. Okresní konference je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů.
  4. Okresní konference projednává zejména: a)     zprávu předsedy o činnosti okresního výboru,
    b)     výsledky stranické činnosti za uplynulé období, jedná o hlavních úkolech okresní organizace na příští období a určuje způsob jejich provádění.
  5. Okresní konference dále: a)     stanoví počet členů okresního výboru, případně může ustavit okresní předsednictvo,
    b)     volí a odvolává předsedu, místopředsedy a další členy okresního výboru až do počtu 21, předsedu, dva členy a stejný počet náhradníků okresní revizní komise,
    c)      volí a odvolává delegáty a náhradníky na krajskou konferenci a delegáty a náhradníky na sjezd strany.
     
  6. Okresní výbor je nejvyšší orgán strany v okrese mezi dvěma okresními konferencemi. Schází se podle potřeby nejméně čtyřikrát do roka.
  7. Okresní výbor zejména: a)     řídí, kontroluje a koordinuje činnost všech místních organizací strany v okrese,
    b)     svolává okresní konferenci a organizačně ji zajišťuje, stanoví počet delegátů okresní konference dle § 28,
    c)      navrhuje nebo podle předložených návrhů z místních organizací provádí výběr kandidátů na funkce ve vyšších stranických orgánech, na členy krajského výboru navrhuje minimálně tři kandidáty,
    d)     ke svému jednání přizvává předsedu okresní revizní komise, případně další funkcionáře, kteří se zúčastňují s hlasem poradním,
    e)     může ze svého středu zvolit předsedu nebo další funkcionáře jinak volené okresní konferencí, jestliže se funkce uvolní a není účelné svolávat okresní konferenci,
    f)       zajišťuje tok informací mezi krajem a daným okresem,
    g)     řeší politické otázky ve vztahu k orgánům státní správy, případně obecní samosprávy v daném okrese,
    h)     může volit další členy okresního předsednictva,
    i)       dává předběžný souhlas k ustavení nové místní organizace,
    j)       volí a odvolává členy příslušné nominační komise (viz nominační řád).
  8. Okresní předsednictvo, je-li ustaveno, je výkonným orgánem okresního výboru. Skládá se z předsedy, místopředsedů a dalších členů. Schází se podle potřeby zpravidla jednou měsíčně. Realizuje usnesení okresního výboru. OV může svým usnesením přenést výkon dalších kompetencí na okresní předsednictvo.

