KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Archiv 2016 Lepší důchody pro pracující rodiče
Zpět

Lepší důchody pro pracující rodiče

Přidáno 16. 3. 2016 tiskové oddělení
16. 3. 2016 Nový Hlas Jan Bartošek, Ota Hampl
Dlouhodobě udržitelné fungování důchodového systému zásadním způsobem závisí na způsobu jeho financování a na celkovém demografickém vývoji. Významnou roli přitom hraje prodlužující se délka lidského života a nízká porodnost. O tom se málo hovoří.

Prodlužující se délku života lze řešit rozumným přístupem ke zvyšování věku odchodu do důchodu. Zde se nám v rámci vládní odborné komise pro reformu důchodů podařilo společně prosadit zastropování na 65 let. Další úpravy věku odchodu do důchodu budou prováděny na základě pravidelného vyhodnocování demografických prognóz tak, aby v ná- vaznosti na to, jak se bude prodlužovat průměrný lidský věk, strávil každý v dů- chodu průměrně asi čtvrtinu délky svého života.

Hlavním problémem důchodového systému je ale to, že rodiny mají málo dětí. Zjednodušeně řečeno – aby průběžný důchodový systém mohl fungovat, musí každá rodina zaplatit důchody svým rodičům a vychovat dvě děti, aby si zajistila budoucí důchody také pro sebe. Jelikož ale ne každý má a může mít děti a ne každý žije v rodině, musí místo nich jiné rodiny vychovat alespoň tři nebo čtyři děti. Ty následně financují důchody nejen svým rodičům, ale i těmto z jejich hlediska „cizím“ bezdětným. Všichni mají zásluhově a solidárně nárok na důchod, a tak je nezbytné, aby se také zásluhově a solidárně podělili o náklady na výchovu těchto dětí a také o zaplacení důchodů pro současné důchodce.

Proto jsme v rámci zmíněné komise pro reformu důchodů navrhli diferenciaci – odstupňování sazeb odvodů pojistného podle počtu vychovávaných dětí. Podle současné právní úpravy platí všichni zaměstnanci pojistné na sociální zabezpečení v jednotné sazbě 6,5 %. Aby řešení bylo rozpočtově vyrovnané, předpokládá návrh pro bezdětné sazbu 7,5 %, pro rodiny s jedním dítětem stávající sazbu 6,5 %, pro rodiny se dvěma dětmi sazbu 5,0 %, s třemi dětmi 2,5 %, se čtyřmi a více dětmi 0 %. Odvody zaměstnavatele by zůstaly beze změny. Nejde o trestání či diskriminaci bezdětných, jak se demagogicky ozývá. Jde o spravedlivější vzájemné rozdělení nákladů na fungování důchodového systému. Všichni, tedy i bezdětní, by si měli uvědomit a pochopit, že principem fungování průběžného systému jsou zmíněné dvě rovnocenné složky, které je zároveň potřeba vyváženě zohlednit v zásluhovosti systému. Jsou to jednak finanční příspěvky na úhradu důchodů předchozí generaci (ve formě odvodů pojistného) a výchova nové generace, vychovaných a vzdělaných dětí (lidský kapitál), z jejichž příspěvků se budou vyplácet zase budoucí důchody.

Odborné studie dokládají, že jedním z důležitých faktorů pro rozhodování mladých lidí o tom, zda budou mít děti a kolik jich budou mít, je materiální postavení rodin s dětmi. Jde přitom nejen o absolutní úroveň příjmu na člena rodiny, ale i o úroveň relativní. Lidé s přibližně stejným hrubým příjmem – páry s dětmi a páry bezdětné – si vzájemně porovnávají svoji materiální situaci. Férovým řešením rozhodně není spoléhat se na to, že nás „zachrání“ přistěhovalci. To s sebou přináší celou řadu jiných nákladů a rizik, které si v poslední době všichni dobře uvědomujeme.

kategorie Z médií