KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Archiv 2011 Návrh řešení důchodové reformy v otázkách a odpovědích
Zpět

Návrh řešení důchodové reformy v otázkách a odpovědích

Přidáno 2. 3. 2011
Návrh řešení důchodové reformy v otázkách a odpovědích.

Motto
: Ano, změny v důchodovém systému jsou nutné, ale nikoliv změny k horšímu!!!!
Je důchodová reforma nyní zapotřebí?
Ano, ale nikoliv v podobě, jakou navrhuje současná vláda. Důvodem pro nutné změny v důchodovém systému je stále klesající porodnost. Jestliže v roce 1950 se na našem území narodilo 192 tisíc dětí, v roce 1975 193 tisíc dětí a v roce 1990 to bylo ještě 131 tisíc, tak v roce 2000 již jen 91 tisíc narozených dětí. V posledních pěti letech jsme sice zaznamenali malý nárůst porodnosti, ale ten je opravdu jen nepatrný. Snižuje se tedy počet budoucích poplatníků do systému, zároveň se zvyšuje průměrný věk dožití a to dává předpoklad do budoucna, že nebude dostatek plátců na budoucí důchody.

Opravdu jsme si naspořili v průběhu svého aktivního života na svůj důchod?
Nenaspořili. Ve skutečnosti jsme v průběhu života, kdy každý z nás pracuje, sice odváděli peníze na tzv. důchodové a sociální pojištění (dnes je to 28 % z hrubé mzdy), ale tyto peníze byly vypláceny na důchody našich rodičů a prarodičů. Průběžný systém takto funguje již více než sto let. Nám v případě našeho odchodu do penze je sice důchod vyměřován částečně s ohledem na naše příjmy, ale zase na tento náš důchod odvádějí peníze ti, kteří pracují a platí sociální pojištění. Průběžný systém byl zaveden ve své logice tak, že děti platí na důchody svých rodičů. Tím se také naplňuje starobylý princip, že rodiče se starají o své děti a ve stáří se zase děti starají o své rodiče. Tedy rodiče investují do svých dětí a děti poté do svých rodičů.

Proč se průběžný důchodový systém dostává do potíží?
Protože se ve společnosti rodí stále méně dětí, ubývá tedy budoucích plátců do systému a zároveň se prodlužuje průměrný věk dožití u mužů i u žen. Proto současný systém, při současných parametrech, není schopen dlouhodobě fungovat, aniž by v budoucnu zásadně neklesla výše budoucích penzí. Je tedy zapotřebí upravit nastavení průběžného systému tak, aby fungoval. Nabízejí se dvě základní cesty. První cestou je posunutí věku odchodu do důchodu (to již probíhá, v roce 2030 se bude odcházet v 65 letech), druhou je zvýšení odvodů na sociální a důchodové pojištění. Současná vláda zcela nelogicky chce tyto odvody ještě snížit a část peněz z důchodového systému předat soukromým penzijním fondům k investování.

Moji rodiče měli čtyři děti, já i moji sourozenci máme také všichni minimálně dvě děti a více, kde je tedy problém?
To je zásadní problém současnosti. Průběžný důchodový systém funguje dobře a spolehlivě, když je průměrná porodnost na jednu ženu okolo dvou a více dětí. V České republice je dnes porodnost 1,44 dítěte na jednu ženu. Kdyby byl průměr 2,1 na jednu ženu, pak průběžný systém dokáže bez problémů pokrýt požadavky, které se od něj očekávají. Dokáže ufinancovat i ty, kteří děti mít chtějí, ale nemohou, dokáže také pokrýt výplaty invalidních, vdovských či sirotčích důchodů. Ale přestává fungovat, když se značná část mladých lidí rozhodne místo dětí si pořídit pejska či kočičku. Na tyto případy průběžný systém není programován. Proto se musí mimo jiné přistoupit k prodlužování věku odchodu do důchodu a výrazně podpořit dobrovolné spoření si na stáří. Ovšem způsob, který navrhuje vláda, je cestou k ještě větším potížím celého důchodového systému.

Ale vládní penzijní reforma přece řeší problémy s důchody, nebo ne?
Bohužel neřeší. Vláda přichází s nápadem, že z toho průběžného důchodového pilíře, do kterého odvádíme z hrubé mzdy 28 %, bude možno 3 % vyvést a uložit do nějakého soukromého penzijního fondu. Tedy z průběžného pilíře, kde peníze chybí, se vláda rozhodla ještě další peníze vyvést pryč. Říká nám, že to bude výhodné, že budeme moci své peníze lépe zhodnocovat v soukromých fondech, kam je my, kteří máme méně než 35 let, budeme moci dávat.