Místní orgány strany

§ 21

  1. Výroční členská schůze je nejvyšším orgánem místní organizace. Schází se nejméně jedenkrát do roka a vždy před uplynutím funkčního období nebo požádá-li o to nejméně 1/3 členů místní organizace.
  2. Výroční členská schůze zejména: a)     projednává zprávu předsedy o činnosti výboru místní organizace,
    b)     hodnotí výsledky stranické činnosti za uplynulé období, jedná o hlavních úkolech místní organizace na příští období a určuje způsob jejich provádění,
    c)      stanoví počet členů výboru místní organizace a místopředsedů,
    d)     volí a odvolává předsedu, místopředsedy a další členy výboru místní organizace,
    e)     volí a odvolává delegáty a náhradníky na okresní konferenci,
    f)       podává návrhy na delegáty na krajskou konferenci a sjezd strany,
    g)     hodnotí činnost výboru místní organizace,
    h)     navrhuje celostátnímu výboru vyloučení svého člena,
    i)       rozhoduje o zrušení místní organizace.
  3. V místních organizacích, kde nejsou podmínky pro vytvoření výboru místní organizace, volí a odvolává výroční členská schůze, po předchozím souhlasu okresního výboru, pouze předsedu.
  4. Členská schůze je nejvyšším orgánem místní organizace mezi dvěma výročními členskými schůzemi. Schází se podle potřeby zpravidla dvakrát ročně. Hodnotí činnost výboru místní organizace. Může ze svého středu zvolit předsedu nebo další funkcionáře jinak volené výroční členskou schůzí, jestliže se funkce uvolní a není účelné svolávat výroční členskou schůzi.
  5. Výbor místní organizace je výkonným orgánem místní organizace. Schází se podle potřeby. Je nejméně tříčlenný a skládá se z předsedy,místopředsedy, případně místopředsedů, dalších členů místního výboru a zastupitelů místního zastupitelstva, kteří jsou členy strany.
  6. Výbor místní organizace zejména: a)     připravuje a svolává výroční členskou schůzi, členskou schůzi a ostatní akce místní organizace,
    b)     přijímá členy KDU-ČSL,
    c)      sestavuje kandidátní listiny do místního zastupitelstva,
    d)     projednává usnesení vyšších stranických orgánů a činí opatření k jejich splnění v místní organizaci,
    e)     předkládá návrhy kandidátů na funkce ve vyšších orgánech,
    f)       uzavírá volební a povolební koalice.
  7. Místní organizace se může dále členit na dílčí organizace, které působí v části obce, pokud je to účelné vzhledem ke struktuře a velikosti obce nebo povaze členské základny. Dílčí organizace ustavuje výroční členská schůze po rozhodnutí příslušného okresního výboru. Dílčí organizace vykonávají pravomoci svěřené jim výroční členskou schůzí.
  8. Výroční členská schůze a členská schůze je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. Není-li při stanoveném začátku jednání přítomna nadpoloviční většina členů, je po půl hodině výroční, popř. členská schůze schopna usnášení při přítomnosti alespoň 1/5 členů místní organizace. Není-li přítomna ani 1/5 členů místní organizace a je třeba přijmout usnesení nebo provést volby, opakuje se výroční nebo členská schůze v termínu, který určí výbor místní organizace.

§ 22

  1. Funkční období všech stranických orgánů, volených funkcionářů, delegátů okresních a krajských konferencí a delegátů sjezdu je dvouleté a končí novou volbou.
  2. Každá funkce zaniká dle odst. 1 i tehdy, jestliže byla funkce nastoupena v průběhu funkčního období.
  3. K ustavení nově zvoleného orgánu musí dojít neprodleně po nové volbě. Funkcionáři jsou povinni řádně předat funkce včetně dokumentace a inventáře do jednoho měsíce svým nástupcům.
  4. Jestliže po konferencích či výroční členské schůzi nedojde k ustavení některého z orgánů strany, stanoví nadřízený orgán přiměřenou lhůtu k jeho ustavení. Pokud tato lhůta uplyne bez výsledku, přechází právo ustavit orgán na orgán nadřízený.
  5. Vyhlašování lhůt se řídí vnitrostranickými normami.

§ 23

  1. Usnesení vyššího stranického orgánu jsou závazná pro stranické orgány jemu podřízené a musí jimi být plněna.
  2. Vyšší stranické orgány mohou rozhodnout o svolání orgánů nižších, případně tyto orgány svolat.
  3. Každý nižší stranický orgán informuje svůj výše postavený územní orgán o svých schůzích, zasedáních a dalších akcích. Výše postavený územní orgán je oprávněn vyslat své zástupce na schůze a zasedání orgánů nižších.
  4. Do programu jednání vyšších orgánů se automaticky zařazují jako body k jednání usnesení nižších orgánů v příslušné posloupnosti, které jsou přímo směrovány k vyššímu orgánu. Příslušný vyšší orgán má povinnost podat vyjádření nebo řešení, a to nejpozději do 90 dnů.

Předseda strany

§ 24

  1. Předseda strany stojí v čele celé strany. Svolává předsednictvo strany, celostátní výbor a celostátní konferenci a předsedá jim. Je oprávněn se zúčastnit všech zasedání orgánů celé strany; pokud není členem příslušného orgánu, vystupuje s hlasem poradním.
  2. Předseda strany je oprávněn činit veškerá opatření, která se mu jeví jako nezbytná, neodporují-li stanovám.
  3. Předseda strany navrhuje jmenování a odvolání generálního sekretáře.
  4. Na postavení předsedů krajských a okresních organizací se ustanovení předešlých odstavců použije přiměřeně.
  5. Předsedové stranických organizací a orgánů mohou dle svého uvážení na jednání organizace nebo orgánu, kterému předsedají, přizvat další členy strany s hlasem poradním.

Místopředsedové

§ 25

  1. První místopředseda strany zastupuje předsedu strany v době jeho nepřítomnosti. Celostátní výbor určuje náplň působnosti dalších místopředsedů na návrh předsednictva strany.
  2. Místopředsedové strany jsou oprávněni zúčastnit se všech zasedání orgánů strany (s výjimkou celostátního rozhodčího sboru a celostátní revizní komise); pokud nejsou členem příslušného orgánu, vystupují s hlasem poradním.

 

Generální sekretář

§ 26

  1. Generální sekretář je zaměstnanec strany. Nesmí vykonávat žádnou další placenou funkci ve straně, ve státní správě nebo samosprávě. Jsou mu podřízeni všichni zaměstnanci strany. Generálním sekretářem může být jen člen KDU-ČSL.
  2. Generální sekretář: a)     řídí činnost ústřední kanceláře strany a aparátu strany,
    b)     zajišťuje realizaci usnesení sjezdu, celostátní konference, celostátního výboru a předsednictva strany,
    c)      odpovídá za programovou náplň činnosti aparátu strany,
    d)     je oprávněn zúčastnit se všech zasedání všech orgánů strany; pokud není členem orgánu, jehož jednání se účastní, vystupuje s hlasem poradním,
    e)     uzavírá a rozvazuje pracovní poměr se zaměstnanci ústřední kanceláře a s písemným souhlasem příslušného předsedy krajské organizace se zaměstnanci, kteří působí v krajské a okresních kancelářích daného kraje. Zástupce generálního sekretáře, vedoucí oddělení ústřední kanceláře a krajské tajemníky zařazuje do funkcí po předchozím souhlasu Celostátního výboru KDU-ČSL,
    f)       na návrh poslaneckých klubů uzavírá a rozvazuje pracovní poměr s pracovníky poslaneckých klubů,
    g)     jedná jménem strany v majetkových, hospodářských, pracovních a právních vztazích, pokud není stanovami stanoveno jinak,
    h)     navrhuje směrnice pro hospodaření a účtování v KDU-ČSL, mzdový předpis, organizační řád strany.
  3. Na postavení krajských a okresních tajemníkůse ustanovení předchozího odstavce použije přiměřeně.

Sestavování kandidátek

§ 27

  1. Kandidátky do místních zastupitelstev sestavují výbory místní organizace strany po projednání na členské schůzi. Pokud v místě není místní organizace strany, může kandidátku do místních zastupitelstev sestavit okresní výbor strany. Kandidátku do městských zastupitelstev územně členěných měst sestavují městské výbory z návrhů místních organizací.
  2. Kandidáty do zastupitelstev krajů, Poslanecké sněmovny, Senátu, Evropského parlamentu a na Prezidenta ČR navrhují členové a orgány strany.
  3. Sestavování pořadí na kandidátních listinách do zastupitelstev krajů, Poslanecké sněmovny, Senátu a Evropského parlamentu předchází vnitrostranická volba (primární volby).
  4. Krajský výbor rozhoduje o konečném pořadí na kandidátních listinách do zastupitelstev krajů na základě výsledků primárních voleb a uzavřených koaličních dohod. Změnu pořadí oproti výsledkům primárních voleb musí krajský výbor předem zdůvodnit a projednat s okresními výbory.
  5. Kandidátní listiny při volbách do Poslanecké sněmovny, Senátu a Evropského parlamentu sestavuje celostátní výbor na základě primárních voleb a uzavřených koaličních dohod. Změnu pořadí oproti výsledkům primárních voleb musí celostátní výbor předem zdůvodnit a projednat s krajskými výbory.
  6. Pravidla primárních voleb kandidátů (Nominační řád primárních voleb) schvaluje celostátní konference.