Ale nápad s těmi soukromými fondy nezní špatně, nebo to je jinak?
Na první pohled tento nápad vypadá lákavě. Ministr Kalousek říká, že se nám takto vložené peníze mohou bohatě zúročit, ale má to několik úskalí. Nikdo neví, co bude za třicet let, kdy by nám měl peníze fond začít vyplácet. Mohou přijít zásadní společenské změny u nás, v Evropě či ve světě, a ty mohou zásadně ovlivnit hodnotu peněz. Nebo za deset let nějaká budoucí vláda zjistí, že státní pokladna je prázdná, a rozhodne se nám našetřené peníze zdanit, tak jako to udělala pravicová vláda v Maďarsku. Představme si pro ilustraci následující příklad. Kdybychom si takto začali spořit v roce 1969 a měsíčně spořili 200 Kč, což tehdy byly nemalé peníze, tak bychom měli za dvacet lety naspořeno 81 509 Kč (vlastní vklad 48 000 Kč, úroky při 5% činí 33 509 Kč). K 1. 1. 1989 bychom nastoupili do penze a začali tyto peníze dostávat, při průměrné době dožití v důchodu, což je nyní 15 let, bychom měli měsíčně od penzijního fondu krásných 452 Kč. A teď mi řekněte, myslíte si stále, že je to dobrý nápad?

Ale dnes přece žijeme v jiné době, tohle se již nikdy nestane.
Všichni si přejeme, aby již nikdy nic tak zásadního nenastalo, ale jsou zde jiné hrozby. Správci penzijních fondů mohou špatně naše peníze investovat. Víme, jak probíhala krize v USA, kde zkrachovala i nejstarší banka. Nebo penzijní fond může někdo záměrně vytunelovat, jak se v devadesátých letech dařilo tunelovat české banky a kampeličky.

Teď se hodně hovoří o DPH a jeho zvýšení, je to dobře?
Vláda ČR navrhuje, aby peníze, které budou díky jejímu návrhu chybět v důchodovém průběžném systému, byly vybrány ze zvýšeného výběru DPH. Proto navrhuje desetiprocentní zdražení základního zboží. Ve snížené sazbě chce ponechat jen několik vybraných produktů (mléko, chléb, ryby, zelenina, brambory a diabetické výrobky). Toto zvýšení bude znamenat pro 4 člennou domácnost (dvě děti a rodiče) měsíčně vyšší výdaj o cca 1400 Kč. Vláda sice navrhuje zvýšenou odečitatelnou položku na dítě 250 Kč měsíčně, ale to zjevně nebude dostatečné.

A co na zvýšení DPH naše ekonomika?
To je otázka, na kterou zatím pan ministr Kalousek vůbec neodpověděl a ani nepředložil propočet dopadu svého návrhu na jednotlivé segmenty národního hospodářství. Velké problémy s tím budou mít především stavební firmy, celý agrární sektor či mnoho poskytovatelů služeb. Jak konkrétně se projeví zvýšení DPH ve stavebnictví či zemědělství?

Zemědělci nakupují část svých vstupů se zvýšenou 20% sazbou DPH a tu jim stát, pokud jsou plátci DPH, což je drtivá většina, následně také vrací. Svoji produkci: obilí, mléko, maso, zeleninu atd., prodávají se sazbou 10% DPH, kterou odvedou státu. Tedy je zde jakýsi rozdíl, který zůstává v zemědělském podniku a je součástí hospodářského výsledku. Není to mnoho, od desetitisíců Kč v případě malého zemědělce až po několik milionů u většího podniku. Ale jsou to peníze, které mohou mnohdy rozhodovat o tom, jestli je zemědělský podnik v zisku či ve ztrátě. Skokové zvýšení DPH tedy způsobí v některých firmách veliké potíže.

Ve stavebnictví je to obdobné. Stavební firmy nakupují materiál s 20% sazbou DPH a své stavební práce na bydlení fakturují s 10% sazbou. I zde je nemalý rozdíl ve prospěch stavební firmy, ale i pro zákazníky, protože v případě zvýšení této sazby DPH budeme platit o 10 % více. Například za stavbu rodinného domku v ceně 2,5 milionu zaplatím po navrhované vládní změně o 250 tis. Kč více. To může vést k nárůstu šedé ekonomiky a stát může v konečném důsledku tratit víc, než získá.

A jaké řešení tedy navrhuje KDU-ČSL?
Řešení KDU-ČSL se opírá o dva základní pilíře. Průběžný systém a dobrovolné spoření.

1. pilíř – Průběžný systém
  • Základem důchodového systému musí nadále zůstat průběžný systém, pouze ten zajišťuje nutnou solidaritu, při změnách parametrů je vždy udržitelný a zajišťující základní jistotu důchodu. Současně je imunní vůči inflaci.
  • Navrhujeme zvýšení současné základní sazby z 28 % na 31 %, tedy o 3 %. Za každé vyživované dítě navrhujeme slevu na sociálním pojištění (3 %), kterou budou moci uplatnit oba rodiče současně.
  • Konkrétně: Rodiče s jedním dítětem budou mít stejný odvod jako nyní - tj 28 %. V případě našeho návrhu by nedošlo k výpadku výběru proti současnému stavu, ale naše řešení přináší do systému navíc cca 7 miliard korun ročně.

Odvody na důchodové sociální pojištění by byly tedy následující:
Bez dětí 31 %
s 1 dítětem 28 %
s 2 dětmi 25 %
s 3 dětmi 22 %
se 4 dětmi 19 %
s 5 dětmi 16 %
atd.

Je důležité zdůraznit, že celkově se počet nad 3 děti promítne do celkového výsledku prakticky zanedbatelně. Rodin, které mají více než tři děti a jejichž rodiče odvádějí sociální pojištění, je dnes bohužel opravdu malé procento.
Nejvíce celkový výsledek ovlivní rodiny se 2 dětmi.

Dále navrhujeme:
  • možnost dobrovolně část svého sociálního pojištění směřovat přímo na rodiče, každé dítě 2 %
  • možnost sdílení vyměřovacích základů manželů pro důchodové pojištění
  • jednou ročně zaslání každému poplatníku přehled o jeho „důchodovém účtu“, tedy jaký by byl jeho důchod aktuálně a jaká bude výše jeho důchodu v době plánovaného odchodu do důchodu při jeho dosavadních průměrných příjmech a při jeho počtu vychovaných dětí

2. pilíř: Dobrovolné soukromé úspory
  • Jakékoliv dobrovolné investice občanů do vlastního zajištění na stáří, například: penzijní připojištění, využití stavebního či jiného spoření, investice do akcií, investice do nemovitostí nebo možná vůbec nejlepší investice do vlastních dětí.

A tento návrh problém penzijního systému vyřeší?

Tento návrh předkládáme nyní jako návrh na okamžité řešení situace. Pro kvalitní a dlouhodobou penzijní reformu je třeba vést debatu napříč politickým spektrem, s odbornou veřejností, ale i s občany. Není možné připravovat něco, co budoucí vláda zásadně opět změní, či zruší. Tedy je zapotřebí inspirovat se v zemích, kde se důchodová reforma v minulosti povedla, a ne se pokoušet zavést systém, který již některé země ruší či jejich občané litují toho, že fondový systém byl vůbec zaveden. Například v Německu je zásadním pilířem i nadále průběžný systém, kde jsou jeho parametry nastaveny tak, že budoucí důchody jsou vypočítávány nejen dle výdělků, ale také s přihlédnutím k tomu, kolik kdo vychoval dětí. A dále existuje možnost dobrovolně individuálně řešit další zdroje k vlastnímu důchodu z průběžného systému.

Sečteno podrženo!
Vládní návrh ani náznakem neřeší nízkou porodnost v ČR a budoucí rodiče spíše od rozhodnutí, mít děti či mít více než jedno dítě, odradí. Vláda svojí „reformou“ v horizontu 30 let vyvede z průběžného systému přibližně 1 bilion korun. Tyto chybějící peníze zaplatíme v DPH všichni bez rozdílu, tedy i ti, kteří mají děti a řádně je vychovali či vychovávají. Z tohoto důvodu označujeme vládou navrhovanou důchodovou reformu za nespravedlivou. Hraje se zde velká hra o zhruba 200-300 miliard režijních nákladů penzijních fondů! Navíc vláda neřekla, o kolik se těm, kteří si svá 3 % z průběžného pilíře vyvedou, sníží jejich důchod z průběžného systému. (Dodatečná pozn.: MF DNES 12.3.2011 v článku Přečtěte si, jak rozumět výpočtům důchodů, uvádí: "Pokud se rozhodnete spořit ve fondech - 3 % dá stát, 2 % musíte přidat ze svého, státní penze bude snížená o 15 procent.")



Co ještě říká současná vláda?
Vláda nám všem slibuje, že sice rozhodnutí vstoupit do penzijního fondu a platit mu část svého sociálního pojištění bude dobrovolné, ale toto rozhodnutí už nebudeme moci nikdy v budoucnu odvolat. Občan se tak stane skutečným nevolníkem fondu. Takové rozhodnutí je problematické i z hlediska zdravého selského rozumu. Upsat se na příštích 30 až 40 let k úhradě vyššího sociálního pojištění, aniž by bylo možné od tohoto rozhodnutí v budoucnu odstoupit, je riskantní. V tuto chvíli vůbec netušíme, jakým způsobem budou fondy hospodařit, a proto je takové nastavení naprostým hazardem. A co se stane, když budu dlouhodobě nemocný, nezaměstnaný nebo se ze mne stane invalida? Kdo za mne bude odvádět procenta sociálního pojištění do soukromých fondů? To už vláda neřeší raději vůbec.

Ano, změny v důchodovém systému jsou nutné, ale nikoliv změny k horšímu!!!!

Na stránku s peticí se dostanete kliknutím zde.