§ 28

Stanovení klíče pro delegáty okresních konferencí, krajských konferencí, sjezdu a pro členy celostátní konference
  1. Podrobný postup stanoví Volební řád KDU-ČSL schválený celostátní konferencí.
  2. Volební řád KDU-ČSL určí způsob volby delegátů sjezdu, krajských konferencí a okresních konferencí.
  3. Volební řád KDU-ČSL určí způsob volby členů celostátní konference.
  4. Pro stanovení počtu delegátů sjezdu a členů celostátní konference se za základní územní jednotku považuje volební kraj, pro stanovení počtu delegátů krajské konference se za základní územní jednotku považuje okres, pro stanovení počtu delegátů okresní konference se tento mechanismus může použít analogicky.
  5. Klíč pro stanovení počtu delegátů sjezdu, krajské konference a členů celostátní konference bere v úvahu velikost členské základny, volební výsledky a počet zapsaných voličů.

Zásady hospodaření

§ 29

  1. KDU-ČSL jako celek je samostatnou právnickou osobou. Za své závazky odpovídá celým svým majetkem. Strana hospodaří na základě schváleného ročního rozpočtu.
  2. Příjmem strany jsou: a)     příspěvky ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů a obcí, stanoví-li tak zákon,
    b)     členské a mimořádné členské příspěvky vybírané na základě příspěvkového řádu,
    c)       dary,
    d)     příjmy z pronájmu movitého a nemovitého majetku,
    e)     úroky z vkladů,
    f)       příjmy z prodeje movitého a nemovitého majetku,
    g)     příjmy z pořádání politických, vzdělávacích, kulturních, společenských, sportovních a rekreačních akcí, z tombol,
    h)     půjčky a úvěry.
  3. Při hospodaření a účetnictví se strana řídí zákony České republiky. Účetní evidenci o hospodaření s příspěvkem ze státního rozpočtu vede strana odděleně.
  4. Hospodaření a účtování ve straně se řídí Směrnicí pro hospodaření a účtování v KDU-ČSL.

Parlamentní kluby

§ 30

  1. Parlamentní kluby koordinují činnost a práci poslanců a senátorů.
  2. Parlamentní klub reprezentuje a jeho mluvčím na veřejnosti je předseda klubu nebo klubem pověřený poslanec či senátor.
  3. Právo účastnit se zasedání parlamentních klubů mají členové celostátního výboru.

§ 31

Pro jednání klubů v Evropském parlamentu a zastupitelstvech krajů platí ustanovení § 30 obdobně.

Revizní komise

§ 32

  1. KDU-ČSL zřizuje celostátní revizní komisi, krajské a okresní revizní komise, které kontrolují finanční, hospodářskou a správní činnost strany.
  2. Předsedové, členové a náhradníci revizních komisí nesmí vykonávat žádnou další funkci ve straně na stejné a vyšší úrovni ani nesmějí být zaměstnanci strany.
  3. Celostátní revizní komise se řídí ve své činnosti statutem, který schvaluje celostátní konference.
  4. Předseda celostátní revizní komise se účastní zasedání celostátní konference s hlasem poradním, podává zprávu o své činnosti a předkládá ke schválení potřebné návrhy a opatření. Zprávu o činnosti předkládá rovněž sjezdu.
  5. Předsedové krajských a okresních revizních komisí se účastní zasedání příslušných výborů s hlasem poradním, podávají zprávu o své činnosti a předkládají ke schválení potřebné návrhy a opatření. Zprávu o činnosti předkládají rovněž příslušné konferenci.

Celostátní rozhodčí sbor

§ 33

  1. KDU-ČSL zřizuje celostátní rozhodčí sbor. Sjezd volí a odvolává předsedu celostátního rozhodčího sboru a další čtyři členy a stejný počet náhradníků. Předseda musí mít ukončené právnické vzdělání.
  2. Celostátní rozhodčí sbor zejména: a)     rozhoduje ve sporech mezi členy strany, orgány a jednotlivými články strany,
    b)     je odvolacím orgánem strany a jeho rozhodnutí je konečné,
    c)      podává závazný výklad stanov,
    d)     rozhoduje o souladu vnitrostranických norem se stanovami strany.
  3. Předseda a členové celostátního rozhodčího sboru nesmějí být zaměstnanci strany nebo členy celostátní konference. V pochybnostech o nepodjatosti některého z nich při projednávání konkrétní věci rozhoduje tento orgán podle zásad platných v občanském soudním řízení.
  4. Celostátní rozhodčí sbor se řídí ve své činnosti rozhodčím řádem a statutem, které schvaluje celostátní konference.
  5. Předseda celostátního rozhodčího sboru podává zprávu o činnosti celostátní konferenci strany a předkládá ke schválení potřebné návrhy a opatření. Zprávu o činnosti rovněž předkládá sjezdu.

Aparát strany

§ 34

Aparát strany se ve své činnosti a vztahu k voleným orgánům strany řídí Organizačním řádem KDU-ČSL.

Kooptace

§ 35

Uvolní-li člen v některém z volených orgánů strany funkci před skončením funkčního období, kterou není možno obsadit náhradníkem, a nestanoví-li stanovy jinak, lze přistoupit ke kooptaci. Kooptovaný člen je zvolen nadpoloviční většinou všech zbývajících členů tohoto orgánu strany. Takto lze kooptovat nejvýš jednu čtvrtinu zvolených členů. 

Nutné změny stanov

§ 36

Celostátní konference může změnit nebo doplnit stanovy strany jen v případě, že vzniklou situaci nelze vyřešit ani na základě výkladu podaného celostátním rozhodčím sborem. Změna nebo doplněk musí být schváleny dvoutřetinovou většinou všech členů celostátní konference a celostátním rozhodčím sborem. Tato změna nebo doplněk podléhá dodatečnému schválení nadcházejícím sjezdem.

§ 37

  1. Ustanovení stanov a další schválené vnitrostranické normy jsou závazné pro všechny členy a organizační složky strany.
  2. Základními vnitrostranickými normami jsou: a) Jednací řád KDU-ČSL,
b) Organizační řád KDU-ČSL,
c) Nominační řád primárních voleb KDU-ČSL,
d) Statut Celostátního rozhodčího sboru KDU-ČSL,
e) Statut Celostátní revizní komise KDU-ČSL,
f) Zásady jednání v parlamentních klubech KDU-ČSL,
g) Statut Programové rady a Odborných komisí KDU-ČSL,
h) Směrnice pro hospodaření a účtování v KDU-ČSL,
i) Mzdový předpis KDU-ČSL,
j) Příspěvkový řád KDU-ČSL,
k) Rozhodčí řád celostátního rozhodčího sboru,
l) Volební řád KDU-ČSL.
Základní programové dokumenty KDU-ČSL schvaluje sjezd nebo celostátní konference.

Přechodná a závěrečná ustanovení

  1. Ruší se Stanovy KDU-ČSL přijaté na Sjezdu KDU-ČSL 20. a 21. listopadu 2010 ve Žďáru nad Sázavou.
  2. Tato změna stanov KDU-ČSL nabývá platnosti jejím schválením Sjezdem KDU-ČSL v Jihlavě dne 1. 12. 2012.
  3. Účinnost stanov je dnem registrace, nejdříve 1. 1. 2013.
Toto znění stanov schválil Sjezd KDU-ČSL konaný dne 1. 12. 2012 v Jihlavě.

Stanovy byly zaregistrovány Ministerstvem vnitra ČR dne 3. 1. 2013 pod č.j. MV-43734-33/VS-08



Soubory ke stažení: